Čl. 1. Vládní nařízení ze dne 28. prosince 1928, č. 214 Sb., kterým se upravují náhrada hotových vydání a presenční platy přísedících rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven, pojišťovacích soudů a vrchního pojišťovacího soudu, se mění a doplňuje takto:
1. V § 1, č. 2 se nahrazuje částka 20 Kčs částkou 70 Kčs.
2. Ustanovení § 1, č. 3 zní:
„3. trval-li pobyt na cestě a v místě soudu déle než šest hodin, stravné, které činí při pobytu
denně.“
„3. trval-li pobyt na cestě a v místě soudu déle než šest hodin, stravné, které činí při pobytu
| do osmi hodin | 24 Kčs, |
| do dvanácti hodin | 40 Kčs, |
| delším než dvanáct hodin | 80 Kčs |
denně.“
3. V § 2, č. 1 se nahrazuje částka 30 Kčs částkou 60 Kčs a v § 2, č. 2 částka 50 Kčs částkou 100 Kčs.
4. Z dosavadního § 2 se tvoří odstavec 1 a k němu se připojuje odstavec 2 tohoto znění:
„(2) Prokáže-li přísedící, že mu vznikla újma na ušlé mzdě v částce vyšší, než kolik činí presenční plat, má nárok na doplatek až do výše prokázaně ušlé mzdy.“
„(2) Prokáže-li přísedící, že mu vznikla újma na ušlé mzdě v částce vyšší, než kolik činí presenční plat, má nárok na doplatek až do výše prokázaně ušlé mzdy.“
Čl. 2. Vládní nařízení ze dne 22. prosince 1934, č. 262 Sb., kterým se upravuje rozhodčí soudnictví úrazového pojištění (zaopatření) dělnického, se mění a doplňuje takto:
1. V § 12, č. 2 se nahrazuje částka 20 Kčs částkou 70 Kčs.
2. Ustanovení § 12, č. 3 zní:
„3. trval-li pobyt na cestě a v místě soudu déle než 6 hodin, stravné, které činí při pobytu
denně.“
„3. trval-li pobyt na cestě a v místě soudu déle než 6 hodin, stravné, které činí při pobytu
| do 8 hodin | 24 Kčs, |
| do 12 hodin | 40 Kčs, |
| delším než 12 hodin | 80 Kčs |
denně.“
3. V § 13, č. 1 se nahrazuje částka 30 Kčs částkou 60 Kčs a v § 13, č. 2 částka 50 Kčs částkou 100 Kčs.
4. Z dosavadního § 13 se tvoří odstavec 1 a k němu se připojuje odstavec 2 tohoto znění:
„(2) Prokáže-li přísedící, že mu vznikla újma na ušlé mzdě v částce vyšší, než kolik činí presenční plat, má nárok na doplatek až do výše prokázaně ušlé mzdy.“
„(2) Prokáže-li přísedící, že mu vznikla újma na ušlé mzdě v částce vyšší, než kolik činí presenční plat, má nárok na doplatek až do výše prokázaně ušlé mzdy.“
Čl. 3. Zrušuje se použivatelnost nařízení ministra spravedlnosti ze dne 24. července 1942, č. 272 Sb., o zvýšení presenčních platů přísedících některých soudů sociálního pojištění.
Čl. 4. Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení; provede je ministr spravedlnosti v dohodě s ministry sociální péče a financí.