(1) Dodatečné náhrady smějí být účtovány jen tehdy:

a) vyžaduje-li stavebník (objednatel) na podnikateli během provádění převzatých prací dodatečné úkony, na které nebylo anebo nemohlo být v předběžné nabídce pamatováno.

b) vzniknou-li podnikateli při provádění převzatých prací takové úkony, na které nemohlo být v předběžné nabídce pamatováno ani při největší pečlivosti a opatrnosti.