(1) Při stanovení okresních a obecních plánů zemědělské výroby jest vycházeti z celkové výměry orné půdy, luk a pastvin v okresech a obcích, dále z jejich bonity i skutečné výnosnosti a z ostatních přirozených poměrů a podmínek, jako jsou poměry povětrnostní, srážkové a pod., u živočišné výroby pak zvláště ještě z počtu zvířat chovaných v podnicích, uvedených v § 2, odst. 1, po případě osobami, které jsou uvedeny v § 2, odst. 2. Přitom jest přihlédnouti k výrobním směrům v jednotlivých okresech a obcích se zřetelem na plánovanou specialisaci zemědělské výroby, ke zdravotnímu stavu zvířat a dosavadní výrobnosti, jakož i ke všem ostatním daným podmínkám, které budou míti vliv na uskutečnění zemských, okresních a obecních plánů zemědělské výroby.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro rozvržení obecního plánu zemědělské výroby na provozovatele podniků, po případě na chovatele, kteří jsou uvedeni v § 2.