(1) Zaměstnancům přijatým na práce sezónní a kampaňové, které podle své povahy netrvají 6 měsíců, poskytne se místo dovolené za každý měsíc trvání pracovního poměru peněžitá náhrada ve výši jedné dvanáctiny požitků, které by jim příslušely za dovolenou podle § 3 po splnění podmínek uvedených v § 2. Doba rozhodná pro délku dovolené se zjistí součtem dob, po které trvaly jednotlivé pracovní poměry.

(2) Peněžitá náhrada podle odstavce 1 se nepovažuje za mzdu (plat) podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění.