(1) Ustanovení § 8, odst. 1 platí obdobně i pro převzetí výplaty důchodů říšskoněmeckého a maďarského úrazového pojištění. Nárok na další výplatu důchodů u úrazů, odškodněných původně československým nositelem pojištění, přísluší však i tehdy, zanikl-li nárok na důchod podle předpisů platných pro říšskoněmeckého nebo maďarského nositele pojištění, ale trval-li by podle předpisů československých platných pro úrazy z téže doby.

(2) Pro výpočet důchodů z úrazů, odškodněných původně československým nositelem úrazového pojištění, jest rozhodný započitatelný pracovní výdělek, stanovený tímto nositelem pojištění, po případě předpisy platné pro odškodňování úrazů z téže doby. U ostatních úrazů se vypočte roční pracovní výdělek podle ustanovení § 7, odst. 2.

(3) Pro určení výše ztráty schopnosti k výdělku jest rozhodné nové zjištění, provedené československým nositelem úrazového pojištění.

(4) Pro výměru převzatých důchodů a trvání nároků na ně, jakož i pro nároky pozůstalých po převzatém důchodci platí zásadně československé předpisy, které se vztahují na úrazy z téže doby.