§ 1
U stavebních úkonů, jejichž cena se tvoří podle nařízení předsedy nejvyššího úřadu cenového ze dne 21. listopadu 1940, č. 416 Sb. a podle výnosů a výměrů toto nařízení měnících nebo doplňujících, zadaných
a) za jednotkové ceny nebo za paušál do 31. března 1947, nesmějí býti zvýšení cen jehličnatého řeziva podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 14. března 1947 o cenách jehličnatého řeziva (Ú. l. I č. 38/1947, běž. č. 243) požadována jako dodatečná náhrada podle § 10, odst. 2 cit. nařízení předsedy nejvyššího úřadu cenového,
b) v režii anebo počínajíc dnem 1. dubna 1947 za jednotkové ceny nebo za paušál, musí podnikatelé ceny domácího jehličnatého řeziva, účtované jim jejich dodavateli podle uvedené vyhlášky nejvyššího úřadu cenového, dosaditi do všech výpočtů cen s těmito srážkami:
| u prken a fošen od 18 cm šířky, nad 20 mm tl. | 10%, |
| u podbíječek 7—15 cm šířky, 12—3 mm tl. | 19%, |
| u hranolů | 15%, |
| u latí | 16.5 %. |
§ 2
Nejvyšší úřad cenový může povoliti nebo naříditi výjimku z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů vydaných k jejímu provedení.
§ 3
Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1947.