I. Mimořádné ošetřovatelské diplomové zkoušky.

(1) O žádostech za připuštění k mimořádné ošetřovatelské diplomové zkoušce rozhoduje příslušný zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zdravotnictví.

(2) Žadatel musí vyhovovati podmínkám uvedeným v § 1. Zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zdravotnictví, může však podle směrnic, které vydá ministerstvo zdravotnictví, v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele zkrátiti po slyšení zaměstnavatele délku závazku podle § 1, č. 2, jakož i povoliti úlevy z ustanovení o délce a způsobu předběžného odborného výcviku (§ 1, č. 3).

(1) Ministerstvo zdravotnictví nebo orgán jím pověřený zřídí po slyšení zemských národních výborů, na Slovensku pověřenectva zdravotnictví, potřebný počet zkušebních komisí při větších nemocnicích a jmenuje jejich členy a náhradníky.

(2) Zkušební komise se skládá z úředního lékaře jako předsedy, z primáře nemocnice, při níž je komise zřízena, nebo z jeho zástupce, a ze sestry představené nebo z vrchní diplomované sestry nebo její zástupkyně, u osob řeholních z řeholní diplomované sestry představené nebo její zástupkyně.

(3) Zkušební komise rozhoduje většinou hlasů.

(4) Organisační a zkušební řád těchto komisí vydá ministerstvo zdravotnictví.

(1) Zkouška je ústní a jejím předmětem je praktická činnost ošetřovatelská.

(2) Zkušební komise vydá kandidátům, kteří zkoušku vykonali s úspěchem, mimořádný ošetřovatelský diplom.

(3) Zkoušku je možno opakovati pouze jednou, a to nejdříve po šesti měsících další ošetřovatelské činnosti v nemocnici.

(1) Osoby, které vykonaly s úspěchem mimořádnou ošetřovatelskou diplomovou zkoušku, se kladou na roveň diplomovaným ošetřovatelkám a diplomovaným ošetřovatelům nemocných podle nařízení ze dne 25. června 1914, č. 139 ř. z., o ošetřování nemocných z povolání provozovaném.

(2) Platnost nařízení č. 139/1914 ř. z. rozšiřuje se v rozsahu nutném k provedení tohoto zákona na území Slovenska. Vláda se zmocňuje, aby ustanovení, kterých se týká předchozí věta, vyhlásila ve Sbírce zákonů a nařízení.

1. prokáží-li trestní zachovalost;

2. předloží-li potvrzení správy ústavu nebo zařízení, v němž jsou činni, že se osvědčili jako ošetřovatelé, a nejsou-li řeholního stavu, že se písemně zavázali, že zůstanou nejméně pět roků po úspěšném vykonání mimořádné ošetřovatelské diplomové zkoušky ve službách dosavadního zaměstnavatele;

3. prokáží-li, že do dne vyhlášení tohoto zákona vykonali tento předběžný odborný výcvik:

a) nejméně 15 roků ošetřovatelské činnosti v léčebných ústavech, nebo

b) ošetřovatelskou činnost v léčebných ústavech a úspěšné absolvování ústavního běhu ošetřovatelského podle ustanovení § 57, odst. 2 vládního nařízení ze dne 17. března 1927, č. 22 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů světských ošetřovatelů v civilních státních ústavech léčebných a humanitních a ve všeobecné nemocnici v Praze, ve znění předpisů je měnících a doplňujících, nebo rovnocenného ošetřovatelského běhu (§ 7, odst. 1), činí-li celková doba tohoto výcviku nejméně 10 roků, nebo

c) ošetřovatelskou činnost konanou převážně mimo léčebné ústavy, avšak nejméně jeden rok v nemocnici, a úspěšné absolvování ošetřovatelského běhu (§ 7, odst. 1), činí-li celková doba tohoto výcviku nejméně 15 roků.