A. JAKOSTNÍ ZNAKY.
Řezivo se třídí podle těchto jakostních znaků:
Všeobecně:
Stanovené jakostní znaky v příslušné jakostní třídě představují vždy dolní mez, při které ještě lze určitý kus do této třídy zařadit.
Ojediněle se vyskytující velké vady mohou být odpočítány v míře, pokud jsou vyváženy zvlášť dobrou jakostí a nesnižují podstatně užitkovou hodnotu kusu. Každý odpočet v míře musí být na kusu zřetelně vyznačen. Při zařazování řeziva do jakostních tříd se nepřihlíží k vadám, které jsou odpočítány v míře. Dodávající je povinen učinit vhodná opatření, aby se zamezilo trhání řeziva.

1. Zbarvení:
Zbarvené dřevo je takové, které má jinou než přirozenou barvu. Za zbarvení se tedy považuje zčervenání nebo jiné zbarvení způsobené houbami, po příp. atmosférickými vlivy, pokud se tato různobarevnost nedá odstranit hoblíkem. Jaderné zbarvení se považuje za přirozené.
Zkřenčelost a nahnilost je další stupeň rozkladu dřeva, snižující již jeho pevnost a pružnost. Dříví, které nedrží hřebík, je shnilé.

2. Suky:
Zarostlé suky musejí být po celém obvodu alespoň na jedné straně kusu se dřevem pevně srostlé.
Nezarostlé suky jsou volné nebo na obou stranách kusu nedostatečně zarostlé, anebo na jedné straně úplně volné a na druhé straně jen částečně zarostlé.
Černé suky jsou suky tmavšího zabarvení, které je známkou počínající hniloby; jejím dalším stupněm jsou nahnilé suky.
Suky se měří na nejdelším a nejširším místě i se zarostlou kůrou. Nepřihlíží se k zarostlým sukům do 1 cm, k nezarostlým sukům do ½ cm největšího průměru a k černým součkům do 3 mm největšího průměru; to neplatí pro pařížské řezivo.
Zarostlá kůra je stejnou vadou jako nezarostlý suk a měří se stejným způsobem.

3. Zakřivení a zborcení:
Zakřivení je odchylka od směru podélné osy kusu a může být bud’ jednostranné nebo vlnité.
Zborcení je odchylka od směru osy příčné a může být buď sedlové nebo žlabovité.

4. Trhliny:
Rozlišují se:

a) podélné koncové trhliny, které se vyskytují na koncích (čelech) řeziva a probíhají od čela směrem podélným (ve směru vláken),

b) výsušné (sluneční) trhliny; vyskytují se na plochách řeziva a probíhají ve směru vláken; nesmějí procházet kusem,

c) bočné (šikmé) trhliny probíhají na plochách řeziva od bočných hran šikmo k směru vláken,

d) mrazové trhliny probíhají ve směru vláken a jsou zpravidla vroubeny různě zbarvenými pruhy, nebo skvrnami.

5. Poškození hmyzem:
Drobná červotočivost je poškození dřevní tkáně drobnými druhy hmyzu,
hrubá červotočivost je poškození dřevní tkáně chodbami větších druhů hmyzu (na př. žír tesaříka).

6. Obliny:
Musejí být zbaveny kůry. Velikost obliny u prken a fošen se zjišťuje šikmým měřením na nejširším místě, u hraněného dříví poměrem k výšce a šířce kusu. Řezivo musí být po celé délce na obou plochách alespoň pilou dotčeno.

7. Odlupčivost:
Odlupčivost je trhlina mezi letokruhy.