(1) Ustanovení, která upravují tutéž věc jako tento zákon, pozbývají dnem jeho účinnosti platnosti (použivatelnosti).

(2) Pokud však oprávněným osobám v den účinnosti tohoto zákona dosud neuplynuly příznivější lhůty podle dosavadních předpisů, zůstávají v platnosti nejdéle do konce roku 1948.

(3) Do 31. prosince 1948 považují se nároky z pojištění (ochranná lhůta) za zachované i tehdy, je-li doba od prvního vstupu do pojištění z poloviny kryta příspěvkovými dobami. Při tom se nepočítá:

a) první a poslední kalendářní rok pojištění,

b) doba, po kterou pojištěnec požíval invalidního nebo starobního důchodu; získaná příspěvková doba se však počítá.