Sleva na dani ze mzdy.

(1) Na dani se poskytne sleva z důvodu alimentačního plnění (§ 2, č. 1) tím způsobem, že od celoroční dani podrobené mzdy se odečte částka skutečně vyplacená alimentované osobě, nejvýše však na jednu alimentovanou osobu taková částka, která by příjemci příslušela podle § 7 zákona o dani ze mzdy, kdyby tato osoba byla příslušníkem jeho domácnosti podle § 8 cit. zákona, a to v tom rodinném vztahu, z něhož vzešly alimentační nároky.
Příklad:
Příjemce platí alimenty své rozloučené manželce a svému synovi, který žije s matkou ve spotřebním společenství. Pro slevu podle § 10 cit. zák. se odečtou od dani podrobené mzdy alimenty (skutečně zaplacené, nejvýše však částka 13.200 Kčs ročně (t. j. za bývalou manželku 6000 Kčs a za syna 7.200 Kčs). Na takto zmenšenou mzdu se vypočte daň ze mzdy a rozdíl mezi ní a daní ze mzdy za celý rok řádně sraženou, bude slevou podle § 10 cit. zák. a vrátí se jako přeplatek.

(2) Přísluší-li příjemci jednak sleva na příslušníky domácnosti podle § 7 cit. zák. a jednak sleva na dani podle § 10 cit. zák. z důvodu alimentačnío plnění, poskytne se sleva tím způsobem, že od celoroční dani podrobené mzdy se odečte částka skutečně poskytnutá alimentované osobě, nejvýše však za alimentované dítě příslušná další částka, uvedená v § 7, odst. 2 cit. zák. a u všech otstatních osob částka uvedená v § 7, odst. 3 cit. zák.
Příklad:
Příjemce, jehož první manželství bylo rozloučeno, jest znovu ženat a žijí s ním ve spotřebním společenství jeho manželka a tři nezletilé děti z druhého manželství. Zůstalo proto během roku z důvodů § 7, odst. 2 z. o d. ze mzdy nezdaněno celkem 33.600 Kčs. Vedle toho platí příjemce alimenty rozloučené manželce a synovi z prvního manželství, který nežije v jeho domácnosti. Pro slevu podle § 10, odst. 1 cit. zák. se odečtou od dani podrobené mzdy alimenty skutečně zaplacené, nejvýše však částka 20.000 Kčs ročně (t. j. za rozloučenoou manželku 6.000 Kčs a za syna — tedy za čtvrté dítě — 14.400 Kčs). Celkem zůstane tedy nezdaněno z důvodů § 7, odst. 2 a § 10. odst. 1 cit. zák. 54.000 Kčs.

(1) Na dani se poskytne sleva z důvodu podporování (§ 2, č. 2) tím způsobem, že od celoroční dani podrobené mzdy se odečte polovina částky skutečně jako podpora vyplacené, nejvýše však na jednu podporovanou osobu polovina té částky, která by příjemci příslušela podle § 7 zákona o dani ze mzdy, kdyby podporovaná osoba byla příslušníkem jeho domácnosti podle § 8 cit. zák. Není-li tato osoba tam jmenována (na př. strýcové a tety, manželé sourozenců a pod.), lze odečísti nejvýše částku 3.000 Kčs ročně.

(2) Ustanovení § 5, odst. 2 platí zde obdobně s tím rozdílem, že lze odečísti pouze polovinu příslušné částky.

(1) Za nákladné léčení (§ 2, č. 3) příjemce a příslušníků jeho domácnosti jest považovati takové výdaje za léčebné náklady, které po odečtení náhrady poskytnuté nositelem nemocenského pojištění převýšily 10% příjemcovy dani podléhající hrubé mzdy, zvýšené o mzdu osvobozenou podle § 8, odst. 1, písm. b) až d) a § 29 zákona o dani ze mzdy.

(2) Sleva na dani se poskytne tím způsobem, že

při hrubé mzdě (odstavec 1)	se od mzdy odečte
až do 100.000 Kčs	50%
přes 100.000 Kčs až do 200.000 Kčs	30%
přes 200.000 Kčs	10%

léčebného nákladu příjemcem prokazatelně vynaloženého.

(3) Je li v hrubé mzdě podle odstavce 1 obsažena jak mzda dani podrobená, tak od ní podle § 3, odst. 1, písm. b) až d) nebo § 29 cit. zák. osvobozená, rozvrhne se léčebný náklad poměrně na hrubou mzdu dani podléhající a na mzdu od daně osvobozenou.
Příklad:
Z toho připadá na dani podrobenou mzdu 18.000 Kčs podle úměry 82.800:72.000 = 20.700: X. Se zřetelem k hranici hrubé mzdy (do 100.000 Kčs) se odečte 50% této částky, t. j. 9.000 Kčs od dani podrobené mzdy 72.000 Kčs. Vypočte se daň ze mzdy připadající na takto zmenšenou mzdu (63.000 Kčs) a rozdíl mezi řádně sraženou daní ze mzdy a takto vypočtenou daní jest slevou podle § 10 cit. zák.

Hrubá roční mzda příjemcova činila	82.800.— Kčs
z toho připadá na práci přes čas	10.800.— Kčs
dani podrobená mzda	72.000.— Kčs
léčebné náklady a náklady s operací spojené činily	25.700.— Kčs
nositelem nemoc, pojištění bylo nahrazeno	5.000.— Kčs
zbývá	20.700.— Kčs

(1) Sleva na dani z důvodu živelní pohromy (§ 2, č. 4) přísluší jedině tehdy, bylo-li jí v rozhodném roce zničeno nebo poškozeno bytové zařízení (nábytek, peřiny, ložní a stolní prádlo a pod.) a ostatní předměty sloužící osobní potřebě příjemce nebo příslušníků jeho domácnosti (jako šaty, obuv, prádlo a pod.).

(2) Sleva na dani ze mzdy se poskytne tím způsobem, že

při hrubé mzdě (§ 7, odst. 1)	se od mzdy odečte
až do 100.000 Kčs	50%
přes 100.000 Kčs až do 200.000 Kčs	30%
přes 200.000 Kčs	10%

prokazatelně utrpěné škody na předmětech uvedených v odst. 1, zmenšené o případnou náhradu vyplacenou z důvodu živelní pohromy.

(3) Je-li v hrubé mzdě podle § 7, odst. 1 obsažena jak mzda dani podrobená, tak od ní podle § 3, odst. 1, písm. b) až d) nebo podle § 29 zákona o dani ze mzdy osvobozená, platí obdobně ustanovení § 7, odst. 3.

(1) Se zřetelem k tomu, že podle ustanovení § 30, odst. 1 zákona o dani ze mzdy jest řádně provedenou srážkou daně důchodové podle zák. č. 161/1945 Sb. z běžných mezd vyplacených v roce 1947 před 1. červencem 1947 učiněno zadost daňové povinnosti stran těchto mezd, nemůže býti ze služebních požitků za označenou dobu řádně vyměřena daň důchodová podle §§ 18 a následujících zákona o přímých daních, a nemůže proto býti příjemci, pokud jde o služební požitky vyplacené v I. pololetí 1947, přiznána sleva podle § 21, odst. 1 zák. o př. d.

(2) Ministerstvo financí povoluje, aby byla poskytována příjemcům sleva podle § 10 zákona o dani ze mzdy za podmínek §§ 1 až 9 a způsobem tam uvedeným i pokud jde o služební požitky vyplacené v prvním pololetí 1947. Předpokladem jest, že služební požitky byly vypláceny nepřetržitě po celý rok 1947 a že k poměrům, pro něž se má sleva poskytnouti, se nepřihlíželo již podle §§ 19 a 20 zákona o přímých daních. Při tom daň činí součet jedné poloviny daně připadající na celoroční služební požitky (mzdu) podle sazby daně důchodové a jedné poloviny daně připadající na tyto požitky podle sazby daně ze mzdy.
Příklad:

Služební požitky (mzda) ženatého, bezdětného příjemce za celý rok 1947 činily	96.600 Kčs
z toho připadá na práci přes čas	12.600 Kčs
takže dani bylo podrobeno	84.000 Kčs

Na částku 84.000 Kčs připadá:

Léčebné náklady činily v r. 1947	17.075 Kčs
nositelem nemoc. poj. bylo nahrazeno	5.000 Kčs
zbývá (tedy více než 10% hrubé mzdy)	12.071 Kčs

Z toho připadá na dani podrobenou mzdu 10.500 Kčs podle úměry 96.600: 84.000 = 12.075:x. Se zřetelem k hranici hrubé mzdy (do 100.000 Kčs) se odečte 50% této částky, t. j. 5.250 Kčs od dani podrobených požitků (mzdy), tedy: 84.000 Kčs — 5.250 Kčs = 78.750 Kčs.

daň důchodová	15.900 Kčs
daň ze mzdy	9.636 Kčs
celkem	25.536 Kčs
z toho ½.	12.768 Kčs

daň důchodová		14.472 Kčs
daň ze mzdy		8.268 Kčs
celkem		22.740 Kčs
z toho ½.	11.370 Kčs
rozdíl	1.398 Kčs

Na tuto částku připadá:
jest slevou na dani podle § 10 zákona o dani ze mzdy.