(1) Zaměstnanci, u něhož jsou splněny podmínky § 2, je zaměstnavatel povinen v kalendářním roce poskytnouti dovolenou, kromě případů uvedených v odstavci 4. Dovolená má býti zásadně nepřetržitá.

(2) Zaměstnavatel určuje za spolupůsobení závodního zastupitelstva zaměstnanců, kdy jednotliví zaměstnanci nastoupí dovolenou. Při tom přihlédne jak k potřebě podniku, tak k oprávněným zájmům zaměstnancovým. Dovolená ve vedlejším zaměstnání budiž poskytnuta pokud možno současně s dovolenou v hlavním zaměstnání. Zaměstnavatel je povinen oznámiti zaměstnanci den, kdy má nastoupiti dovolenou, alespoň 14 dní před jejím nastoupením.

(3) Zaměstnancům povinným návštěvou základních odborných škol, musí býti poskytnuta dovolená v době, kdy se na těchto školách nevyučuje.

(4) Výjimečně lze zaměstnanci poskytnouti dovolenou nebo její část za kalendářní rok také po jeho uplynutí, požádá-li o to, nebo nemohl-li ji vyčerpati do konce kalendářního roku z důvodu naléhavé potřeby podniku. V takových případech musí zaměstnanec nastoupiti dovolenou tak, aby skončila nejpozději do 31. března příštího kalendářního roku. Nestalo-li se tak, pozbývá zaměstnanec nároku na dovolenou.