Donucovací ustanovení.

(1) Je-li plnění daňové povinnosti ohroženo, může okresní finanční ředitelství uložiti poplatníku písemným příkazem, v němž uvede také důvody ohrožení, aby poplatník buď složil dostatečnou jistotu ve lhůtě zároveň ustanovené, nebo aby platil daň z každé zásilky přepychových předmětů před vyskladněním do volného oběhu. Nesloží-li uloženou jistotu ve stanovené lhůtě, může okresní finanční ředitelství zakázati další vyskladňování přepychových předmětů, a to až do doby, kdy jistotu složí. O druhu a rozsahu jistoty rozhoduje okresní finanční ředitelství.

(2) Nebyla-li splatná daň zaplacena v plné výši v platební lhůtě (§ 6), jest zaplatiti z úhrnného daňového dluhu bez újmy případného zavedení důchodkového trestního řízení 5 % zvýšení splatné daně, po případě i poplatek z prodlení obdobně podle ustanovení o dani z obratu.

(3) Nezaplacená přepychová daň a její příslušenství se vymáhají podle ustanovení o vymáhání přímých daní, při čemž je vymáhajícím úřadem okresní finanční ředitelství a úřadem exekučním berní úřad.

(4) Právo státu vymáhati přepychovou daň a její příslušenství se promlčuje obdobně podle ustanovení o promlčení práva státu vymáhati přímé daně.

(5) O zajištění a vymáhání daně a o promlčení práva státu na daň při dovozu platí příslušná ustanovení o cle.

(1) Kdo jakýmkoli způsobem zkrátí nebo zatají přepychovou daň nebo se o to pokusí, dopouští se těžkého důchodkového přestupku a trestá se pokutou ve výši jedno- až osminásobku daně připadající na předmět trestného činu.

(2) Nelze-li částku daně, podle níž jest pokutu vyměřiti, ani zjistiti ani odhadnouti, uloží se podle okolností případu pokuta od 100 Kčs do 10,000.000 Kčs.

(3) Kdo neoprávněně od odběratele přepychového předmětu vybere přepychovou daň vyšší částkou, než jakou sám zaplatil, nebo kdo od odběratele nepřepychového předmětu vybere přepychovou daň, trestá se pokutou ve výši od 1.000 Kčs do 1,000.000 Kčs.

(4) Kdo jedná jinak, než jest uvedeno v odstavci 1, proti ustanovením tohoto zákona a prováděcím nařízením podle něho vydaným, trestá se pokutou od 100 Kčs do 100.000 Kčs.

(5) Ustanovení trestního zákona důchodkového o nejvyšší výměře peněžitých trestů platí jen tehdy, uloží-li se místo pokuty převyšující tuto nejvyšší výměru trest na svobodě.

(6) Je-li pokuta nedobytná, nastoupí místo ní náhradní trest vězení (uzamčení) od jednoho dne až do jednoho roku; náhradní trest vězení (uzamčení) se stanoví tak, že se uloží za každých 100 až 1.000 Kčs pokuty podle míry provinění a podle výdělečných, majetkových a jinakých osobních poměrů vinníkových jeden den vězení.

(7) Trestnost činů důchodkových se promlčuje ve třech letech a, nebyla-li daň zkrácena nebo ohrožena, v jednom roce; promlčení počíná dnem, kdy byl trestný čin spáchán.

(8) Úřady a soudy rozhodující o trestných činech důchodkových hodnotí provedené důkazy podle volného uvážení.

(9) Na upuštění od trestního řízení nemá obviněný právního nároku.

(10) Pro zjištění skutkové podstaty činů trestných podle tohoto zákona platí obdobně ustanovení §§ 13 až 20 celního zákona s omezením, že oprávnění § 15 celního zákona lze použíti jen při podezření z těžkých důchodkových přestupků.

(11) Jinak platí o stíhání a trestání trestných činů podle tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných ustanovení trestního práva důchodkového.

(12) Soud, rozhodující o trestném činu podle tohoto zákona, může v trestním rozsudku u osoby, která byla opětovně odsouzena pro porušení ustanovení tohoto zákona, vysloviti odnětí živnostenského oprávnění.

(13) O trestných činech spáchaných při dovozu platí předpisy o cle.

(1) Přepychové předměty, které jsou uloženy jinde než v místnostech uvedených poplatníkem v ohlášení podle § 11 a § 20, odst. 2 a které nejsou zapsány v záznamu o výdeji zboží, může prohlásiti okresní finanční ředitelství za propadlé ve prospěch státu bez ohledu na to, komu patří a zda se zavede proti určité osobě trestní řízení důchodkové. Ustanovení § 9, odst. 1 zůstává nedotčeno.

(2) Úřední orgány pověřené dozorem nebo daňovou kontrolou jsou oprávněny v případech uvedených v předcházejícím odstavci postarati se na útraty dotčených osob o bezpečné uschování takových předmětů do rozhodnutí příslušného finančního úřadu; hrozí-li nebezpečí v prodlení, zařídí samy prodej.