§ 12

Rozsah přídělu.

(1) V přídělovém řízení budiž postupováno tak, aby bez újmy přednostního práva (§ 8, odst. 4 zákona, § 10 zák. č. 139/1947 Sb.) bylo uspokojeno co nejvíce uchazečů z řad držitelů nesoběstačných usedlostí, a to nejvýše v rozsahu potřebném k doplnění na soběstačné usedlosti. Za soběstačné usedlosti se považují usedlosti s nejmenší výměrou půdy 5 ha v oblasti řepařské, 8 ha v obilnářské, 10 ha v bramborářské a 15 ha v pastvinářské a pícninářské. Neodpovídá-li bonita půdy průměrné bonitě výrobní oblasti, posuzuje se nejmenší výměra podle té oblasti, jíž svou bonitou odpovídá.

(2) Pro rozsah přídělu půdy k vytvoření zemědělských usedlostí [§ 8, odst. 1, písm. b) zákona] platí obdobně ustanovení odstavce 1.

(3) Příděl zemědělské půdy veřejnoprávním korporacím pro účely veřejné jest prováděti tak, aby pokud možno nebyla odňata půda potřebná pro příděl podle § 8, odst. 1, písm. a) až c) zákona.

(4) Zemědělským výrobním družstvům [§ 8, odst. 1, písm. e) zákona] lze přiděliti pozemkový majetek, kterého nebude třeba pro příděl uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. a) až c) zákona, tak, aby výměra připadající na jednoho člena odpovídala nejnižším výměrám stanoveným pro soběstačné usedlosti, při čemž na příslušníky jedné rodiny může připadnouti nejvýše výměra půdy připadající na jednoho člena družstva.

(5) Při přídělu půdy uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. f) zákona jest přihlížeti ke skutečné potřebě uchazečů.

(6) Po uspokojení oprávněných uchazečů lze, je-li půdy dostatek, čítajíc v to i půdu získanou podle § 1, odst. 3 a § 6, odst. 3 zákona, přiděliti půdu k doplnění usedlosti až do dvojnásobku nejmenší výměry soběstačné usedlosti. Pro určení jednotlivých výrobních oblastí platí nařízení ze dne 21. října 1947, č. 183 Sb., jímž se určují zemědělské výrobní oblasti.

(7) Rybníky a rybniční hospodářství, tvořící organické hospodářské celky, mohou býti přidělovány, pokud je nebude požadovati stát z důvodů veřejných, pouze takovým uchazečům, kteří mají již řádně vybudované rybniční hospodářství nebo jinak skýtají záruku odborného takového hospodaření, především svazkům územní samosprávy. Obdobně budiž postupováno i při přídělu práv rybolovu na tekoucích vodách. Totéž platí o plochách, jež dříve sloužily rybničnímu hospodářství a byly mu trvale odňaty, pokud je to v souladu se všeobecným plánem rybničního hospodářství, nebo pokud to vyžadují klimatické poměry kraje.