(1) Přidělený majetek, pokud není ve vlastnictví státu, zemí, okresů, obcí nebo národních podniků, nebo pokud nebyl poskytnut za majetek přenechaný pro pozemkové úpravy souvisící s osídlením nebo pro jiné veřejné účely, lze zciziti mezi živými, reálně děliti, zatížiti, propachtovati nebo pronajmouti jen se souhlasem fondu; právní jednání, ke kterým nebyl dán potřebný souhlas, jsou neplatná. Toto obmezení postihuje i právní nástupce nabyvatele přiděleného majetku.

(2) Obmezení podle odstavce 1 neplatí:

(3) Zcizí-li se přidělený majetek podle odstavce 1 do deseti let ode dne, kdy bylo do veřejné knihy pro nabyvatele vloženo vlastnické právo, je zcizitel povinen odvésti fondu pro účely, kterým má sloužit výtěžek konfiskace, rozdíl mezi cenou zcizovací a nabývací, snížený o částku, na kterou fond ocení dosud trvající zlepšení majetku.

(4) Vláda může nařízením stanoviti další výjimky z obmezení podle odstavce 1 a může i mimo případy upravené přídělovými nařízeními podle § 6, odst. 2 dekretu č. 108/1945 Sb. určiti dobu, po které obmezení vlastnického práva k přidělenému majetku pomíjejí.

(5) Ustanovení předchozích odstavců nastupují na místo ustanovení § 8 dekretu č. 12/1945 Sb., § 5, odst. 2, věty 3 a 4 dekretu č. 28/1945 Sb., § 22 nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR a § 13 dekretu č. 108/1945 Sb.

1. jde-li o převod vlastnického práva mezi manžely anebo s rodičů na děti a jejich manžely a nabývá-li vlastnického práva jedna osoba anebo nerozvedení manželé;

2. jde-li o zřízení výměnku manželem pro druhého manžela anebo dítětem a jeho manželem pro rodiče;

3. jde-li o pronájem, ledaže se pronajímá celá přidělená budova.