(1) Nelze-li vystačiti s organisováním dobrovolné sousedské výpomoci (§ 1, odst. 1) a nestačí-li k obdělání zemědělské půdy výpomoc zemědělských strojních stanic a nemohou-li si vlastníci zemědělské půdy opatřiti provozní zařízení včas ani jiným způsobem, jsou držitelé zemědělských provozních zařízení (dále jen „zařízení“), na př. nářadí, strojů a ve výjimečných případech též koňských a volských potahů, povinni, a to i když sami nejsou zemědělci, podle vlastního rozhodnutí buď přenechati tato zařízení k použití jiným osobám k provedení nutných zemědělských prací, nebo sami tyto práce provésti; v každém případě vlastník zařízení určí osobu, která bude zařízení obsluhovati. Tato povinnost se nevztahuje na držitele nových zařízení, která jsou ve skladech výrobců nebo obchodníků (včetně družstev), a na držitele zemědělských strojních stanic. Zemědělskými strojními stanicemi podle tohoto zákona se rozumějí stanice, zřízené ministerstvem zemědělství, na Slovensku Ústavem pro mechanisaci zemědělské výroby při pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.

(2) Pokud držitelé sami nutně potřebují svých zařízení pro provoz vlastního podniku, jsou zproštěni povinností stanovených v předcházejícím odstavci; použití vysokobřezích klisen je v každém případě vyloučeno.