Čl. 1. Povinnost k investičním stavebním úvěrům.
Ukládati volné prostředky do stavebních investičních úvěrů v rámci státního hospodářského plánu pro stavební obnovu a pro bytovou výstavbu jsou povinny především spořitelny, okresní záložny hospodářské a Zemské banky. V druhé řadě náleží tato povinnost částečně též úvěrním družstvům, jednak všeobecným záložnám, jednak venkovským družstevním záložnám. Posléze náleží tato povinnost peněžním ústředím peněžních ústavů, pokud jde o prostředky, svěřené jim jako samostatným peněžním ústavům na vkladní knížky a na běžné účty jinými osobami než peněžními ústavy (členskými i nečlenskými).
Ukládati volné prostředky do stavebních investičních úvěrů v rámci státního hospodářského plánu pro stavební obnovu a pro bytovou výstavbu jsou povinny především spořitelny, okresní záložny hospodářské a Zemské banky. V druhé řadě náleží tato povinnost částečně též úvěrním družstvům, jednak všeobecným záložnám, jednak venkovským družstevním záložnám. Posléze náleží tato povinnost peněžním ústředím peněžních ústavů, pokud jde o prostředky, svěřené jim jako samostatným peněžním ústavům na vkladní knížky a na běžné účty jinými osobami než peněžními ústavy (členskými i nečlenskými).
Čl. 2. Přednostní úkoly jednotlivých druhů peněžních ústavů.
Spořitelny jsou povinny věnovati především zřetel úvěrům pro financování stavebních investic v územním obvodu obce, v níž mají své sídlo, po případě sídlo své pobočky. Okresní záložny hospodářské jsou povinny věnovati především zřetel úvěrům pro financování stavebních investic v zemědělství svého obvodu. Zemské banky jsou povinny věnovati především zřetel větším úvěrům podle níže uvedených ustanovení. Pokud mají úvěrní družstva povinnost k poskytování investičních stavebních úvěrů, věnují všeobecné záložny především zřetel úvěrům obdobným jako spořitelny, venkovské družstevní záložny pak úvěrům obdobným jako okresní záložny hospodářské. Peněžní ústředí peněžních ústavů jsou povinna věnovati především zřetel úvěrům pro financování stavebních investic v obvodu té okresní úvěrové komise (čl. 5), v němž mají své sídlo, a to pokud jde o druh těchto investic (městské, zemědělské) s přihlédnutím k úvěrovému přednostnímu poslání svých členských peněžních ústavů ve smyslu tohoto článku.
Spořitelny jsou povinny věnovati především zřetel úvěrům pro financování stavebních investic v územním obvodu obce, v níž mají své sídlo, po případě sídlo své pobočky. Okresní záložny hospodářské jsou povinny věnovati především zřetel úvěrům pro financování stavebních investic v zemědělství svého obvodu. Zemské banky jsou povinny věnovati především zřetel větším úvěrům podle níže uvedených ustanovení. Pokud mají úvěrní družstva povinnost k poskytování investičních stavebních úvěrů, věnují všeobecné záložny především zřetel úvěrům obdobným jako spořitelny, venkovské družstevní záložny pak úvěrům obdobným jako okresní záložny hospodářské. Peněžní ústředí peněžních ústavů jsou povinna věnovati především zřetel úvěrům pro financování stavebních investic v obvodu té okresní úvěrové komise (čl. 5), v němž mají své sídlo, a to pokud jde o druh těchto investic (městské, zemědělské) s přihlédnutím k úvěrovému přednostnímu poslání svých členských peněžních ústavů ve smyslu tohoto článku.
Čl. 3. Stanovení rámcových kvot vyhrazených pro investiční stavební úvěr.
(1) K účelům stavebních investičních úvěrů jsou spořitelny a okresní záložny hospodářské povinny vyhraditi jednotně ty kvóty přijatých vkladů, které určí ministerstvo financí pro určitá období ve srozumění s Národní bankou Československou a po slyšení zákonné zastupitelské organisace peněžnictví, a to odděleně určitou kvotu vkladů přijatých na vkladní knížky a určitou kvotu vkladů na běžné účty. Od úhrnu vkladů na vkladní knížky se při tom odečítají povinné vklady peněžních ústavů u Československého reeskontního a lombardního ústavu, povinné vklady spořitelen u Zemské banky pro Čechy — ústřední banky spořitelen v Čechách a na Moravě — a ta část vkladů, která jest vázána povinnou držbou státních půjček. Od úhrnu vkladů na běžné účty se odečítají vklady peněžních ústavů. Částka úvěrové reservy vyplývající ze stanovené kvoty zaokrouhluje se vždy na 10.000 Kčs dolů.
(2) Pro Zemské banky platí zásadně tytéž kvoty jako pro spořitelny a okresní záložny hospodářské, pokud jde o stanovení povinnosti poskytování stavebních investičních úvěrů neemisních. Z těchto kvot připadá pro obvod společné okresní úvěrové komise, v níž je banka zastoupena (čl. 5, odst. 2) jedna třetina, ostatek kvot připadá pro ostatní území té které země; ustanovení to netýká se pobočky Zemské banky pro Moravu a Slezsko v Opavě, jejíž povinná kvota se za to nepřičítá k povinné kvotě centrály této banky. Úvěry emisní budou i nadále poskytovány v rámci kontingentů, které ministerstvo financí stanoví podle předpisů v tom směru platných.
(3) Pro úvěrní družstva a pro peněžní ústředí peněžních ústavů platí zásadně poloviční kvoty jako pro spořitelny a okresní záložny hospodářské, leč by po slyšení zákonné zastupitelské organisace peněžnictví bylo ministerstvem financí výslovně stanoveno jinak.
(4) Stanovené výše kvoty a jejich změny budou peněžním ústavům oznámeny prostřednictvím zákonné zastupitelské organisace peněžnictví, resp. příslušných revisních svazů a předsednictvům okresních úvěrových komisí (čl. 5) prostřednictvím Československého reeskontního a lombardního ústavu.
Čl. 4. Povinnost hlášení.
(1) Peněžní ústavy uvedené v čl. 1 jsou povinny hlásiti podle stavu k poslednímu dni každého měsíce tyto údaje:
a) úhrnný stav vkladů a odděleně stav vkladů na vkladní knížky a vkladů na běžné účty;
b) srážkové položky podle čl. 3, odst. 1;
c) základnu pro výpočet kvoty a z toho vyplývající částku úvěrové povinnosti pro účely stavebních investic;
d) stav vyplacených zápůjček všeho druhu;
e) stav vyplacených zápůjček na stavební investice;
f) stav zápůjček povolených, ale dosud nevyplacených;
g) stav dosud volné úvěrové reservy v rámci kvoty.
(2) Hlášení nepodávají peněžní ústavy, dokud jejich povinná kvota nedosáhne 20.000 Kčs.
(3) Hlášení se zasílají v trojím vyhotovení příslušnému okresnímu národnímu výboru pro okresní úvěrovou komisi (čl. 5), pro Národní banku Československou prostřednictvím místně příslušné úřadovny této banky a pro Československý reeskontní a lombardní ústav v Praze. Pobočky peněžních ústavů, jež se nalézají v obvodu jiné okresní úvěrové komise (čl. 5) než jejich centrála, zasílají hlášení samostatně tomu okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu se nalézají; centrály takovýchto peněžních ústavů odečítají ve svých hlášeních data poboček v obvodu jiných okresních úvěrových komisí, a to s poměrným podílem srážkových položek a se skutečným stavem zápůjček, vyplacených nebo povolených v obvodu těchto jiných okresních úvěrových komisí.
(4) Ministerstvo financí nebo s jeho souhlasem Československý reeskontní a lombardní ústav může vydati podrobnější a doplňující předpisy k provedení povinnosti hlášení.
Čl. 5. Okresní úvěrové komise.
(1) Při každém okresním národním výboru utvoří se okresní úvěrová komise, jejímiž členy jsou vedoucí úředníci (nebo národní správcové) všech spořitelen a okresních záložen hospodářských v obvodu správního okresu a dále těch úvěrních družstev, jež mají sídlo v sídlech okresních soudů téhož správního okresu. Není-li v sídle okresního soudu úvěrního družstva, připadá členství vedoucímu úředníku (národnímu správci) toho úvěrního družstva, jež podle posledních výročních účtů má nejvyšší stav svěřených vkladů (na vkladní knížky i na běžné účty) v tom kterém soudním okresu. Z každého soudního okresu má býti v okresní úvěrové komisi po jednom vedoucím úředníku (národním správci) všeobecných záložen a po jednom venkovských družstevních záložen. Je-li v sídle okresního soudu pobočka peněžního ústavu, uvedeného v článku 1., majícího svoji centrálu v obvodu jiné okresní úvěrové komise, jest pro členství v okresní úvěrové komisi posuzována jako samostatný peněžní ústav, pokud nejde o pouhou sběrnu a platebnu. Schůzím okresní úvěrové komise předsedá předseda okresního národního výboru, po případě jeho zástupce podle § 3 vyhlášky ministra vnitra č. 15 Úředního listu I z roku 1947, č. B-2511-17./12.-1946-II/2. Kancelářskou agendu okresní úvěrové komise obstarává úřad okresního národního výboru.
(2) V městech se zvláštním statutem utvoří se okresní úvěrová komise pro území jak statutárního města, tak i přiléhajícího stejnojmenného správního okresu venkovského (přiléhajících stejnojmenných správních okresů venkovských), jehož (jichž) okresní národní výbor má svoje úřední sídlo na území statutárního města. V Praze, v Brně a v Opavě jest členem společné okresní úvěrové komise též zástupce příslušné Zemské banky. V předsednictví schůzím společné okresní úvěrové komise se střídá zástupce statutárního města se zástupcem správního okresu venkovského, a proto se zúčastňují schůzí společné okresní úvěrové komise vždy oba. Za předsedu platí na venek zástupce statutárního města, jemuž přísluší postarati se o umístění a kancelářskou agendu společné okresní úvěrové komise, za místopředsedu pak platí zástupce venkovského okresu.
(3) Vyžádají-li si toho zvláštní místní a krajové poměry, může ministerstvo financí stanovití odchylnou úpravu, na příklad zřízení společné okresní úvěrové komise i v jiných případech nežli podle předchozího odstavce, zcela zvláštní úpravu pro zemská hlavní města (a pro město Ostravu) a pod.
Čl. 6. Okresní rozvrhové řízení.
(1) Okresní úvěrová komise především zjistí na základě úředních údajů okresního národního výboru resp. též orgánů statutárního města rozsah schválené úvěrové potřeby investiční podle jednotlivých druhů staveb a podle místa těchto staveb, jakož i pravděpodobné časové pořadí, v němž stavby mají býti zahájeny. Dále komise zjistí rozsah volných prostředků v rámci kvot, stanovených podle článku 3 u jednotlivých peněžních ústavů a v jich celkovém úhrnu ve svém obvodu. Potom projedná komise všechny žádosti o stavební investiční úvěry, došlé všem peněžním ústavům ve svém obvodu a rozdělí je na základě dohody, s přihlédnutím k dosavadním úvěrovým spojením stavebníků-žadatelů, k projednání určitému peněžnímu ústavu, stanovenému především se zřetelem k čl. 2 těchto směrnic. Komise smí při tom v případě naléhavé úvěrové potřeby vzíti v počet pravděpodobný přírůstek úvěrové reservy, očekávaný v příštím výkazovém období.
(2) O výsledku provedeného rozvrhového řízení podá okresní úvěrová komise zprávu Československému reeskontnímu a lombardnímu ústavu a připojí k ní oba doplněné stejnopisy výkazu jednotlivých peněžních ústavů, který jest okresnímu národnímu výboru předkládán podle čl. 4, odst. 3.
(3) Zásadně jest dbáti toho, aby úvěrové potřeby byly uspokojeny z vlastních prostředků peněžních ústavů především z téhož soudního okresu, v němž investice bude se nalézati, a teprve kdyby volné vlastní prostředky těchto ústavů v rámci kvót stanovených podle čl. 3 byly vyčerpány, smí býti úvěrové prostředky poskytnuty nejbližším peněžním ústavem ze sousedního soudního okresu téhož správního okresu, kterýžto ústav určí okresní úvěrová komise. Pokud by peněžní ústav podle předpisů pro něj platných byl vázán na činnost v určitém územním obvodu, užším nežli správní okres, uděluji tímto dispens z řečeného omezujícího ustanovení.
Čl. 7. Úvěry vyhrazené Zemským bankám.
Investiční stavební úvěr, žádaný jedním stavebníkem v takové výši, že by vyčerpal podstatnou část volné úvěrové reservy určené podle čl. 3 těchto směrnic u jednotlivého peněžního ústavu a který by nemohl býti rozdělen mezi dva či více peněžních ústavů v okresu, budiž okresní úvěrovou komisí postoupen k projednání Československému reeskontnímu a lombardnímu ústavu, o čemž peněžní ústav, u něhož byla žádost původně podána, zpraví s odvoláním se na tyto směrnice a na usnesení okresní úvěrové komise neprodleně žadatele. Československý reeskontní a lombardní ústav přidělí úvěrovou žádost příslušné Zemské bance nebo jinému ústavu k přímému projednání a zpraví o tom žadatele. Je-li povinná kvota příslušné Zemské banky vyčerpána nebo přibližuje-li se vyčerpání, ohlásí to příslušná Zemská banka Československému reeskontnímu a lombardnímu ústavu, který učiní další opatření ve smyslu čl. 8, odst. 2, po případě čl. 9.
Investiční stavební úvěr, žádaný jedním stavebníkem v takové výši, že by vyčerpal podstatnou část volné úvěrové reservy určené podle čl. 3 těchto směrnic u jednotlivého peněžního ústavu a který by nemohl býti rozdělen mezi dva či více peněžních ústavů v okresu, budiž okresní úvěrovou komisí postoupen k projednání Československému reeskontnímu a lombardnímu ústavu, o čemž peněžní ústav, u něhož byla žádost původně podána, zpraví s odvoláním se na tyto směrnice a na usnesení okresní úvěrové komise neprodleně žadatele. Československý reeskontní a lombardní ústav přidělí úvěrovou žádost příslušné Zemské bance nebo jinému ústavu k přímému projednání a zpraví o tom žadatele. Je-li povinná kvota příslušné Zemské banky vyčerpána nebo přibližuje-li se vyčerpání, ohlásí to příslušná Zemská banka Československému reeskontnímu a lombardnímu ústavu, který učiní další opatření ve smyslu čl. 8, odst. 2, po případě čl. 9.
Čl. 8. Další rozvrhové řízení.
(1) Ukáže-li se, že úhrn žádaných investičních úvěrů v tom kterém správním okresu jest vyšší nežli volná úvěrová reserva, vyplývající z kvoty podle čl. 3 těchto směrnic, oznámí to okresní úvěrová komise ve zprávě, předkládané podle článku 6, odst. 2 Československému reeskontnímu a lombardnímu ústavu, v níž zvláště uvede výkaz jednotlivých nekrytých úvěrových žádostí, které rovněž alespoň v opise připojí.
(2) Československý reeskontní a lombardní ústav zjistí nevyčerpanou úvěrovou reservu ve všech obvodech jednotlivých okresních úvěrových komisí a u obou Zemských bank a dá peněžním ústavům s nevyčerpanou úvěrovou reservou závazný příkaz, aby
a) celou úvěrovou reservu nebo určitou její část převedly jako výpomocnou zápůjčku na jiný peněžní ústav téže skupiny za podmínek (splácení, případně zajištění) vyhrazených oběma kontrahentům, při čemž úroková sazba nesmí činiti více než sazba úroku investiční zápůjčky, snížená o jednu čtvrtinu procenta;
b) zúčastnily se přímou zápůjčkou financování stavebních investic v obvodu jiné okresní úvěrové komise s oprávněním požádati, aby jednání s uchazečem o úvěr provedl na jejich útraty jiný peněžní ústav téhož druhu, uchazeči místně nejbližší;
c) celou reservu nebo její část složily u Československého reeskontního a lombardního ústavu, při čemž úroková sazba tímto ústavem jim nahrazovaná nesmí činiti méně než sazba úroku ze zápůjček, pro něž jest složená reserva nebo její část určena, snížená o tři osminy procenta."
(3) Československý reeskontní a lombardní ústav vykonává činnost uloženou mu podle odst. 2 tohoto článku v dohodě se zvláštním zástupcem Národní banky Československé a po slyšení příslušných revisních svazů lidového peněžnictví jakož i příslušné Zemské banky. Za tím účelem může uvedené činitele svolávati v pravidelných obdobích k pracovním schůzím jako t. zv. ústřední rozvrhovou komisi, za účasti zvláštního zástupce ministerstva financí, jenž jest povinen dbáti, aby usnesení komise byla ve shodě se zásadami této vyhlášky a se zájmy, jimž má sloužiti. Tato komise tvoří s ústřední rozvrhovou komisí při Slovenské hypoteční a komunální bance v Bratislavě t. zv. širší ústřední rozvrhovou komisi, která koná pracovní schůze podle potřeby v Praze a v Bratislavě za účasti zvláštních zástupců ministerstva financí a pověřenectva financí a zabývá se záležitostmi, přesahujícími působnost ústředních rozvrhových komisí (užších) v Praze a v Bratislavě.
(4) Do schůzí ústřední rozvrhové komise mohou býti se souhlasem zástupce ministerstva financí pozváni s poradním hlasem též zástupci jiných interesovaných úředních míst a dalších činitelů, jichž účast by byla v zájmu provádění této vyhlášky.
(5) Ministru financí jest vyhrazeno, aby Československému reeskontnímu a lombardnímu ústavu dal za účelem celostátního jednotného provádění této vyhlášky a obdobné vyhlášky, vydané pro Slovensko, přímé závazné pokyny. Slovenské hypoteční a komunální bance vydá obdobné pokyny pověřenec financí.
Čl. 9. Úhrada zbývající úvěrové potřeby.
Zjistí-li Československý reeskontní a lombardní ústav, že stanovené kvoty úvěrových prostředků jsou v obou zemích již plně vyčerpány jak u lidového peněžnictví, tak i u Zemských bank, oznámí to ministerstvu financí za účelem dalšího opatření.
Zjistí-li Československý reeskontní a lombardní ústav, že stanovené kvoty úvěrových prostředků jsou v obou zemích již plně vyčerpány jak u lidového peněžnictví, tak i u Zemských bank, oznámí to ministerstvu financí za účelem dalšího opatření.
Čl. 10. Základní zásady při rozvrhovém řízení.
(1) Základní zásadou při rozvrhovém řízení zůstává oprávnění peněžního ústavu, jemuž byla úvěrová žádost přidělena k projednání, aby úvěr byl povolen ve shodě s předpisy stanovenými pro jeho zajištění pro ten který druh peněžních ústvů. Žadatelé o úvěr nemají tudíž práva požadovati okamžité vyplacení bez splnění předepsaných úvěrových náležitostí.
(2) Peněžní ústavy josu povinny projednávati žádosti o investiční stavební úvěr s největším možným urychlením a v přednostním pořadí před ostatními obchodními záležitostmi.
Čl. 11. Závěrečné ustanovení.
Ministru financí zůstává vyhrazeno, aby ve srozumění s Národní bankou Československou a po slyšení zákonné zastupitelské organisace peněžnictví mohl v závažných případech stanoviti odchylky od těchto směrnic nebo jejich doplňky.
Ministru financí zůstává vyhrazeno, aby ve srozumění s Národní bankou Československou a po slyšení zákonné zastupitelské organisace peněžnictví mohl v závažných případech stanoviti odchylky od těchto směrnic nebo jejich doplňky.