Právo myslivosti, druhy zvěře a honební pozemky.

(1) Myslivost jako hospodářská a kulturní hodnota jest odvětvím zemědělské a lesní prvovýroby, které záměrnou hospodářskou činností sleduje řádný chov, ochranu a lov zvěře, jakož i hospodářské zhodnocení ulovené zvěře.

(2) Právo myslivosti jest oprávnění zvěř (§ 2) chovati, hájiti, stíhati, chytati, stříleti nebo jinak usmrcovati a přivlastňovati si ji živou či mrtvou, vcelku či zčásti (na př. shozené paroží) a sbírati vejce zvěře pernaté. Jest nerozlučně spojeno s vlastnictvím honebního pozemku, může se vykonávati pouze podle ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných podle něho a nemůže býti jako samostatné věcné právo zřízeno.

(1) Zvěří podle tohoto zákona se rozumí:

(2) Vládním nařízením může býti výpočet zvěře (odstavec 1) rozšířen.

(1) Honební pozemky v obvodu jedné obce, pokud nenáležejí k vlastní honitbě nebo k oboře, tvoří společenstevní honitbu, jsou-li souvislé a mají-li nejméně 150 ha honební plochy. Ve společenstevních honitbách, v nichž dosud byla a jest chována zvěř jelení, daňčí, srnčí, mufloní, kamzičí nebo kozorohá, může ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty (§ 61) stanoviti nejmenší výměru honiteb na 400 ha.

(2) Souvislé honební pozemky téhož vlastníka nebo těchže spoluvlastníků o výměře nejméně 200 ha, i když nejsou v obvodu pouze jedné obce, tvoří vlastní honitbu. Honební pozemky lesnických škol a výzkumných ústavů pro výzkum zvěře mohou býti uznány ministerstvem zemědělství, na Slovensku pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy, za vlastní honitby, i když nedosahují předepsané nejnižší výměry, bez ohledu zda jde o pozemky polní či lesní.

(3) Obory jsou pozemky určené k chovu zvěře, trvale a dokonale oplocené tak, že chovaná zvěř srstnatá nemůže z nich volně vybíhati, vyjímajíc zvláštní náhodné případy. Pokud jde o podmínku trvalého a dokonalého oplocení, může okresní národní výbor, je-li nedostatek oplocení nahrazen jinou přirozenou překážkou, povoliti výjimky.

(4) Souvislé jsou pozemky tehdy, lze-li se dostati s jednoho na druhý bez překročení pozemku cizího. Cesty, silnice, železnice, přirozené a umělé vodní toky a nádrže nebo úzké pozemkové pruhy, na nichž výkon práva myslivosti podle zásad řádné myslivosti není možný, bez rozdílu komu vlastnicky náleží, přetínají-li honitbu, nepřerušují souvislost pozemků, pokud leží tak, že by byly souvislé, kdyby honitba nebyla jimi přeťata; ve směru podélném nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými. V pochybnostech rozhoduje okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

(1) Honební pozemky, které podle § 5 netvoří společenstevní nebo vlastní honitbu nebo jejich součást, musí býti přičleněny zásadně ke společenstevní honitbě, pokud zásady řádné péče o myslivost nevyžadují, aby tyto pozemky byly přičleněny k honitbě jiné.

(2) O přičlenění podle odstavce 1 rozhoduje okresní národní výbor na návrh zúčastněných vlastníků, propachtovatelů a pachtýřů honiteb nebo z moci úřední. Nárok na přičlenění nutno uplatnit 3 měsíce před uplynutím doby pachtovní, kdyby snad pozemky v odstavci 1 uvedené byly k jiné honitbě připachtovány.

(3) O přičlenění podle předchozích odstavců vydá okresní národní výbor písemné rozhodnutí, v němž stanoví také výši pachtovného podle průměru pachtovného nejbližších tří přibližně stejně hodnotných honiteb, nedojde-li mezi stranami k dohodě o výši pachtovného.

(4) Přičlení-li se pozemky uvedené v odstavci 1 ke společenstevní honitbě, stávají se jejich vlastníci členy příslušného honebního společenstva, pozbývají tím nároku na pachtovné stanovené podle odstavce 3 a jsou oprávněni státi se členy myslivecké společnosti (§ 21, odst. 3), která je pachtýřem honitby, k níž pozemky byly přičleněny, a to v poměru podle výměry přičleněných pozemků.

(5) Přičlení-li se pozemky uvedené v odstavci 1 k vlastní honitbě, jsou jejich vlastníci oprávněni státi se stálými loveckými hosty vlastníka honitby, provozuje-li výkon práva myslivosti na vlastní účet, avšak v tom případě jako stálí lovečtí hosté pozbývají nároku na pachtovné podle odstavce 3, nebo členy myslivecké společnosti, která vlastní honitbu zpachtovala, a to v poměru podle výměry přičleněných pozemků.

(6) K honitbám uvedeným v § 5, odst. 2, větě druhé mohou býti přičleněny honební pozemky v míře, jak toho vyžaduje účel uvedených honiteb. O přičlenění rozhodne ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

(1) Honební pozemky uvedené v § 6, odst. 1, které jsou v obvodu různých obcí, může okresní národní výbor sloučiti v jednu samostatnou společenstevní honitbu sloučenou, navrhne-li to nadpoloviční většina vlastníků těchto pozemků a dosáhne-li se tímto sloučením 150 ha souvislé honební plochy. Jde-li o obce ležící v obvodech různých okresních národních výborů, rozhodne o sloučení zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy. Jde-li o obce ležící v obvodech různých zemí, rozhodne ministerstvo zemědělství.

(2) Sousedící společenstevní honitby různých obcí může okresní národní výbor sloučiti v jednu sloučenou společenstevní honitbu, navrhnou-li to obě honební společenstva a je-li sloučení v zájmu lepšího výkonu práva myslivosti. Ustanovení odstavce 1, věty druhé a třetí platí obdobně.

(1) Honitby (společenstevní, sloučené společenstevní nebo vlastní), které nově vznikají za platnosti tohoto zákona, vyžadují schválení okresního národního výboru.

(2) Kdo žádá o schválení honitby podle odstavce 1, musí prokázati podmínky stanovené pro vznik honitby.

(3) Aby nově vznikající i dosavadní honitby byly v souladu se zásadami řádného provozu myslivosti v honitbách, mohou býti zaokrouhleny; zaokrouhlení provádí a schvaluje na návrh stran okresní národní výbor.

(4) Zaokrouhlení se provede pokud možno výměnou honebních pozemků, při čemž hranice obcí, okresů a po případě zemí nejsou na překážku.

(5) Nedojde-li k dobrovolnému zaokrouhlení, rozhodne o něm na návrh vlastníka honitby (honebního společenstva nebo majitele vlastní honitby) okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty. Návrhu budiž vyhověno, zejména jde-li o pozemky zabíhající do cizí honitby nebo mezi cizí honitby, nebo jde-li o získání vhodné hranice honitby. Návrh budiž podán alespoň 3 měsíce před ukončením pachtovní doby.

(6) Klesne-li zaokrouhlením výměra honitby pod předepsanou výměru, zachová se honitba přes to jako samostatná honitba, pokud zbývající výměra dosahuje alespoň čtyř pětin předepsané výměry.

(7) Při zaokrouhlení platí obdobně ustanovení § 6, odst. 3 až 5.

a) zvěř užitková:
srstnatá: zvěř jelení (Cervus a jiné rody), daňčí (Dama dama), srnčí (Capreolus capreolus), kamzičí (Rupicapra rupicapra), kozorohá (Capra ibex), mufloní (Ovis musimon), zvěř černá (Sus scrofa), svišť horský (Marmota marmota), zajíc (Lepus europaeus) a králík divoký (Oryctolagus cuniculus).
pernatá: dropi (Otididae), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), krocan divoký (Meleagris gallopavo), bažanti (Phasianidae), koroptev polní (Perdix perdix), křepelka obecná (Coturnix coturnix), jeřábi (Megalornidae) a všechno ostatní ptactvo vodní a bahenní, kvíčala obecná (Turdus pilaris), cvrčala obecná (Turdus musicus), brávník obecný (Turdus viscivorus), divocí holubi (Columbidae);

b) zvěř škodlivá (škodná):
srstnatá: medvěd (Ursus arctos), rys (Lynx lynx), kočka divoká (Felis silvestris), vlk (Canis lupus), liška (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), tchoř (Putorius putorius), norek (Lutreola lutreola), hranostaj (Mustela erminea), lasice čili kolčava (Mustela nivalis), vydra (Lutra lutra), jezevec obecný (Meles meles), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a v bažantnicích i ježek obecný (Erinaceus europaeus),
pernatá: všechny druhy orlů (Aquilidae), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), raroh veliký (Falco cherrug), ostříž obecný (Falco subbuteo), dřemlík obecný (Falco columbarius), luňáci (Milvinae), jestřáb obecný (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus), pilich šedý (Circus cyaneus), pochop rákosní (Circus aeruginosus), moták jižní (Circus macrourus), moták obecný (Circus pygargus), všechny druhy kání (Buteonidae) kromě káně včelojeda (Pernis apivorus), supi (Aegypiidae), výr (Bubo bubo) a sovy (Strigidae), volavka popelavá (Ardea cinerea), kormorán obecný (Phalocrocorax carbo), roháči (Podicipidae), straka obecná (Pica pica),vrána šedá (Corvus cornix), vrána černá (Corvus corone), havran (Corvus frugilegus), sojka obecná (Garrulus glandarius), krkavec veliký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a kavka (Coloeus monedula).