(1) Za zhotovení každého jednotlivého kusu nebo soupravy níže uvedených druhů prádla na míru smějí výrobci od přímých spotřebitelů požadovat nejvýše tyto úplaty:

(2) V úplatách stanovených podle odstavce 1 jsou zahrnuty náklady za ušití včetně přípravné práce, střihu a zkoušení, t. j. mzdy, odměny, režie, zisk podnikatele, nitě, obal a daň z obratu. Náklady za látky a přípravy jako podšívky, vložky, knoflíky atd. dodané zhotovitelem smějí být k úplatě připočteny podle odst. 3 až 7.

(3) Materiálem jsou látky, vložky, podšívky a přípravy, kterých je třeba k zhotovení výrobků a jejichž podíl lze na výrobku přímo zjistit. Nepatří sem pomocné látky (křída, špendlíky, papír na šablony atp.) a nitě.

(4) Nákladem za materiál se rozumí nákupní cena vypočtená podle skutečně spotřebovaného množství. Pro zjišťování množství zpracovaných látek jsou rozhodující vzor a druh výrobku a tělesná míra zákazníka.

(5) U látek stejného druhu a jakosti, které byly nakoupeny za různé ceny, může být započtena cena průměrná, kterou je třeba zjistit podle nakoupených množství. O jednotlivých druzích látek a způsobu výpočtu průměrné ceny musí být v takovém případě sestaven a uschován zvláštní propočet.

(6) Materiál, který výrobce dovezl z ciziny, smí být účtován za cenu nákupní včetně vzniklých přímých pořizovacích nákladů franko vlastní sklad podniku.

(7) Dodá-li látku a přípravu zhotovitel, smí na úhradu odběrních a skladních nákladů a daně z obratu připočíst k nákupní ceně materiálu přirážku 18% u zboží nakoupeného přímo od výrobce a 8% u zboží nakoupeného od velkoobchodu. U materiálu nakoupeného v maloobchodu nesmí být žádná přirážka připočtena.

(8) Za úkony v ceníku neuvedené nebo podstatně odlišné a za opravu a obnovu prádla si započtou zhotovitelé za každou odpracovanou hodinu nejvýše: v I. místní třídě Kčs 22.—, v II. místní třídě Kčs 20.— a v III. místní třídě Kčs 18.—.

(9) Úplaty za úkony v ceníku vyznačené, avšak částečně pozměněné (jednodušší nebo složitější) musejí být při dosaženém zkrácení pracovní doby přiměřeně sníženy a smějí býti při zvýšení pracovní doby přiměřeně zvýšeny.

(10) Úplaty za opravy závad zaviněných zhotovitelem se nesmějí do cen zakalkulovat.

(11) Podniky jsou povinny založit a vést kalkulační záznamy, z kterých musí býti patrno: datum, číslo zakázky, jméno a adresa zákazníka, druh práce, vykalkulovaná spotřebitelská cena a při úkonech uvedených v odst. 8 a 9 též pracovní doba.

(12) Pokud podniky požadovaly dne 1. března 1947 nebo oznámily v kontrolních seznamech sestavených podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 12. února 1947 o pořízení kontrolních seznamů (Ú. l. I č. 24/1947, běž. č. 164), Obchodním a živnostenským komorám úplaty nižší než jsou stanoveny v odstavci 1, smějí požadovat i nadále pouze dřívější úplaty, pokud neprokáží, že tyto úplaty nekryjí hospodářsky oprávněný zisk podniku a všechny prokazatelné náklady. V takových případech sestaví podnik výpočet svých výrobních nákladů a zisku podle připojeného vzoru (příl. 2 a 3 vyhlášky), vypočte hospodářsky oprávněné ceny výrobků, resp. úplaty za úkony s přihlédnutím k ustanovení § 5, odstavce 10 a zašle jej příslušnému zemskému národnímu výboru. Jsou-li takto vypočtené ceny (úplaty) stejné nebo nižší než ceny (úplaty) stanovené nebo vypočtené podle odstavců 1, 8 a 9, smějí být požadovány po odeslání shora jmenovaného výpočtu a kalkulací zemskému národnímu výboru.