(1) Zaváže-li se osoba, pro kterou dlužník koná práce, třetí osobě k plněním, která podle daných poměrů představují zcela nebo zčásti náhradu za dlužníkovu práci, lze podle exekučního titulu proti dlužníku vésti exekuci na nárok oprávněné třetí osoby tak, jako by nárok příslušel dlužníku. Zabavení dlužníkova nároku na náhradu postihuje bez dalšího i nárok oprávněné třetí osoby, ačli třetí osoba nedostává částky platu od dlužníkova zaměstnavatele na podkladě právního jednání jako plnění za něco, co se své strany splnila dlužníku. Usnesení povolující exekuci se doručí oprávněné třetí osobě stejně jako dlužníku.