1. nepřesahují-li uvedené příjmy 5000 Kčs, nepřihlíží se při výpočtu slevy na dani ze mzdy nebo zemědělské nebo živnostenské vůbec k těmto příjmům;

2. jsou-li výdaje na alimentační plnění (§ 2, č. 1 této vyhlášky) nebo na podporování příbuzných (§ 2, č. 2 této vyhlášky) odčitatelné podle § 15, č. 2 zák. o př. d., nutno je odečísti nejprve od příjmů zásadně podléhajících dani důchodové. Pouze nevyčerpaný zbytek přijde v úvahu pro slevu na dani ze mzdy nebo živnostenské nebo zemědělské podle ustanovení této vyhlášky. K tomuto zbytku lze však přihlédnouti pouze tehdy, nebyly-li již příjmem zásadně podrobeným dani důchodové vyčerpány nejvyšší částky, jež lze vzíti v úvahu pro slevu na uvedených daních;

3. má-li se poskytnouti sleva na dani pro ostatní zvláštní poměry (podle § 2, č. 3 a 4 a § 17 nebo i podle § 2, č. 1 a 2 této vyhlášky, pokud tyto výdaje nejsou odčitatelné u důchodové daně podle § 15, č. 2 zák. o př. d.), lze slevu poskytnouti podle ustanovení této vyhlášky pouze u daně ze mzdy, zemědělské nebo živnostenské, nikoli tedy u daně důchodové. Přesahují-li příjmy podrobené zásadně dani důchodové daněprosté minimum, nepřihlíží se při výpočtu slevy na dani ze mzdy nebo živnostenské nebo zemědělské vůbec k těmto příjmům. Přesahují-li příjmy zásadně podrobené dani důchodové 5000 Kčs, avšak nikoliv daněprosté minimum, přijdou v úvahu pro výpočet slevy na dani ze mzdy, zemědělské nebo živnostenské, pouze částky zmenšené o tyto příjmy; pro otázku, má-li poplatník nárok na slevu, přicházejí však v úvahu částky nezmenšené;

4. slevu z téhož důvodu lze poskytnouti pouze jednomu poplatníku a pouze u jedné daně.

3. Kdyby v příkladě č. 1. činil čistý příjem z domu 12.000 Kčs, snížily by se výdaje na léčení o tento příjem, takže by ke slevě na živnostenské dani nedošlo vůbec.

1. Svobodný poplatník živnostenské daně (základ živnostenské daně 60.000 Kčs) má čistý příjem z domu 4000 Kčs. Výdaje na nákladné léčení činily 10.000 Kčs. K příjmu z domu se pro účely slevy na dani nepřihlíží a celá částka 10.000 Kčs přichází v úvahu pro slevu na živnostenské dani.

2. Kdyby v příkladě č. 1. činil čistý příjem z domu 8000 Kčs, snížily by se výdaje na léčení o tento příjem, takže by pro výpočet slevy na dani živnostenské (§ 20, odst. 2) přicházela v úvahu pouze částka 2000 Kčs; pro otázku, zda jde o nákladné léčení podle § 20, odst. 1, přihlíželo by se však k celé částce 10.000 Kčs.

4. Kdyby v příkladě č. 1. činil čistý příjem z domu 18.000 Kčs, mohl by poplatník uplatniti nárok na slevu pouze u živnostenské daně; při poskytnutí slevy byla by vzata v úvahu celá částka 10.000 Kčs. Z tohoto důvodu nemůže se však poplatník domáhati slevy na dani důchodové podle § 21 zák. o př. d.

5. Poplatník daně ze mzdy (dani podrobená mzda 80.000 Kčs) má čistý příjem z domu 4000 Kčs. Rozloučené manželce a synovi platí alimenty 16.000 Kčs. K příjmu z domu se nepřihlíží, ježto nepřesahuje 5000 Kčs, a přichází v úvahu pouze sleva na dani ze mzdy. Sleva se poskytne tím způsobem, že se od dani podrobené mzdy odečtou nejvýše částky, na které by měl poplatník nárok, kdyby alimentované osoby byly příslušníky jeho domácnosti, tedy v daném případě 13.200 Kčs.

6. Kdyby v příkladu č. 5. činil čistý příjem z domu 12.000 Kčs, snížily by se alimenty, jež lze nejvýše jako slevu na dani ze mzdy odečísti, t. j. 13.200 Kčs o tento příjem a pro slevu na dani ze mzdy přišla by v úvahu pouze částka 1200 Kčs.

7. Kdyby v příkladu č. 5. činil čistý příjem z domu 18.000 Kčs, mohl by poplatník odečísti zaplacené alimenty podle § 15, č. 2 zák. o př. d. pouze u daně důchodové.