(1) Poškozený má oznámiti předsedovi rozhodčího soudu způsobenou škodu a číselně určený požadavek na její náhradu do 14 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, jinak pozbývá nároku na náhradu. V případech uvedených v § 41, odst. 7 není nutno udávati číselně určený požadavek na náhradu škody a může se tak učiniti až po opětném zakročení podle § 45, odst. 3. Předseda rozhodčího soudu má bez prodlení písemně uvědomiti mysliveckého hospodáře o ohlášeném požadavku a zároveň ho, jakož i poškozeného, vyzvati k pokusu o smír. Nezdaří-li se pokus o smír, má předseda rozhodčího soudu ihned vyzvati mysliveckého hospodáře i poškozeného, jimž současně sdělí místo a dobu jednání, aby vyslali po jednom rozhodčím do rozhodčího soudu. Není třeba, aby tito rozhodčí byli předsedovi rozhodčího soudu dříve oznámeni, postačí, dostaví-li se k jednání řádně legitimováni. Strany mají právo býti při jednání přítomny, jejich nepřítomnost však jednání nepřekáží.

(2) Opomene-li některá strana vyslati rozhodčího k rozhodčímu soudu, nebo není-li tento dostatečně legitimován, nebo byl-li jako člen rozhodčího soudu odmítnut a není-li ihned jiný rozhodčí jmenován, který by mohl býti bez průtahů přibrán k jednání, má předseda rozhodčího soudu jmenovati jiného rozhodčího.

(3) Předseda (náměstek) a rozhodčí může býti odmítnut z těch důvodů, které opravňují odmítnutí soudce. Strana, která stanoví rozhodčího sama, jest oprávněna odmítnouti ho pouze tehdy, vznikl-li důvod k odmítnutí, nebo zví-li strana o něm, až po tom, kdy rozhodčího jmenovala.

(4) O odmítnutí předsedy (náměstka) rozhodne okresní národní výbor; o odmítnutí rozhodčího rozhodne předseda (náměstek).

(5) Rozhodčí, kteří nesplnili závazky přijetím své funkce převzaté, nebo nesplní-li je včas, ručí podle ustanovení civilních řádů soudních.