Odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby (propuštění do zálohy s odbytným) řízením správním.
K § 34 zákona.
K § 33 zákona.
K § 35, odst. 2 zákona.

(1) Zjistí-li se dodatečně, že se vojenský gážista dopustil ještě před svým jmenováním zločinu vůbec, přečinu nebo přestupku, spáchaného ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti, vyšetří velitel kmenového tělesa dotčeného gážisty, zda bylo pro uvedený trestný čin konáno trestní řízení.

(2) Byl-li vojenský gážista pro trestný čin uvedeného druhu odsouzen, ať před svým jmenováním, nebo po něm, hlásí to velitel uvedený v odstavci 1 služebním postupem ministerstvu národní obrany a připojí k tomuto hlášení zprávu o chování gážisty, o nějž jde. Ministerstvo národní obrany si opatří trestní spisy a o věci rozhodne.

(3) Nedošlo-li k zavedení soudního trestního řízení nebo k odsouzení pro zločin spáchaný ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti jen proto, že tomu překážel důvod, který zrušuje trestnost činu nebo vylučuje jeho stíhání, oznámí to velitel uvedený v odstavci 1 kárnému výboru I. stolice, jenž by byl ve věci příslušný; tento kárný výbor předloží spisy, shledá-li důvod pro podání návrhu na zrušení jmenování, se svým návrhem odvolacímu kárnému výboru; jinak zpraví velitele kmenového tělesa, že neshledal důvodu k podání návrhu na zrušení jmenování. Je-li odvolací kárný výbor souhlasného názoru jako kárný výbor I. stolice, podá ministerstvu národní obrany návrh na zrušení jmenování; nesouhlasí-li s tímto návrhem, vrátí spisy s odůvodněním, že neshledává důvodu k podání návrhu v uvedeném smyslu. Zruší-li ministerstvo národní obrany jmenování, oznámí své rozhodnutí vojenskému gážistovi prostřednictvím odvolacího kárného výboru; jinak uvědomí odvolací kárný výbor o svém zamítavém stanovisku.

(1) Ustanovení § 49 platí obdobně též o vojenských gážistech ve výslužbě.

(2) Vojenští gážisté ve výslužbě, jimž byla odňata vojenská hodnost správním řízením, jsou vojenskými pensisty bez vojenské hodnosti.

(1) Komise uvedená v § 54 (v dalším „komise“) se skládá

(2) Není-li některé z osob uvedených v odstavci 1 možno účastniti se jednání komise, účastní se ho její zástupce ve funkci uvedené v odstavci 1.

(3) Komisi předsedá náčelník hlavního štábu a v jeho nepřítomnosti podnáčelník hlavního štábu; není-li ani podnáčelník hlavního štábu přítomen, předsedá člen hodností nejvyšší nebo služebně nejstarší.

(1) Vojenskému gážistovi, o nějž jde, oznámí ministerstvo národní obrany důvody, pro které nemá býti v činné službě ponechán, a vyzve ho, aby se do 15 dnů od doručení výzvy k věci vyjádřil, oznámené mu důvody vyvrátil nebo nabídl důkazy potřebné k jejich vyvrácení; tuto lhůtu ministerstvo národní obrany na žádost vojenského gážisty přiměřeně prodlouží, prokáže-li, že nemohl lhůtu dodržeti pro vojenskou službu nebo pro nějakou neodvratnou překážku jím nezaviněnou.

(2) Vyjádření, které vojenský gážista podal podle ustanovení odstavce 1, postoupí ministerstvo národní obrany komisi, jež je přezkoumá, a uzná-li toho potřebu, dá provésti nabídnuté důkazy, a třeba-li, i jiné šetření.

(3) Podle potřeby může komise vojenského gážistu vyslechnouti.

(4) Nepodá-li vojenský gážista ve stanovené lhůtě vyjádření (odstavec 1) nebo nedostaví-li se k osobnímu výslechu (odstavec 3), projedná komise věc bez jeho součinnosti na podkladě spisů.

(5) Po projednání věci se komise usnese podle volného uvážení o tom, má-li býti ministru národní obrany podán návrh, aby dotčený gážista byl z moci úřední přeložen do výslužby (do zálohy s odbytným), poněvadž by jeho další ponechání v činné službě bylo na újmu důležitým vojenským nebo jiným státním zájmům.

(6) Komise jest způsobilá se usnášeti jen za přítomnosti všech svých členů (jejich zástupců). Usnáší se většinou hlasů; při rovnosti hlasů platí za usnesené to mínění, ke kterému se připojil předseda. Členové komise hlasují podle hodnosti a služebního stáří, počínaje nejnižším; předseda hlasuje na konec.

(7) Neusnese-li se komise na podání návrhu podle odstavce 5, vrátí spisy ministerstvu národní obrany.

a) z náčelníka hlavního štábu,

b) z prvního podnáčelníka hlavního štábu,

c) z presidenta nejvyššího vojenského soudu,

d) z přednosty I. odboru ministerstva národní obrany a

e) nepatří-li osobní věci dotčeného gážisty do oboru působnosti některého z členů komise uvedených pod písm. a) až d), též z přednosty odboru ministerstva národní obrany (oddělení hlavního štábu) nebo z velitele zbraně u ministerstva národní obrany-hlavního štábu, do jehož oboru působnosti tyto věci patří.