Dávky.
Invalidní pense.
Starobní pense.
Výše invalidní pense.
Vdovská (vdovecká) pense.
Pense sirotčí.
Pense rodičů a jiných pozůstalých.
Zvýšení pro bezmocnost.
Krácení pensí.
Příspěvek na sňatek.
Odbytné.
Zvýšení pense zaměstnaného pensisty.
Všeobecná ustanovení o dávkách.
Řízení o dávkách u nositele pojištění.
Zdravotní a léčebná péče.
Mimořádný podpůrný fond.

(1) K nabytí nároků na dávky uvedené v § 5 je třeba, aby byly zachovány nároky na ně, u dávek pod č. 1 až 6, aby též uplynula čekací doba, dříve než nastal pojistný případ.

(2) Čekací doba činí 60 příspěvkových měsíců. Získá-li však pojištěnec do konce kalendářního roku, v němž dovrší 45. rok věku, 36 příspěvkových měsíců, považuje se čekací doba za dokončenou.

(3) Čekací doba se považuje též za dokončenou, nastal-li pojistný případ následkem podnikového úrazu. V tomto případě se považuje za splněnou též podmínka § 14, odst. 2, poslední věty.

(1) Nárok na invalidní pensi má pojištěnec, který je pro svůj zdravotní stav neschopen k výkonu svého povolání (invalidní).

(2) Pojištěnec, který byl bezprostředně před vznikem invalidity alespoň po dobu pěti let zaměstnán pod zemí, nebo který z celkové doby od prvého vstupu do důchodového pojištění (zaopatření) do vzniku pojistného případu strávil alespoň polovinu doby při výkonu prací pod zemí, je invalidní, nemůže-li pro svůj zdravotní stav vykonávati práce svého posledního nebo jiného přiměřeného povolání pod zemí. Nárok na invalidní pensi podle tohoto ustanovení přísluší však jen, vznikne-li tato invalidita do 24 měsíců od výstupu ze zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost podle tohoto zákona.

(3) Pojištěnec, u něhož nejsou splněny podmínky předchozího odstavce, je invalidní, nemůže-li pro svůj zdravotní stav dále vykonávati práce svého posledního povolání, ani jiného povolání, přiměřeného dosavadnímu povolání, způsobu, jakým byl v něm zaměstnán, jeho postavení v něm, jakož i jeho praktickému i theoretickému vzdělání.

(1) Kdo si přivodil invaliditu úmyslně nebo při spáchání úmyslného trestného činu, pro který byl odsouzen trestním soudem, nemá nároku na invalidní pensi.

(2) V případech, uvedených v odstavci 1, může býti invalidní pense poskytována příslušníkům pojištěncovy rodiny, pokud jest podle zákona povinen je živiti.

(1) Nárok na invalidní pensi vzniká dnem, kdy nastala invalidita. Nelze-li jej zjistiti nebo nastala-li invalidita pozvolným zhoršováním zdravotního stavu, vzniká nárok dnem, kdy pojištěnec byl již prokazatelně invalidní, nejpozději však dnem ohlášení nároku.

(2) Nároku na invalidní pensi nemá však pojištěnec, pokud má nárok na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.

(3) Nárok na invalidní pensi zaniká:

(1) Nárok na starobní pensi na místě a ve výši pense invalidní má bez průkazu invalidity podle § 8 pojištěnec, který

(2) Nárok na starobní pensi podle odstavce 1, č. 1 nebo 2 nepřísluší, dokoná-li pojištěnec 55. rok věku až po uplynutí 24 měsíců od výstupu ze zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost podle tohoto zákona.

(3) Ministr sociální péče může v dohodě s ministrem financí a po slyšení Ústřední rady odborů stanoviti vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení, že nárok na starobní pensi podle odstavce 1 náleží i tehdy, vykonává-li pojištěnec práce podléhající pojistné povinnosti. Toto opatření může ministr sociální péče učiniti též jen pro určité pracovní obory nebo pro určité oblasti.

(1) Nárok na starobní pensi vzniká splněním podmínek stanovených v § 11 a zaniká úmrtím pensisty nebo vstupem do zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost důchodového pojištění.

(2) Ustanovení § 10, odst. 2 platí obdobně.

(1) Základní částka invalidní pense činí 6000 Kčs ročně.

(2) Základní částka podle odstavce 1 se zvyšuje o 14 % průměrného ročního výdělku pojištěncova (§ 18, odst. 2 a 3). Dokonal-li pojištěnec 120 příspěvkových měsíců práce pod zemí, zvyšuje se základní částka podle odstavce 1 o 20 % tohoto průměrného ročního výdělku.

(1) Roční zvyšovací částka invalidní pense se vyměřuje z pojištěncova výdělku (§ 3), nejvýše však z částky 6000 Kčs měsíčně, a činí

(2) Za každý příspěvkový měsíc získaný před 1. lednem 1946 v provisním pojištění činí ročně zvyšovací částka:

(3) Za příspěvkové měsíce, které získaly do 31. prosince 1946 v pensijním pojištění osoby podléhající od 1. ledna 1947 pojištění podle tohoto zákona (§ 1), náležejí zvyšovací částky podle § 21, odst. 1 a § 177, odst. 1 zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících. Pokud by zvyšovací částky u osob zaměstnaných pod zemí činily méně než 40 Kčs a u osob zaměstnaných na povrchu méně než 28 Kčs, náležejí jim zvyšovací částky v této výši.

(4) Za příspěvkové doby, které získaly do 31. prosince 1946 v pojištění zaměstnanců pro případ invalidity a stáří osoby, podléhající od 1. ledna 1947 pojištění podle tohoto zákona (§ 1, odst. 1, č. 3), náležejí zvyšovací částky podle § 111 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

(5) Příspěvkové doby uvedené v odstavci 4, pokud byly získány na podkladě zaměstnání v podnicích (závodech) uvedených v § 1, odst. 1, č. 3, jakož i příspěvkové doby uvedené v odstavci 3, se kladou pro nároky podle tohoto zákona na roveň příspěvkovým dobám provisního pojištění.

1. invalidní pense,

2. starobní pense,

3. vdovská (vdovecká) pense,

4. sirotčí pense,

5. pense rodičů a jiných pozůstalých,

6. příspěvek na sňatek,

7. odbytné,

8. léčebná péče.

a) úmrtím pensisty,

b) není-li poživatel pense již invalidní.

1. dovršil 55. rok věku a získal alespoň 300 příspěvkových měsíců v zaměstnání pod zemí, nebo

2. dovršil 55. rok věku a získal nejméně 420 příspěvkových měsíců zaměstnání v hornictví, z toho alespoň 120 příspěvkových měsíců v zaměstnání pod zemí, nebo

pokud není zaměstnán způsobem zakládajícím pojistnou povinnost v kterémkoli odvětví důchodového pojištění.
3. dovršil 60. rok věku a získal 180 příspěvkových měsíců povinného pojištění, z toho nejméně 120 příspěvkových měsíců v zaměstnání v hornictví,

a) při zaměstnání pod zemí 2 %,

b) při zaměstnání na povrchu 1,4 % tohoto základu.

a) při zaměstnání pod zemí 40 Kčs,

b) při zaměstnání na povrchu 28 Kčs.

(1) Invalidní nebo starobní pense se zvyšuje o výchovné za každé dítě, které by po smrti pojištěncově mělo nárok na sirotčí pensi, pokud pensista o ně pečuje.

(2) Výchovné přísluší za každé dítě ve výši rodinných přídavků podle zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci, ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících.

(3) Má-li více osob nárok na výchovné za totéž dítě, přísluší výchovné jen jednou, a to té z nich, která má dítě v přímém zaopatření.

(4) Požívá-li dítě, na něž se žádá výchovné, sirotčí pense (sirotčího důchodu) z veřejnoprávního sociálního pojištění nebo z veřejných prostředků, náleží výchovné jen v částce, o kterou převyšuje sirotčí pensi (sirotčí důchod).

(5) Ustanovení § 28 platí obdobně.

(1) Invalidní (starobní) pense bez zvýšení podle § 17 nesmí přesahovati ročně 90 % průměrného ročního výdělku pojištěncova.

(2) Za průměrný výdělek se pokládá průměrný výdělek za posledních 240 kalendářních měsíců před pojistným případem, byl-li pojištěnec pojištěn po dobu kratší 240 kalendářních měsíců, průměrný výdělek za tuto kratší dobu. Ke kalendářním měsícům, ve kterých byl pojištěnec nemocen nebo konal vojenskou službu nebo byl bez své viny nezaměstnán, se nepřihlíží. Rovněž se nepřihlíží k době bezplatné dovolené, po kterou konal pojištěnec veřejnou funkci, a k době studií nebo jiného theoretického či praktického výcviku, kterému se pojištěnec podrobil v důsledku přípravy pro své hornické povolání, pokud nebyl ve služebním poměru.

(3) Při výpočtu průměrného výdělku podle odstavce 2 je nejvyšším započitatelným výdělkem 6000 Kčs měsíčně.

2. dokonala 50. rok věku, nebo

3. pečuje alespoň o 2 děti pojištěnce, kterým se vyplácí pense sirotčí.

1. je invalidní, nebo

(1) Nárok na vdovskou pensi má vdova po pojištěnci, který požíval invalidní (starobní) pense nebo měl na ni nárok, jestliže

(2) Invalidní je vdova, která je pro svůj zdravotní stav nezpůsobilá vykonávati zaměstnání přiměřené jejím silám a schopnostem, jaké může obvykle vykonávati zdravá žena stejného životního postavení.

(3) Pokud nejsou splněny podmínky odstavců 1 a 2, má vdova nárok na sníženou vdovskou pensi podle § 25, odst. 3.

(4) Vdově starší 40 let nelze pensi přiznanou podle odstavce 1, č. 3 snížiti podle odstavce 3.

(5) Vdovec po pojištěnce, která v době svého úmrtí požívala pense invalidní nebo starobní nebo měla nárok na tuto pensi a která jej ze svého výdělku nebo pense převážně vyživovala, má nárok na pensi vdoveckou, jestliže a pokud je nezpůsobilý k výdělku a potřebný. Pro pensi vdoveckou platí obdobně ustanovení § 21, § 25, odst. 1 a 2 a § 33.

c) bylo-li pravoplatným rozsudkem trestního soudu zjištěno, že úmyslným jednáním zavinila nebo spoluzavinila smrt manželovu.

a) bylo-li manželství rozvedeno z její vlastní nebo z oboustranné viny,

b) uzavřela-li sňatek v době, kdy její manžel požíval pense, ledaže by v době úmrtí manželova uplynuly již dva roky ode dne vstupu v manželství nebo se z tohoto manželství narodilo dítě, nebo

(1) Nárok na vdovskou pensi podle § 20 má též žena, jejíž manželství s pojištěncem bylo rozloučeno, ne však z její nebo z oboustranné viny, nevstoupila-li v nové manželství a není-li po pojištěnci vdovy, které přísluší nárok na vdovskou pensi.

(2) Je-li tu však též pozůstalá vdova, jíž přísluší nárok na vdovskou pensi, rozdělí se vdovská pense mezi vdovu a rozloučenou manželku v poměru počtu let jejich manželství se zemřelým pojištěncem. Každý započatý rok manželství se považuje za dokonaný. K době od rozvodu do rozluky se při tom však nepřihlíží.

(3) Poměrná část vdovské pense nesmí však býti nižší než čtvrtina celé vdovské pense. Jinak platí o poměrné části vdovské pense obdobně předpisy o vdovské pensi.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně i v případech, kde pojištěnec zanechal po sobě více takto oprávněných osob, s omezením, že úhrn poměrných částí vdovské pense nesmí převyšovati výši celé vdovské pense.

(5) Zánikem některé z poměrných částí vdovské pense nemění se ostatní poměrné části stanovené podle ustanovení odstavců 2 až 4.

(1) Nárok na vdovskou pensi vzniká dnem úmrtí manželova a zaniká opětným provdáním nebo úmrtím vdoviným.

(2) Provdá-li se vdova opět, obdrží odbytné rovnající se trojnásobné částce své roční vdovské pense. Výplatou odbytného zanikají pro vdovu veškeré nároky z pojištění zemřelého manžela.

(3) Vdova si může místo odbytného podle předchozího odstavce vyhraditi, aby jí byl zachován nárok na vdovskou pensi pro případ, že by opět ovdověla. Má-li však vdova po svém novém manželovi též nárok na vdovskou pensi nebo na vdovský důchod z veřejnoprávního sociálního pojištění nebo nárok na zaopatřovací plat z prostředků veřejných, náleží jí pouze rozdíl, o který je vdovská pense podle tohoto zákona vyšší.

(4) Vyhradí-li si vdova, která se znovu provdá, aby jí byl podle odstavce 3 zachován nárok na vdovskou pensi, náleží jí příspěvek na sňatek podle § 35.

(1) Základní částka vdovské pense činí 6000 Kčs ročně a zvyšuje se o polovinu částky podle § 14, odst. 2, na kterou měl pojištěnec nárok.

(2) Zvyšovací částky vdovské pense činí polovinu zvyšovacích částek pense invalidní.

(3) Vdovská pense v případech § 20, odst. 3 činí polovinu vdovské pense vypočtené podle odstavců 1 a 2.

a) žila-li s pojištěncem alespoň 10 let před jeho úmrtím ve společné domácnosti a byla-li na něho výživou převážně odkázána, nebo

b) žila-li s pojištěncem alespoň 3 léta před jeho úmrtím ve společné domácnosti a je-li matkou dítěte, které má nárok na sirotčí pensi po zemřelém pojištěnci.

(1) Není-li po pojištěnci vdovy, která má nárok na vdovskou pensi, má nárok na vdovskou pensi podle § 20 družka zemřelého pojištěnce,

(2) Je-li tu vedle oprávněné družky též žena, jejíž manželství s pojištěncem bylo rozloučeno a která má nárok na vdovskou pensi, platí obdobně ustanovení § 22, odst. 2 až 5. Jinak platí pro vznik, trvání a zánik nároku na pensi podle odstavce 1 obdobně ustanovení o vdovské pensi.

(1) Nárok na sirotčí pensi má dítě mladší 18 let v případě úmrtí pojištěného otce nebo pojištěné matky, požíval-li zemřelý rodič invalidní (starobní) pense nebo měl-li na ni nárok. Nemanželské děti mají nárok na sirotčí pensi z pojištění otce jen tehdy, bylo-li otcovství soudně zjištěno nebo za života otcova mimosoudně uznáno. Osvojenci mají nárok na sirotčí pensi po osvojiteli pouze tehdy, došlo-li k osvojení alespoň půl roku před nápadem pense osvojiteli nebo před jeho smrtí.

(2) Zanechal-li pojištěnec osiřelé vnuky mladší 18 let nebo nevlastní děti mladší 18 let, mají tito vnukové nebo nevlastní děti nárok na sirotčí pensi, byli-li výživou převážně odkázáni na zemřelého pojištěnce.

(3) Nárok na sirotčí pensi mají i schovanci mladší 18 let po pěstounovi, byli-li u pěstouna vyživováni bezplatně alespoň půl roku před nápadem pense pěstounovi nebo před jeho smrtí a byli výživou převážně na něho odkázáni.

(1) Nárok na sirotčí pensi vzniká dnem pojištěncova úmrtí, po případě pozdějším dnem narození dítěte, a končí dokonaným 18. rokem věku nebo dřívějším provdáním nebo úmrtím dítěte.

b) pokud se dítě nemůže samo vyživovati, poněvadž se vědecky nebo odborně připravuje pro své budoucí povolání, v tomto případě však nejdéle do 24. roku věku.

a) pokud dítě je pro duševní nebo tělesnou vadu nezpůsobilé k výdělku, nebo

(2) Po dokončení 18. roku věku lze vypláceti sirotčí pensi,

(1) Sirotčí pense jednostranně osiřelého dítěte činí polovinu pense vdovské (§ 25, odst. 1 a 2).

(2) Sirotčí pense oboustranně osiřelého dítěte se rovná vdovské pensi (§ 25, odst. 1 a 2).

(3) Má-li dítě (§ 27) nárok na několik sirotčích pensí nebo důchodů z veřejnoprávního sociálního pojištění nebo z veřejných prostředků, přísluší mu jen nejvyšší z nich.

b) má-li vdova po pojištěnci nárok pouze podle § 20, odst. 3 a pečuje-li o dítě.

(4) Sirotčí pense jednostranně osiřelého dítěte se však vyměří podle odstavce 2,

a) nemá-li jeho matka nároku na vdovskou pensi z důvodu § 21, písm. a) nebo c),

(1) Není-li osob oprávněných podle §§ 20 až 22 nebo § 27, mají nárok na pensi pozůstalí rodiče pojištěnce, který v době svého úmrtí měl invalidní (starobní) pensi nebo by měl na ni nárok, jestliže byli výživou převážně na něho odkázáni.

(2) Pense rodičů činí čtvrtinu pense invalidní (starobní) bez zvýšení podle §§ 17 a 33. Jsou-li tu oba oprávnění rodiče, má každý z nich, pokud druhý je naživu, nárok ve výši osminy invalidní pense.

(1) Není-li rodičů oprávněných podle § 31, odst. 1, může býti sestře nebo dceři zemřelého přiznána pense ve výši podle § 31, odst. 2, jestliže byla v době jeho úmrtí starší 40 let, byla na zemřelého výživou převážně odkázána a zaměstnávala se po dobu nejméně 5 let před jeho úmrtím vedením jeho domácnosti.

(2) Výplata pense končí nápadem jiného důchodu z veřejnoprávního sociálního pojištění, poskytnutím zaopatřovacích požitků z prostředků veřejných, sňatkem nebo vstupem do zaměstnání, zakládajícího pojistnou povinnost důchodového pojištění.

(1) Invalidní (starobní) pense a vdovská (vdovecká) pense, sirotčí pense dítěte staršího 7 let, jakož i pense rodičů mohou se zvýšiti až o polovinu, je-li poživatel pense trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhy jiné osoby.

(2) Invalidní (starobní) pense může se zvýšiti až o polovinu, je-li bezmocná ve smyslu odstavce 1 manželka pensisty, která s ním žije ve společné domácnosti.

(1) Setká-li se pense s jinou pensí nebo provisí nebo s důchodem podle jiných předpisů o veřejnoprávním důchodovém (úrazovém) pojištění (zaopatření) nebo s odpočivnými (zaopatřovacími) požitky z prostředků veřejných, krátí se pense, pokud úhrn těchto pensí (důchodů) spolu se všemi zákonnými zvýšeními kromě výchovného přesahuje 24.000 Kčs ročně, o částku nad to jdoucí, nejvýše však o polovinu nižší pense (důchodu). Je-li jiných pensí (důchodů) více, považují se při tom za celek.

(2) Pense sirotčí se krátí obdobně, přesahuje-li úhrn pensí (důchodů) 9.600 Kčs ročně.

(3) Pense se však nekrátí, setká-li se s důchodem z pojištění podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

(1) Nárok na příspěvek na sňatek má pojištěnec (pojištěnka), uzavře-li sňatek. Nárok musí býti uplatněn do 2 let od uzavření sňatku, jinak zaniká.

(2) Příspěvek na sňatek činí 2.000 Kčs.

(3) Uzavře-li sňatek pojištěnec (pojištěnka), kterému již byl příspěvek vyplacen, má znovu nárok na příspěvek jen, získá-li mezi předchozím a novým sňatkem příspěvkovou dobu rovnající se čekací době.

(1) Nárok na odbytné jednou provždy mají vdova (vdovec) a děti, zemře-li pojištěnec po dokončení šesti příspěvkových měsíců a před dokončením čekací doby, nikoliv však následkem podnikového úrazu, a jsou-li jinak splněny podmínky pro požívání vdovské pense (§ 20 a § 23, odst. 1), nebo pense sirotčí (§§ 27 a 28). Tento nárok náleží též, zemře-li pojištěnec před dokončením šesti příspěvkových měsíců následkem jiného úrazu než podnikového.

(2) Není-li osob oprávněných podle odstavce 1, mají nárok na odbytné podle odstavce 1 rodiče pojištěnce za podmínek uvedených v § 31 a jeho děti starší 18 let za podmínek uvedených v § 28, odst. 2.

(3) Odbytné činí pro každého oprávněného 2.000 Kčs.

(4) Nárok na odbytné nutno uplatniti do dvou roků ode dne pojištěncovy smrti, jinak zaniká.

(1) Požitek pense počíná prvním dnem měsíce následujícího po vzniku nároku na pensi. Pense se vyplácí měsíčně předem.

(2) Měsíční částky se zaokrouhlují dolů na celé koruny československé.

(3) Zanikne-li nárok na pensi během měsíce, nevracejí se přijaté částky. Výplata pense do ciziny se může díti také v jiných lhůtách než měsíčních a pozadu.

(1) Nedosáhlo-li by se výplatou dávky oprávněnému zřejmě účelu, kterému dávka slouží, nebo jsou-li zájmy jeho rodinných příslušníků poškozovány, může okresní soud bydliště oprávněného na návrh jeho manželky nebo opatrovníka dětí nebo nositele hromadného poručenství nebo obce, ve které bydlí, určiti osobu, korporaci nebo úřad, kterým má býti vyplácena dávka místo oprávněnému. Soud rozhodne usnesením po provedeném nesporném řízení podle předpisů o ustanovení opatrovníka.

(2) Vyhoví-li se návrhu, je ten, komu je vyplácena dávka, povinen použíti jí toliko ve prospěch oprávněného a jeho rodiny.

(1) Pense odpočívá, pokud se oprávněný československý státní občan zdržuje v cizině a neoznámí nositeli pojištění místo svého pobytu. Prokáže-li však, že tak neučinil bez svého zavinění, oživne opět pense se zpětnou platností.

b) byl vyhoštěn z Československé republiky pravoplatným výrokem trestního soudu.

a) se dobrovolně zdržuje v cizině, nebo

(2) Pense odpočívá, pokud oprávněný cizinec

a) u pensí vyplácených do ciziny,

(3) Pense se snižuje o pevnou složku základní částky

b) u pensí pozůstalých po cizinci, jejichž stálé bydliště bylo v době jeho úmrtí v cizině.

(4) Ministr sociální péče může v dohodě s ministrem financí povoliti výjimky.

(1) Změní-li se poměry rozhodné pro vyměření dávky nebo zjistí-li se dodatečně, že dávka byla přiznána na podkladě omylu ve skutkových poměrech, sníží, zvýší nebo zastaví nositel pojištění dávku.

(2) Vrácení částek neprávem přijatých může býti požadováno, jestliže příjemce jejich výplatu zavinil nebo spoluzavinil. Tyto částky mohou býti též sraženy s běžné nebo později přiznané pense nebo jiné dávky téhož příjemce.

1. zálohy, které oprávněný obdržel od podniku nebo nositele pojištění na dávky před jejich výplatou;

(1) Nároky na dávky mohou býti platně převedeny, zastaveny nebo zabaveny jen pro

2. pohledávky proti oprávněnému z nároku na zákonné výživné, a to až do poloviny dávky.

(2) Výjimečně může oprávněný se souhlasem ministerstva sociální péče také v jiných případech přenésti svůj nárok zcela nebo zčásti na jiné osoby.

(1) Dávky z pojištění stanoví nositel pojištění (§ 80, odst. 1).

(2) Nárok na přiznání dávky může uplatniti oprávněná osoba nebo její zástupce. Nezletilec, dosáhnuvší 18. roku, může jej uplatniti sám.

(3) Návrh jest podati u nositele pojištění, u něhož byl pojištěnec naposledy pojištěn.

(4) Podání návrhu u příslušného nositele pojištění klade se naroveň podání návrhu u jiného nositele pojištění, jiného tuzemského úřadu nebo soudu (rozhodčího soudu, pojišťovacího soudu). Návrh jest neprodleně postoupiti příslušnému místu a navrhovatele jest o tom uvědomiti.

(5) Zemře-li pojištěnec nebo jiná osoba, která má nárok na dávku, po uplatnění nároku, vstupují do dalšího řízení a nabývají nároku na částky splatné do dne úmrtí oprávněného postupně manžel, děti, družka, otec, matka a sourozenci, jestliže s oprávněným žili v době jeho úmrtí ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí býti splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí pensi.

a) uplynul-li nejméně jeden rok od doručení zamítavého rozhodnutí, nebo

b) osvědčí-li se věrohodně, že mezitím nastaly nové okolnosti, které prokazují invaliditu.

(1) Byl-li návrh na přiznání pense pravoplatně zamítnut proto, že invalidita nebyla prokázána, může býti jen tehdy opakován,

(2) Není-li těchto předpokladů, odmítne se návrh bez věcného zkoumání. Proti výměru o odmítnutí není opravného prostředku. Na to jest poukázati ve výměru.

(3) Přizná-li se pense, uhradí nositel pojištění navrhovateli přiměřené náklady lékařského vysvědčení, jež předložil.

(4) Předpisy odstavců 1 až 3 platí obdobně, byla-li pense pravoplatně odňata, ježto invalidita již pominula.

(5) Zdráhá-li se poživatel dávky podmíněné invaliditou bezdůvodně podrobiti se další lékařské prohlídce nebo pozorování, může býti dávka dočasně zcela nebo zčásti odňata, byl-li na tyto následky upozorněn.

c) k odvrácení předčasného vzniku invalidity, zejména k potírání častěji se vyskytujících nemocí nebo k odstranění invalidity již nastalé.

(1) Nositel pojištění (§ 80, odst. 1) může prováděti všeobecná opatření zdravotní péče ochranné a sociálně zdravotní, a to:

a) k zajištění zdravého hornického dorostu,

b) k udržení a posílení zdraví a výkonnosti pojištěnců, zvláště k potírání nebezpečí nemocí obvyklých v hornictví,

(2) Opatření podle odstavce 1 mohou býti prováděna jen podle směrnic schválených ministrem sociální péče v dohodě s ministrem zdravotnictví.

(3) Ministr sociální péče může stanoviti, že nositelé nemocenského pojištění mají k splnění úkolů podle odstavce 1 nebo jiných společných úkolů odváděti ročně až 1% z pojistného zapraveného na nemocenské pojištění.

2. učiní poživatele pense znovu výdělečně schopným.

(1) Nositel pojištění (§ 80, odst. 1) provádí v jednotlivých případech léčebnou péči, je-li možno očekávati, že

1. odvrátí invaliditu pojištěnce nebo invaliditu vdovy hrozící následkem onemocnění,

(2) Léčebnou péči provádí nositel pojištění podle obdoby odstavce 1 také u manželky a dětí pojištěncových.

(3) Nositel pojištění (§ 80, odst. 1) se může dohodnouti s nositelem nemocenského pojištění o společném provádění léčebné péče.

(1) Po dobu léčení pojištěnce může nositel pojištění (§ 80, odst. 1) poskytovati jeho rodinným příslušníkům podle předpisů o nemocenském pojištění příspěvek na domácnost. Příspěvek na domácnost činí polovinu nemocenského, na něž by měl pojištěnec nárok. Je-li léčen pojištěnec, který pečuje o více než 3 děti nebo je-li léčen pojištěnec tuberkulosní, může býti příspěvek na domácnost zvýšen za druhého a každého dalšího rodinného příslušníka o desetinu až do celkové výše 90 % plného nemocenského.

(2) Po dobu léčení pensisty může mu býti pense zcela nebo zčásti ponechána nebo vyplácena jeho rodinným příslušníkům (odstavec 1).

(3) Při léčení tuberkulosy může býti vedle příspěvku na domácnost nebo pense poskytována další podpora.

(4) Podnik nesmí vypověděti služební poměr pojištěnce, kterému jest poskytována léčebná péče, po dobu trvání nebo z důvodů této léčebné péče. Zavede-li se léčebná péče, je výpověď neúčinná, byla-li dána po podání žádosti o léčebnou péči.

(1) Nositel pojištění zřídí mimořádný podpůrný fond odděleně účtovaný. V případech hodných zvláštního zřetele může nositel pojištění z prostředků tohoto fondu poskytovati podpory.

(2) Z prostředků fondu může nositel pojištění poskytovati také výbavy při narození dítěte pojištěnce (pojištěnky). Namístě výbavy může býti poskytnuta peněžitá podpora.

(3) Směrnice o opatření prostředků pro podpůrný fond a o poskytování podpor vydá na návrh nositele pojištění ministr sociální péče.