ČÁST IV.
Ustanovení všeobecná.
§ 35
§ 35.
Ustanovení o vojenských soudcích.
(1) Na důstojníky justiční služby se zákon tento nevztahuje, pokud jde o porušení povinností soudcovského úřadu a soudcovské služby, neb o jednání a opominutí, uvedená v § 2, jichž se dopustili v době, kdy působili jako vojenští soudci. Důstojníci tito podléhají v uvedených případech jen svým soudcovským představeným a nejvyššímu vojenskému soudu; řízení, v němž lze uložiti tresty uvedené v § 4, pokud se týče v § 23, upraví vládní nařízení.
(2) Přísedící vojenských soudů, kteří nejsou důstojníky justiční služby, lze pro jednání a opominutí uvedená v tomto zákoně, jichž se dopustili ve výkonu své funkce jako přísedící, stíhati podle tohoto zákona jen na oznámení předsedy nalézacího soudu.
§ 36
§ 36.
Ustanovení o vojenských gážistech mimo služební třídy.
Ustanovení tohoto zákona, jež se vztahují na vojenské gážisty, platí i pro vojenské gážisty mimo služební třídy.
§ 37
§ 37.
Poměr tohoto zákona k jiným zákonům.
Tam, kde se různé zákony, jichž platnost zůstane tímto zákonem nedotčena, zmiňují o disciplinární trestní pravomoci, disciplinárních přestupcích, disciplinárních trestech a pod., jest tím rozuměti pravomoc, přestupky, tresty a pod. uvedené v části I tohoto zákona. Na místo disciplinárních výborů (čestných rad), o nichž se zmiňují zákony dosud platné, nastupují výbory kárné podle části II tohoto zákona.
§ 38
§ 38.
Ustanovení přechodná.
(1) Zákon tento vztahuje se též na činy, které byly spáchány před jeho účinností a nebyly dosud pravoplatně vyřízeny. Gážisté mimo služební třídy podléhají však ustanovením části II pouze pro poklesky uvedené v § 12, odst. 1, jichž se dopustili teprve po účinnosti tohoto zákona; pro činy dříve spáchané posuzují se podle ustanovení dosud platných.
(2) Usnesení disciplinárních výborů (komisí), učiněná na základě řízení provedeného podle předpisů dosud vydaných a potvrzená do dne účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti.
§ 39
§ 39.
Ustanovení závěrečná.
Zákon tento, jehož provedení se ukládá ministru národní obrany v dohodě s ministry vnitra, spravedlnosti a financí, nabývá účinnosti v úpravě obsažené v této vyhlášce měsíc po vyhlášení zákona ze dne 19. března 1947, č. 52 Sb., kromě ustanovení § 4, odst. 4, věta prvá a odst. 8 a § 7, odst. 8, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení zákona. Dny účinnosti tohoto zákona zrušují se všechna ustanovení, která mu odporují.