(1) Doby uvedené v § 2, odst. 1 a 2 se posuzují,

a) jde-li o invalidní pojištění (zaopatření) dělníků, jako doby invalidního a starobního pojištění podle zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří,

b) jde-li o pensijní pojištění (zaopatření) úředníků nebo pojištění je nahrazující nebo o pojištění osob samostatně hospodařících, jako doby pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách; jako takovéto doby se posuzují i doby, které získali v říšskoněmeckém invalidním nebo hornickém pojištění dělníků soukromí zaměstnanci ve vyšších službách, přikázaní na práce do Německa nebo do území jím obsazených, byli-li naposledy před přikázáním povinně pensijně pojištěni v Československé republice,

c) jde-li o hornické pojištění, jako doby provisního pojištění; jako takovéto doby posuzují se i doby, které získali v říšskoněmeckém invalidním pojištění horníci, přikázaní na práce do Německa nebo do území jím obsazených, byli-li naposledy před přikázáním podrobeni provisnímu pojištění v Československé republice.