B. MĚŘENÍ.
Řezivo musí být na obou koncích rovně zaříznuté a tak vyrobené, aby mělo účtovanou míru i v proschlém stavu. Podměrnost následkem seschnutí dřeva se připouští až do 2% šířky a tloušťky u nejvýše 50% počtu kusů.
Běl se započítává do kubatury.
Tloušťky se měří na celé milimetry uprostřed délky kusu. Tloušťka prořezaného zboží se měří na nejtenším místě. Normální tloušťky jsou: 20, 26, 30, 35, 40, 45, 50, 60, 70, 80, 90, 100 mm.
Šířky se měří uprostřed délky kusu i když je v tomto místě kus vydutý nebo vypuklý. Zaokrouhlují se dolů na celé centimetry. Šířka u neomítaného řeziva se zjišťuje u tlouštěk do 40 mm měřením na užší ložné ploše, u tlouštěk přes 40 mm jako průměr měření obou ložných ploch.
Nejmenší šířky vrchní ložné plochy u neomítaného řeziva a nejmenší šířky u řeziva omítaného jsou:

u tlouštěk	do 26 mm	10 cm,
	od 27 do 35 mm	12 cm,
	od 36 do 40 mm	14 cm
	od 41 do 45 mm	15 cm,
	od 46 mm výše	18 cm.

U řeziva habrového, lipového, olšového, akátového, třešňového, hruškového a švestkového, jakož i u řeziva z bílého jasanu mohou být nejmenší vrchní ložné šířky volně sjednány.
Délky se měří v odstupňování po 10 cm; zaokrouhlují se dolů na celé decimetry.
Normální délka u omítaného i neodnímaného řeziva je 2—6 m. Výjimku tvoří řezivo ořechové, akátové, třešňové, hruškové a švestkové, u něhož normální délka je 1—6 m.
Krychlový obsah řeziva se počítá v metrické míře na 3 desetinná místa.