32/1947 Sb. — Nařízení o úpravě všeobecného celního sazebníku

§ 1

Všeobecný celní sazebník, platný pro československé celní území podle dekretu presidenta republiky ze dne 23. června 1945, č. 25 Sb., o sjednocení celního práva na území republiky Československé, se upravuje a platí ve znění obsaženém v příloze tohoto nařízení.

§ 2

Tím se zrušují všechna ustanovení, upravující znění celního sazebníku a celní sazby, zejména ustanovení čl. I až IV vládního nařízení ze dne 10. června 1933, č. 96 Sb., o úpravě celního sazebníku, ve znění vládního nařízení ze dne 9. července 1936, č. 215 Sb.

§ 3

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1947; provede je ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Vysvětlivky k celnímu sazebníku, platné pro československé celní území podle dekretu presidenta republiky ze dne 23. června 1945, č. 25 Sb., o sjednocení celního práva na území republiky Československé, se upravují a platí ve znění obsaženém v příloze tohoto nařízení a vyhlašují se v příloze Sbírky zákonů na straně 401.

Příloha k vládnímu nařízení č. 32/1947 Sb.
VŠEOBECNÝ
CELNÍ SAZEBNÍK
PRO ČESKOSLOVENSKÉ CELNÍ ÚZEMÍ.
PŘEHLED
SAZEBNÍCH TŘÍD CELNÍHO SAZEBNÍKU.

Díl 1

Díl 2

a) za hmoty velmi jemné: slonovina, želvovina, perleť, jantar, gagat (pravé či napodobené); hedvábné zboží z přírodního hedvábí, krajky, výšivky na textilním zboží, umělé květiny a listoví saz. čís. 261 a 262, upravená péra ozdobná, práce vlásenkářské a jiné výrobky z vlasů; polodrahokamy, pravým zlatem zlacené nebo pravým stříbrem stříbřené obecné kovy (též železo neb ocel), pravým zlatem zlacené nebo pravým stříbrem stříbřené leonské dráty nebo předivo a práce z nich, jakož i práce z nepravých leonských drátů a přediva,

a) za zboží obyčejně opracované:
všechny železné předměty, jež jsou odrhnuty, dírkovány, vrtány nebo opatřeny vyřezanými závity, jakož i všechny železné předměty, jež jsou zcela nebo částečně opilovány, na povrchu zhruba ubrány, osoustruhovány, osmirkovány, ohoblovány, obroušeny nebo hrubě natřeny; pak všechny železné části, které jsou snýtovány, sešroubovány nebo podobným způsobem dodatečně složeny, pokud nepatří vzhledem k svému dalšímu opracování do b) a c).
Za opracování se však nepokládá, když se švy (břity), vzniklé při lití nebo lisování, dlátem odstraní, upilují nebo srazí, když se plochy na lomu zarovnají, když se přílitky odpíchnou, pak když se předměty z ocelové litiny zhruba uberou, aby se zkusilo, jsou-li bezvadny;

b) za hmoty jemné: kaučuk, kůže, voskované plátno výslovně nejmenované, voskovaný mušelín, voskovaná dykyta, knihařské plátno, kost nebo roh, umělé hmoty řezbářské (mimo napodobeniny hmot k a) patřících), ornamentované, niklované železo neb ocel, jemně opracované (ornamentované, niklované) obecné kovy, nikl; mořská pěna a její napodobeniny, láva, nepravé leonské dráty a předivo, jiné zboží textilní (mimo zboží textilní jmenované pod a), jakož i zboží provaznické a hrubé tkaniny saz. pol. 207a)1, 216a)1, 217a), patřící k obyčejným hmotám), spojení s pracemi z tvárného vosku; výšivky (nikoli přírodním hedvábím) na jiných látkách, nežli textilním zboží;

b) za zboží jemně opracované:
všechno zboží železné, které jest zcela nebo částečně pocínováno, pozinkováno, poolovněno, poměděněno, pomosazněno, oxydováno, jemně natřeno, pokostováno, lakováno, malováno, bronzováno nebo smaltováno;
konečně

c) za hmoty obyčejné: všechny hmoty, které nejsou výslovně jmenovány pod a) a b).

c) za zboží velmi jemně opracované:
všechno zboží železné, které jest leštěno, ryto, niklováno, platováno mědí, slitinami mědi nebo hliníkem.

1. Šlichtované nebo klihované přezné osnovy jsou podrobeny 5procentní celní přirážce podle sazby, stanovené pro upotřebený druh příze.

1. Podle celního sazebníku se slovem železo rozumí technické železo; jeho kujné druhy se označují souhrnným názvem kujné železo a jsou v něm zahrnuty nejen všechny druhy oceli (i ocelová litina), ale i temperovaná litina (změkčená i kujná) a elektrolytické železo.

1. Zboží se nepokládá za opracované, když se švy (břity) po slévání nebo lisování utesají, upilují nebo srazí, jakož i když se plochy na lomu srovnají.

2. Skleněné, porculánové nebo kovové perly, skleň, cetky, skleněné přádlo, vlákna z kostice atd., jež jsou do látky vetkány, vestávkovány nebo vpleteny atd., zůstanou při zařaďování zboží textilního nepovšimnuty.

2. U zboží z technického železa (v celním sazebníku „železné zboží“) opracovaného - proti neopracovanému (surovému) rozeznávají se tři stupně opracování.

2. Za jemně opracované se pokládá všechno kovové zboží malované, bronzované, lakované, patinované, vernované, pomosazněné, poměděněné, niklované, smaltované, jemně leštěné nebo jiným podobným způsobem jemně opracované.

3. Zboží textilní všeho druhu, spojené s kovovými vlákny (s oblým nebo plochým drátem), jest podrobeno 30procentní celní přirážce k sazbě, stanovené na upotřebený druh textilního zboží.

4. Při vyclívání výšivek rozhoduje základní látka a nepřihlíží se k látce, jíž se vyšívalo, pokud neobsahuje sazebník o tom zvláštních ustanovení. Vyšívané aksamity a tkaniny na způsob aksamitu, jakož i vyšívané stuhy v sazebníku výslovně nejmenované, se vyclívají jako výšivky

5. U punčoch, ponožek, rukavic, u stávkového a pleteného zboží, výslovně nejmenovaného, se nepřihlíží ke konfekci, nejde-li o stávkové nebo pletené zboží výstrojné (výstrojné zboží fantasijní), které nutno vyclívati jako zboží výstrojné podle výzdoby stižené vyšším clem.

6. Pytle z hrubých látek se vyclívají jako příslušné tkaniny.