Hodnocení přídělové podstaty.

(1) Přejímací cenou domku je jeho základní cena, snížená nebo zvýšená podle § 18. Základní cenou domku je odhadní hodnota domku, vypočtená podle ustanovení §§ 9 až 16, s případnou přirážkou podle § 17.

(2) Odhadní hodnota domku bude stanovena ke dni, který určí osidlovací úřad a vyhlásí ve Věstníku (rozhodný den).

(3) Seznání (popis a ocenění domku) provedené k rozhodnému dni podle ustanovení tohoto oddílu uchazečem, který domku již užívá (§ 22, odst. 2), přezkoumá fond po vyjádření místního národního výboru (§ 48, odst. 1), po případě na podkladě dobrého zdání znalce.

(4) Výlohy řízení a dávky a poplatky řízením vzniklé jdou na vrub přídělce.

(1) Cena domku v pohraničním území se určí tak, že se roční nájemné z bytů a jiných místností celého domku s příslušenstvím i z garáže - kromě nájemného ze zahrady - násobí číslem, které v níže uvedené tabulce platí pro tu třídu vybavení, do níž byly byty při určení nájemného podle určovací tabulky, připojené k tomuto nařízení jako příloha 1 a tvořící jeho součást, zařazeny, a pro tu oblast, do níž patří obec (místní část obce), v jejímž obvodu je domek. Tato čísla se stanoví takto:

(2) Cena domku v ostatním území se určí způsobem uvedeným v odstavci 1, s tou změnou, že se roční nájemné násobí číslem, které se v níže uvedené tabulce stanoví takto:

(3) Pro zařazení obcí do oblastí podle počtu obyvatelstva je zásadně rozhodný počet obyvatelstva podle posledního úředního zjištění, sděleného Státním úřadem statistickým (na Slovensku Státním plánovacím a statistickým úřadem). Zjistí-li však osidlovací úřad, že od takovéhoto posledního úředního zjištění počet obyvatelstva v obci ke dni vyhlášení prvního rámcového plánu (§ 42, odst. 2) stoupl nad mez nebo klesl pod mez rozhodnou pro zařazení obce do oblasti podle počtu obyvatelstva, zařadí obec do příslušné oblasti podle nového stavu.

(4) Aby vyrovnal nerovnoměrnosti mezi sousedními obcemi (částmi obce), vzniklé zařazením obce do oblasti podle počtu obyvatelstva, může osidlovací úřad posuzuje obec jako součást širšího hospodářského celku

b) je-li v obci (části obce) převážná většina domů vlivem zvláštních místních poměrů znehodnocena, nebo

c) mohou-li obyvatelé obce (části obce) pro zvlášť dobré komunikační spojení užívati kulturních a sociálních zařízení a hospodářských výhod nejbližšího kulturního a hospodářského střediska.

b) jde-li o obec (část obce), v níž domy sice nejsou připojeny na veřejná zařízení, ale toto připojení je proveditelné s malým nákladem, nebo

a) je-li v obci (části obce) převážná většina domů vysoké bytové úrovně, nebo

c) mohou-li obyvatelé obce (části obce) pro nedostatečné komunikační spojení jen s obtížemi užívati kulturních a sociálních zařízení a hospodářských výhod nejbližšího kulturního a hospodářského střediska;

a) jsou-li v obci (části obce) převážnou většinou domy nízké bytové úrovně, na př. proto, že chybí nebo jsou nedostatečná veřejná zařízení, nebo

1. na žádost místního národního výboru nebo po jeho slyšení zařaditi obec (část obce) do oblasti, která je v odstavcích 1 a 2 označena římskou číslicí, o jednu nebo dvě vyšší, nejvýše však do oblasti V, a to zejména

2. zařaditi po slyšení místního národního výboru obec (část obce) do oblasti, která je v odstavcích 1 a 2 označena římskou číslicí, o jednu nebo dvě nižší, a to zejména

(5) Osidlovací úřad zařadí do oblasti VI (odstavce 1 a 2) a vyhlásí ve Věstníku na jejich žádost ty obce (místní části obce), které osidlovacímu úřadu osvědčí, že u nich jsou dány aspoň dva z těchto znaků:

b) vzdálenost středu obce (místní části obce) od hlavní komunikace více než 10 km,

c) poloha v soudním okrese s menší hustotou obyvatelstva na čtvereční kilometr než 30 osob,

a) nadmořská výška středu obce (místní části obce) nad 700 m,

d) poloha v soudním okrese bez průmyslu nebo bez dobré zemědělské půdy.

(6) Násobky uvedené v odstavcích 1 a 2 platí za předpokladu, že domek je v dobrém a uživatelném stavebním stavu, a že i vybavení domku odpovídá všem podstatným znakům příslušné třídy vybavení.

(7) Pro výpočet ročního nájemného z celého domku (odstavce 1 a 2) platí ustanovení § 2, odst. 4.

(1) Cena domku, vypočtená podle § 9, zahrnuje v sobě mimo stavební náklad i náklad na stavební parcelu (včetně dvora), na níž je domek vystavěn, nikoliv však náklad na další pozemkové parcely, které tvoří zahradu.

(2) Nedá-li se velikost stavební parcely zjistiti, považuje se za stavební parcelu plocha domkem skutečně zastavěná, zvětšená o 200 m².

(3) Tvoří-li součást majetkové podstaty domku pozemková parcela (zahrada), nebo je-li pozemek přilehlý k domku větší, než je uvedeno v odstavci 2, zvýší se cena domku o cenu pozemkové parcely (zahrady) nebo o cenu oné části přilehlého pozemku, která přesahuje míru určenou podle odstavce 2.

(4) Cena pozemku (odstavec 3)

b) se v ostatním území zjistí částkou rovnající se obecné ceně.

a) se v pohraničním území vypočte podle cen stanovených pro obytný úsek, ve kterém je pozemek zařazen v pomůckách určených pro zápis úředních cen pozemků, nebo se stanoví cenou uvedenou v protokole o určení jednotného obytného úseku v obci,

(5) Je-li pozemková parcela vzrostlým sadem, nebo jsou-li na ní stavby (terasy, besídky, skleníky, bazény a pod.), zjistí se jejich cena částkou rovnající se obecné ceně.

(1) Věcná práva a věcná břemena, náležející k přídělové podstatě, se ocení podle vládního nařízení ze dne 23. června 1933, č. 100 Sb., kterým se vydávají předpisy o odhadu nemovitostí v řízení exekučním (odhadní řád).

(2) Peněžité pohledávky a závazky se ocení jmenovitou hodnotou. Pohledávky v cizích valutách se ocení podle úředních kursů, platných v rozhodný den (§ 8, odst. 2), pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

(1) U domku, jehož stavba nebo stavební pozemek má vlastnosti, které snižují nebo zvyšují hodnotu domku, ale nemají vliv na určení nájemného, jsou přípustny srážky nebo přirážky v procentech ceny domku, vypočtené podle § 9. Nejvyšší a nejnižší hranice těchto srážek a přirážek jsou uvedeny v příloze 2 tohoto nařízení, tvořící jeho součást. Srážku určovanou podle povahy případu stanoví osidlovací úřad a Fond národní obnovy, jež si vyžádají, pokud třeba, dobré zdání znalce. Úhrn srážek určených podle přílohy 2 nesmí přesahovati, pokud nejde o poddolování a sesouvání, 50% ceny domku ( § 9).

(2) K odhadní hodnotě domků uvedených v § 3 lze stanoviti přirážku do výše 30%.

(1) U domků, na nichž byly v době po 9. květnu 1945 provedeny opravy nebo adaptace, zvýší se cena domku, vypočtená podle § 9, o částku rovnající se hodnotě učiněného nákladu podle stavu v den přihlášky o příděl domku, vypočtené podle jednotkových cen platných ke dni 20. června 1939, pokud opravy a adaptace nebyly provedeny nákladem uchazečovým.

(2) Na žádost uchazeče o domek, který učinil na domek ze svých prostředků náklad nutný nebo užitečný, může býti cena domku, vypočtená podle § 9, snížena o částku rovnající se hodnotě učiněného nákladu podle stavu v den přihlášky o příděl domku, vypočtené podle jednotkových cen platných ke dni 20. června 1939, nikoliv však o částku převyšující cenu domku (§ 9).

1. vypočte se úhrnná cena nemovitosti (pozemku i se stavbou na něm zřízenou) podle ustanovení §§ 9 až 11 tak, jako by pozemek právem stavby nebyl zatížen;

3. cenou pozemku, zatíženého právem stavby, je částka, která zbývá, odečte-li se od úhrnné ceny nemovitosti, vypočtené podle ustanovení č. 1, cena práva stavby i se stavbou, vypočtená podle ustanovení č. 2.

2. cena práva stavby, počítajíc v to stavbu zřízenou na podkladě práva stavby, vypočte se tolika setinami úhrnné ceny nemovitosti, vypočtené podle ustanovení č. 1, kolik činí počet let zbývajících od rozhodného dne (§ 8, odst. 2) do zániku práva stavby. Zlomky roku, dosahují-li šesti měsíců, se považují za celý rok, jinak se k nim nepřihlíží;

(1) U domků přidělovaných osobám, které jsou zaměstnanci v soukromoprávním nebo veřejnoprávním pracovním (služebním) poměru nebo příjemci odpočivných (zaopatřovacích) platů nebo důchodci podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění nebo podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, je základní cenou domku jeho odhadní hodnota (§ 8, odst. 1) za předpokladu, že tyto osoby nevykonávají povolání, které odůvodňuje přirážku podle odstavce 2 nebo 3.

(2) U domků přidělovaných osobám, které provozují svobodné povolání nebo jsou drobnými výrobci, je základní cenou domku jeho odhadní hodnota, zvýšená o přirážku ve výši 50%. Drobnému výrobci, který provozuje živnost v obci, zařazené podle ustanovení § 9, odst. 1 nebo 2 do oblasti V nebo podle ustanovení § 9, odst. 5 do oblasti VI, a pracuje v živnosti sám nebo nejvýše s jedním učněm, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy na návrh místního národního výboru v případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodů osidlovací politiky, přirážku zcela nebo zčásti prominouti.

(3) U domků přidělovaných ostatním osobám je základní cenou domku jeho odhadní hodnota, zvýšená o přirážku ve výši 100%.

(4) Za drobného výrobce (odstavec 2) se považuje živnostník, který podléhá živnostenské dani podle zákona ze dne 20. března 1948, č. 50 Sb., o živnostenské dani, provozuje-li řemeslnou živnost, na kterou se tento zákon vztahuje. Za stejných podmínek se považuje za drobného výrobce podle ustanovení odstavce 2 i národní správce živnosti.

(5) Vykonává-li přídělce více povolání, jest pro určení výše přirážky rozhodné povolání, které odůvodňuje vyšší přirážku.

(6) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí i pro přídělce, jehož rodinný příslušník (§ 22, odst. 4), žijící s ním ve společné domácnosti, patří k osobám tam uvedeným. Vykonává-li rodinný příslušník přídělcův jiné povolání než přídělce, je pro určení výše přirážky rozhodné to povolání přídělcovo nebo jeho rodinného příslušníka, které odůvodňuje vyšší přirážku.

(7) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou k zamezení nepřiměřených tvrdostí stanoviti přirážku (odstavce 2 a 3) nižší nebo od ní vůbec upustit.

(8) Prokáže-li přídělce, kterému byla odhadní hodnota zvýšena o přirážku z důvodu, že byl národním správcem živnostenského podniku, do 6 měsíců od doručení rozhodnutí o přídělu, že byl jako národní správce beze své viny odvolán a že se stal zaměstnancem podle odstavce 1, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy na jeho žádost přirážku dodatečně snížiti.

c) v § 1, odst. 1 zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 75 Sb., o přiznání hospodářských a právních úlev krajanům vracejícím se do vlasti, zejména z Maďarska,
se základní cena sníží podle míry jejich sociální potřebnosti o 10% až 25%, nejde-li o osoby uvedené pod č. 6.

1. U domků přidělovaných osobám, uvedeným

2. U domků přidělovaných osobám uvedeným v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb., může býti základní cena snížena až o 50%, jsou-li jejich hospodářské poměry mimořádně tíživé, zejména byla-li by přejímací cena pro ně neúnosná.

3. U domků přidělovaných osobám hodným zvláštního zřetele může býti základní cena snížena až o 5% na třetí a každé další dítě, které není starší 14 roků, a o něž skutečně pečují.

(1) Přejímací cena se vypočte ze základní ceny domku tak, že se základní cena upraví takto:

a) v §§ 1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození,

b) v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb.,

6. U domků přidělovaných osobám, jejichž majetkové a rodinné poměry odůvodňují určení přejímací ceny vyšší částkou než je základní cena domku, zejména osobám podléhajícím dávce z majetku nebo osobám, u nichž přesahuje dani podrobený důchod, dani podrobená mzda, základ daně živnostenské, po případě jejich součet za kalendářní rok, který předchází rok, v němž bylo vydáno rozhodnutí o přídělu domku, 120.000 Kčs, může býti základní cena zvýšena až o 25%.

4. U domků přidělovaných osobám, které pobírají odpočivné (zaopatřovací) platy, po případě starobní nebo vdovský důchod z veřejnoprávního pojištění, a přesídlily nebo přesídlí do pohraničního území do oblasti nedostatečně osídlené, sníží se základní cena o 50%.

5. U domků přidělovaných osobám, které se nevzdají pro případ přidělení domku svého dosavadního bytu (§ 37), a které budou používati domku zejména k zotavení vlastnímu nebo svých rodinných příslušníků nebo k pronajímání třetím osobám, může býti na návrh místního národního výboru s přihlédnutím k zaměstnání přídělcově a k jeho možnosti uhraditi přejímací cenu nebo její část z vázaných vkladů, jakož i k poptávce po domku nebo po podobných domcích v obci, základní cena zvýšena až o 200%.

(2) Nejsou-li dány důvody pro snížení nebo zvýšení základní ceny podle ustanovení odstavce 1, je přejímací cenou domku jeho základní cena (§ 17).

(3) Snížení základní ceny domku podle ustanovení odstavce 1, č. 1 až 3 povolují osidlovací úřad a Fond národní obnovy v rozhodnutí o přídělu na odůvodněnou žádost uchazečovu, uplatněnou při podání přihlášky o příděl (§ 45). Celkové snížení podle odstavce 1, č. 1 až 4 nesmí přesahovati 50% základní ceny.

(1) Před odevzdáním domku musí přídělce zaplatiti nejméně 10 % přejímací ceny a výlohy v hotovosti (§ 8, odst. 4). Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména jde-li o osoby uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. nebo v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., může fond na odůvodněnou žádost přídělcovu, uplatněnou v přihlášce o příděl, povoliti uhrazení této části přejímací ceny způsobem uvedeným v odstavci 2 nebo 3.

(2) Zbytek přejímací ceny, neuhradí-li jej v hotovosti, může přídělce uhraditi převodem z vázaných vkladů svých, své manželky (družky) a nezletilých dětí, žijících s ním ve společné domácnosti, a to až do výše částek prostých dávky z přírůstku na majetku (§ 37, odst. 2 zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku); právnické osoby mohou tuto část přejímací ceny uhraditi ze svých vázaných vkladů do částky 50.000 Kčs. Do těchto částek se započítávají vázané vklady použité k úhradě jiného konfiskovaného majetku. Za jiný konfiskovaný majetek se zejména považuje drobný živnostenský podnik, i když s ním byl rodinný domek sloučen v jednu majetkovou podstatu podle § 7, odst. 2 a § 12, odst. 1, písm. e) přídělového nařízení pro živnostenské podniky.

(3) Na část přejímací ceny, která zbývá po zaplacení podle předcházejících odstavců, zprostředkuje fond přídělci, bude-li třeba, úvěr u peněžního ústavu k tomu oprávněného. Tento úvěr může býti poskytnut tím, že peněžní ústav převede uvěřenou částku ze svých vázaných vkladů na zvláštní vázaný účet fondu u Poštovní spořitelny. Úrokovou sazbu a ostatní podmínky tohoto úvěru poskytnutého ve vázaných korunách stanoví ministerstvo financí v dohodě s Národní bankou Československou a fondem.

(4) Osobám uvedeným v § 1, odst. 1 zák. č. 75/1946 Sb. může fond k zaplacení přejímací ceny povoliti přiměřenou lhůtu, nejdéle do převodu jejich majetku zanechaného v cizině.

(5) Úvěr zprostředkovaný fondem u peněžního ústavu se umoří ve lhůtě, kterou sjedná přídělce s peněžním ústavem. Roční anuity mají býti zpravidla stanoveny tak, aby nepřevyšovaly řádně vyměřené roční nájemné z celého domku (§ 9, odst. 7), a zvýší-li se základní cena podle § 18, roční nájemné zvýšené ve stejném poměru jako základní cena, nejvýše však o 200%, leč by přídělce souhlasil s vyšší anuitou. V anuitě stanovené při uzavření zápůjčky musí však býti obsažen nejméně jednoprocentní její úmor. Fond udělí souhlas, aby pohledávky z poskytnutého úvěru byly zajištěny vkladem zástavního práva v pozemkové knize na přidělenou nemovitost ve prospěch peněžního ústavu.

(6) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou převzíti na úhradu přejímací ceny nemovitost, kterou nabídl dosavadní uživatel domku podle § 36.