(2) Za znalce mají býti zpravidla ustanoveny vojenské osoby v činné službě; znalcem nemůže býti osoba, která by ve věci nesměla vypovídati jako svědek nebo která by nesměla býti vzata do přísahy nebo jež by byla v poměru uvedeném v § 20, odst. 12, písm. a) k obviněnému nebo k osobě, která byla činem poškozena nebo proti níž čin směřoval, ani samy tyto osoby.