(1) Povinnost stanovená v § 1 se až na další nevztahuje na tyto výrobky:

(2) Pokud splnění účelu tohoto zákona to dovoluje, může vláda nařízením vyjmouti další výrobky nebo výkony z povinnosti stanovené v § 1, po případě stanoviti, že tato povinnost se vztahuje i na výrobky uvedené v odstavci 1.

(3) Vláda podrobně určí, co se rozumí výrobky, na něž se vztahují výjimky podle odstavců 1 a 2; přitom může jednotlivé výrobky vymeziti podle jejich celně-sazební příslušnosti.

(4) Vláda může dále na návrh ministra zahraničního obchodu vyjmouti z povinnosti stanovené v § 1 některé výrobky určené pro vývoz.

1. ani u podniků výrobních, ani u podniků obchodních na:
zemědělské výrobky kromě květin,
mlýnské výrobky,
pekařské výrobky,
sýry a všechny jiné mléčné výrobky,
jedlé rostlinné tuky,
umělé jedlé tuky,
maso a masné výrobky,
těstoviny,
cukr a vedlejší výrobky při výrobě cukru,
sůl,
tabákové výrobky,
výrobky průmyslu báňského,
elektřinu, plyn, páru, vodu,
cement;

2. toliko u podniků výrobních na:
výrobky průmyslu hutního,
výrobky průmyslu a řemesel kovozpracujících včetně výrobků elektrotechnických, avšak kromě kovové bižuterie, ozdobného zboží kovového, zboží z ušlechtilých kovů, alpaky a double,
láhve na mléko, limonádu, sodovku, pivo a minerální vody,
tankové dříví, jehličnaté a listnaté řezivo, pražce, měrné dříví a lyžiny, dřevitou vlnu, bedny;

3. toliko u podniků obchodních na:
potraviny, poživatiny a pochutiny nejmenované pod č. 1,
umělá sladidla, výbušniny,
líh, pokud je předmětem státního finančního monopolu,
losy státních loterií a provise prodejen z jich rozprodeje,
staré železo a staré kovy.