Ochrana zvěře.

(1) Pro následující druhy zvěře se stanoví doba lovu takto:

(2) Po celý rok jsou hájeny tyto druhy zvěře: medvěd, rys a divoká kočka v zemích České a Moravskoslezské, norek, kamzík, kozorožec, svišť, vydra, tetřeví a tetřívčí slepice, divoká krůta, jeřábek, křepelka, holub doupňák, hrdlička, čejka, slípka vodní, kachna zrzohlavá, racek, krkavec, ořešník, sovy, luňáci, ostříž, dřemlík, poštolky, vodouši, jespáci, břehouši, kulíci, bukači, potáplice, labutě, jeřábi, chřástalové, orlové, supi, sokol stěhovavý, raroh a ostatní zde nejmenované druhy zvěře.

(3) Hájeny nejsou tyto druhy zvěře: zvěř černá kromě bachyně, která je chráněna od 1. března do 30. září, divoký králík, liška, tchoř, veverka, hranostaj, lasice, jestřáb, krahujec, pochop, pilich, moták, vrány (černá a šedivka), straka, sojka, kavka a kormorán. Volavka není hájena na rybnících plůdkových a třecích. Lov jezevců, kání lesních a rousných, jakož i sov a ježků jest výjimečně v udržovaných bažantnicích volný po celý rok; obvod takových bažantnic stanoví okresní národní výbor.

(4) Mláďata zvěře jelení, daňčí, mufloní, srnčí, kamzičí a kozorohé se považují za kolouchy, po případě daňčata, mufloňata, srnčata, kamzičata a kozorožčata do 31. března následujícího roku po jejich kladení.

(5) Ustanovení zákonů o ochraně ptáků užitečných pro zemědělství a jiných obecně užitečných zvířat neplatí pro ptáky a zvířata prohlášená podle tohoto zákona za zvěř.

(6) Doby lovu ustanovené v tomto paragrafu neplatí pro obory a o zvěři, která se v ní chová a nemůže přebíhati přes oplocení obory.

(7) Ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, může měniti dobu hájení určitých druhů zvěře, je-li to odůvodněno místními klimatickými nebo jinými poměry, zejména aby byl zachován zdravý stav zvěře a aby bylo zabráněno jejímu degenerování, aby nepoměrným rozmnožením některých druhů zvěře nebylo ohroženo provozování polního, lesního a rybničního hospodářství, dále vyžadují-li toho účely vědecké nebo péče o myslivost, při čemž jest však dbáti toho, aby všechny druhy zvěře zůstaly zachovány; jde-li o druhy zvěře, které jsou nebo budou chráněny jako přírodní památka, stane se tak v dohodě s ministerstvem školství a osvěty, které, pokud jde o Slovensko, si vyžádá vyjádření pověřenectva školství a osvěty.

(8) Hrozí-li některému druhu zvěře, který není podle tohoto zákona hájen, vyhubení, nebo vyžaduje-li toho ochrana přírody, může ministerstvo zemědělství po slyšení ministerstva školství a osvěty, na Slovensku také po vyjádření příslušných pověřenectev, stanoviti částečnou nebo celoroční dobu hájení takového druhu zvěře. Totéž platí o zvěři ostatní, jmenovitě v mimořádných případech, jako při živelních pohromách, zhoubných nemocích a pod., kterými byl stav některého druhu zvěře povážlivě ztenčen, nebo zjistí-li se, že stav některé zvěře utrpěl nešetřením ustanovení § 27,odst. 1 nebo špatným hospodařením a neučinil-li okresní národní výbor již příslušné opatření (§ 27, odst. 2 a 3); pro takové opatření nemá oprávněný k výkonu práva myslivosti, po případě honební výbor, nárok na slevu pachtovného nebo náhradu škody.

(9) Opatření podle předchozích odstavců lze učiniti zpravidla jen na rok a jen z důležitých důvodů na více let nebo do odvolání, a to po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

(10) Okresní národní výbor může mysliveckému hospodáři povoliti výjimky z ustanovení odstavců 1 až 3, jde-li o usmrcení poraněné zvěře nebo o to, aby zvěř byla chycena k účelům chovu.

(11) Odstřel zvěře spárkaté, vyjma odstřel zvěře černé mimo obory, jakož i odstřel dropů, divokých krocanů, tetřevů a tetřívků smí se prováděti jen podle plánu odstřelu, schváleného okresním národním výborem. Plán odstřelu jest předložiti ve dvou stejnopisech nejpozději jeden měsíc před počátkem doby odstřelu ke schválení okresnímu národnímu výboru; nedojde-li ke schválení v této lhůtě, považuje se plán za schválený.

(12) Myslivecký hospodář jest povinen vésti podle směrnic, které vydá vyhláškou v Úředním listě ministerstvo zemědělství po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, záznamy o odstřelu veškeré zvěře a podávati o něm hlášení pro statistické účely.

(1) Objeví-li se v honitbě potřeba, aby počet některého druhu zvěře byl zmenšen v zájmu polního, ovocnářského nebo lesního hospodářství, může zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po vyšetření věci naříditi po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty mysliveckému hospodáři, aby dal určitý počet kusů této zvěře odstřeliti nebo odchytati ve stanovené lhůtě, a to třeba i v době hájení, nebo mu na jeho žádost povoliti, aby odstřelil určitý počet kusů této zvěře v době hájení. Pro zmíněné nařízení nemá pachtýř nárok na slevu pachtovného ani na náhradu škody.

(2) Nevyhoví-li myslivecký hospodář nařízení podle odstavce 1, může zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po případě z jejich zmocnění okresní národní výbor, dáti provésti nařízený odstřel nebo odchytání zvěře na jeho útraty. Zvěř se ponechá mysliveckému hospodáři za náhradu přiměřených výloh spojených s nuceným odstřelem nebo odchytáním zvěře, které určí okresní národní výbor, který dal odstřel nebo odchytání provésti.

(3) Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro obory (§ 5, odst. 3) o zvěři, která se tam chová a nemůže přebíhati přes oplocení obory.

(1) Myslivecký hospodář jest povinen v době nouze, zejména v zimě, pečovati o přiměřené krmení zvěře a v době zimní zříditi ve volném poli vhodné úkryty pro zvěř.

(2) Nevyhoví-li myslivecký hospodář přes výzvu okresního národního výboru ustanovení předchozího odstavce, může okresní národní výbor zaříditi krmení zvěře na jeho náklad.

(3) Zjistí-li se, že následkem zavinění mysliveckého hospodáře zvěř trpí hladem, může okresní národní výbor omeziti v běžném i příštím roce odstřel zvěře, nebo jej i úplně zakázati. Ustanovení § 24, odst. 8 poslední věty platí obdobně.

(1) Vyskytne-li se v honitbě nakažlivá nemoc zvěře, nebo je-li podezření z takové nemoci, nebo vyskytne-li se hromadné hynutí zvěře, jest myslivecký hospodář, po případě honební výbor, povinen hlásiti to neprodleně okresnímu národnímu výboru. V ohlášení nutno uvésti druh zvěře a označiti blíže místo, kde se zvěř nachází. Opatřením, která učiní okresní národní výbor z důvodů veterinárně-zdravotních, musí se myslivecký hospodář, po případě honební výbor, v postižené honitbě i v honitbách sousedních podrobiti.

(2) Opatření podle odstavce 1 může okresní národní výbor učiniti i bez ohlášení podle odstavce 1.

(3) Taková nutná opatření musí okresní národní výbor neprodleně hlásiti zemskému národnímu výboru, na Slovensku pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.

(4) Je-li toho třeba, aby se zjistila nemoc zvěře nebo aby se zamezilo její rozšíření, může okresní národní výbor naříditi povinný odstřel nemocné nebo z nemoci podezřelé zvěře. Nesplní-li myslivecký hospodář toto nařízení ve stanovené lhůtě, může okresní národní výbor provésti odstřel na jeho účet, v případě § 14, odst. 1 na účet honebního společenstva. Zvěřina musí býti bez náhrady na vyzvání předložena okresnímu národnímu výboru k vyšetření.

(1) V honitbě obstarává ochranu myslivosti buď k tomu ustanovený a úředně potvrzený přísežný myslivecký personál ochranný, v dalším myslivecký hajný, nebo myslivecký hospodář, vyhovuje-li podmínkám stanoveným pro vzetí do přísahy pro ochrannou službu mysliveckou. Vlastník honitby, je-li mysliveckým hospodářem, budiž vzat okresním národním výborem do přísahy na svou žádost a osoba pověřená výkonem práva myslivosti na žádost toho, kdo ji jako mysliveckého hospodáře oznámil (§ 14, odst. 1, § 20 a § 21, odst. 3). Do přísahy vzatý myslivecký hospodář budiž považován za mysliveckého hajného. Kromě toho přísluší všeobecný dohled na plnění předpisů tohoto zákona orgánům bezpečnosti.

(2) Zda a v jakém počtu vzhledem k rozloze a povaze honitby mají býti myslivečtí hajní ustanoveni, rozhoduje okresní národní výbor; při tom platí zásada, že jeden myslivecký hajný se musí ustanoviti při výměře od 500 ha honební plochy. Několik sousedních honiteb může míti společného mysliveckého hajného, je-li tím ochranná myslivecká služba zajištěna.

(3) Není-li společenstevní nebo sloučená společenstevní honitba propachtována, jest honební výbor povinen ustanoviti do propachtování honitby potřebný počet mysliveckých hajných na náklad honebního společenstva.

(4) Myslivecký hajný, pokud koná službu, požívá stejné ochrany jako orgány veřejné. O vzetí do přísahy mysliveckého hajného a o jeho právech a povinnostech platí dosavadní předpisy.

(5) Myslivecký hajný musí při výkonu služby míti předepsaný viditelný služební odznak a míti s sebou písemné osvědčení o složení přísahy, vydané okresním národním výborem, a tímto se při zákroku na požádání prokázati. Ve službě jest oprávněn nositi lovecké zbraně, uvedené v osvědčení o složení přísahy. Osvědčení opravňuje mysliveckého hajného k výkonu práva myslivosti v obvodu, pro který byl ustanoven, a to v rozsahu povolení daného mu tím, kdo ho ustanovil, při čemž musí býti pojištěn proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti. Ode dne počátku účinnosti tohoto zákona musí nově ustanovený myslivecký hajný splniti vedle náležitostí odstavce 1 i podmínky pro získání loveckého lístku.

(6) Myslivecký hajný smí vykonávati ochranu myslivosti jen v honitbě, po případě v honitbách, pro které byl ustanoven.

(1) Ochrana myslivosti zahrnuje ochranu zvěře před pytláky, škodlivou (škodnou) zvěří a dravými zvířaty, jakož i péči o dodržování předpisů vydaných k ochraně zvěře a myslivosti.

(2) Osoby, jimž přísluší ochrana myslivosti, jsou oprávněny zejména:

(3) Oprávnění podle odstavce 2, písm. b) až d) přísluší též mysliveckému hospodáři, který je může přenésti na loveckého hosta.

(4) Vlastník psů a koček usmrcených v honitbách může požadovati náhradu utrpěné škody jen tehdy, dokáže-li, že nebylo zákonných podmínek pro přípustnost usmrcení shora uvedených zvířat.

(5) Odebrané zbraně, lovecké a chytací nástroje, po případě i lovecké psy nebo fretky podle odstavce 2, písm. a) jest neprodleně odevzdati místnímu národnímu výboru, v jehož obvodě byly odebrány, a věc oznámiti okresnímu národnímu výboru nebo nejbližšímu orgánu bezpečnosti.

(6) Vysazovati divoké králíky ve volné přírodě a zvěř černou mimo obory je zakázáno.

(7) Vlastníkům psů je zakázáno nechati psy volně pobíhati v honitbě.

(1) Zvěř postřelená nebo jinakým způsobem zraněná, která přeběhne do cizí honitby, nesmí tam býti stíhána bez svolení mysliveckého hospodáře; nedá-li však svolení, jest povinen sám takovou zvěř dále stíhati.

(2) Přeběhne-li postřelená zvěř spárkatá do sousední cizí honitby a zhasne v dohledu, jest ten, kdo ji postřelil, a při společném výkonu práva myslivosti více osobami ten, kdo výkon řídí, povinen zhaslou zvěř na místě vyvrhnouti a ukrýti, není však oprávněn při překročení hranice honitby vzíti s sebou ručnici a zvěř dopraviti do honitby, v níž byla postřelena, je však povinen co nejdříve oznámiti případ mysliveckému hospodáři, v jehož honitbě postřelená zvěř zhasla. Přešla-li zvěř uvedená v tomto odstavci do sousední honitby, aniž v dohledu zhasla, jsou osoby shora uvedené povinny oznámiti to mysliveckému hospodáři honitby, do níž zvěř přešla, označiti nástřel a místo přechodu. Není-li jiná dohoda, patří trofej tomu, kdo zvěř složil, zvěřina pak mysliveckému hospodáři honitby, v níž zvěř zhasla. Takový kus zvěře se započítá do plánu odstřelu toho, komu patří trofej, u zvěře bez trofeje tomu, komu patří zvěřina.

(3) Na pozemcích nehonebních lze postřelenou zvěř volně sledovati a dohledati, zpraví-li se předem o tom vlastník pozemku; zvěř zhaslá nebo padlá na takových pozemcích náleží mysliveckému hospodáři, v jehož honitbě takový pozemek leží.

a) zadržeti osoby, které přistihnou se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí v honitbě mimo veřejné silnice a cesty nebo takové cesty, kterých se všeobecně užívá jako spojení mezi obcemi, zemědělskými usedlostmi, budovami atd., nebo při neoprávněném výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, a zjistiti jejich totožnost. V takových případech jsou zejména oprávněni odebrati přistiženým osobám zbraně, lovecké a chytací nástroje, chycenou nebo ulovenou zvěř a po případě i loveckého psa a fretku, vykázati je z honitby, a jsou-li neznámy, odevzdati je bezpečnostním orgánům. Přistižení jsou povinni bez váhání uposlechnouti,

b) usmrcovati v honitbě psy hledající nebo pronásledující zvěř nebo k ní se plížící mimo vliv svého pána ve vzdálenosti větší než 200 m od obydleného domu. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčácké, nevzdálí-li se od stáda více než 200 m, a též na psy lovecké, slepecké, zdravotnické, zpravodajské psy vojenské a policejní psy, pokud jsou jako takoví k rozeznání a pokud jich oprávněný k jejich službě používá, nebo pokud se při výkonu služby přechodně vzdálí z vlivu svého pána nebo vodiče,

c) usmrcovati kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího obydleného domu nebo v honitbě pytlačící,

d) hubiti v honitbě škodlivou (škodnou) zvěř a ostatní dravá zvířata, při čemž se rozumí zvěří škodlivou (škodnou) všechna zvěř myslivosti škodlivá a dravými zvířaty všechna nelovná zvířata myslivosti škodlivá, na př. pytlačící psi, kočky a v bažantnici ježci.

(8) Neoprávněným osobám je zakázáno odstraňovati z ok a jiných chytacích zařízení zhaslou zvěř.