1030/1948 Sb.

Vyhláška ministra financí, kterou se doplňuje seznam živností podrobených živnostenské dani, stanoví výše přirážky z nákladu na mzdy a na zboží a odlišné zásady pro výpočet daňového základu pro některé nově zařazené živnosti a povolují úlevy při stanovení základu živnostenské daně.

Poslední dostupné znění: 1950-06-071952-12-31 · 2 znění v historii →

§ 1

Do seznamu živností (příloha k § 1, odst. 1 cit. zák.) podléhajících živnostenské dani se zařazují nově:
A. v živnostech řemeslných:
II. c) Instalatéři vodovodů
j) Mechanici
l) Optici
k) Radiotechnici a radiomechanici
p) Síťaři a mřížovníci
m) Kovolijci a kovotlačitelé
n) Galvaniséři
o) Pilnikáři
h) výrobci gumových razítek
I. e) rámaři obrazů
h) foukací technického skla
III. d) Sběrny pro barvení a chemické čištění
e) Mydláři
IV. e) Prýmkaři, šňůraři a portáři
f) Soukeníci
g) Papučáři
h) vytloukači jaquartských karet
V. d) Brašnáři
f) Ozdobníci
e) Bičaři
VI. i) Výrobci dřevité vlny
j) Výrobci palivového dříví
k) houslaři
i) výrobci korkových zátek, výrobci špejli a rohoží, výrobci dřeváků, výrobci hrabic, hrabí, vidlí, lopat, košťat, rukojetí a násad, žebříků a pod., pokud tato výroba není provozována po domácku jako vedlejší zaměstnání daňově odbyté zemědělskou daní
l) hřebenáři
VIII. f) Výrobci umělých květin a ozdobníci per
g) Scelovači látek
X. i) Sběrny prádla
IX. a) malíři skla.
B. v živnostech maloobchodních a ambulantních:
III. e) Gramofonové desky
f) Radioelektrická zařízení
V. ch) Semena
VI. Příslušenství k motorovým vozidlům a pneumatiky
VIII. Dřevo, dřevěné polotovary a umělá hnojiva
IX. a) Poštovní a kolkové ceniny
i) Vetešnictví
X. Klenoty, zlatnické a stříbrné zboží, je-li obchod s tímto zbožím provozován s jinou živností uvedenou v seznamu (tedy nikoliv samostatně)
XIV. Odpadové suroviny
XV. Obchodní jednatelství, je-li provozováno s jinou živností uvedenou v seznamu (tedy nikoliv samostatně)
C. v živnostech hostinských:
h) Kavárny, vinárny a výčepy lihovin, jsou-li provozovány s jinou potravinářskou živností, jako na př. u cukrářů, v obchodech s lahůdkami a pod. (tedy nikoliv samostatně)
D. v živnostech dopravních:
Zasilatelství, je-li provozováno s jinou dopravní živností (nikoliv tedy samostatně).

§ 2

(1) Přirážka z nákladu na mzdy činí
v živnostech poslužných25%,
ve všech ostatních živnostech20%

z hrubých mezd a úplat za výkony pro živnost.
(2) Za výkony pro živnost se nepovažují výkony a práce jiných osob (podniků) spojené s udržováním investic, čištěním a úklidem provozních zařízení a místností a záležitostmi soudními, správními, kancelářskými, účetními a pod.

§ 3

(1) Přirážka z nákladu na zboží činí z nabývací ceny zboží
A. v živnostech řemeslných
u mydlářů, mlynářů, řezníků a uzenářů a koncesovaných stáčečů piva do lahví 3%,
v živnostech textilních, oděvních, kožedělných a cukrářských 7%,
B. v živnostech maloobchodních a ambulantních
a) ve specielních obchodech s cukrovinkami, vínem a lihovinami v uzavřených lahvích 4 %,
b) u mléka 2%,
u potravin, poživatin, osadnického zboží a nápojů — vyjímajíc mléko — 3%,
u kůží 2%,
u textilního zboží, deštníků, provaznických výrobků, sportovních a rybářských potřeb, kožešin všeho druhu, koženého zboží, obuvi a čalounických, obuvnických a sedlářských potřeb 7%,
u uhlí, dříví k otopu, stavebnin, umělých hnojiv a odpadových surovin 2%,
C. v živnostech hostinských
v kavárnách, vinárnách a výčepech lihovin (rozumí se provozovaných s jinou potravinářskou živností) 7%,
u potravin, poživatin, nápojů, tabáku a tabákových výrobků v ostatních živnostech hostinských 4 %,
D. v živnostenské dopravě motorovými vozidly a živnostenském povoznictví 7%.
(2) U tabáku a tabákových výrobků v prodejnách tabáku, u poštovních a kolkových cenin započte se do základu jako přirážka z nákladu na zboží 30% hrubé provise.
(3) V případech, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 a 2, činí přirážka na zboží 6% z nabývací ceny.
(4) Poplatník, který provozuje více živností nebo v jedné živnosti vede více druhů zboží, vypočte přirážku z nákladu na zboží ve výši stanovené pro tu kterou živnost nebo zboží.
(5) Za zboží se kromě investic nepovažují též prostředky k udržování investic, uhlí, jiná paliva, elektřina a plyn k výrobě, otopu a osvětlení, voda, balicí materiál nepatrné ceny, mazadla, prostředky pro čištění a úklid provozních zařízení a místností, kancelářské a podobné provozovací potřeby; u živnostenské dopravy a. povoznictví motorovými vozidly rozumějí se však zbožím pohonné látky, mazadla a olej, u živnostenského povoznictví se zvířecími potahy krmiva a píce.
(6) Do nabývací ceny zboží se z vedlejších výloh nezapočítávají zasílací výlohy jako dopravné, dovozné, poštovné a pod. U obchodů s uhlím, dřevem, dřevěnými polotovary, stavebninami, umělým hnojivem a odpadovými surovinami se však zasílací výlohy do nabývací ceny započtou. Přepychová daň se do nabývací ceny nezapočítává.

§ 4

(1) Provozuje-li; poplatník s živností uvedenou v seznamu též obchod s klenoty, zlatnickým a stříbrným zbožím, činí přirážka na toto zboží 15% z nabývací ceny.
(2) Provozu je-li poplatník s živností uvedenou v seznamu též obchodní jednatelství, započte se do základu daně u novin a časopisů 40 %, v ostatních případech 50 % provise z těchto obchodů. Provisí se rozumí vše, co obchodní jednatel dostává za jednatelskou činnost včetně náhrady nákladů, a to jak od strany zastoupené, tak i od strany druhé.
(3) Provozuje-li poplatník s živnostenskou dopravou motorovými vozidly a živnostenským povoznictvím také zasilatelství, zvýší se mzda, na kterou by měl nárok a která se do daňového základu započte z toho důvodu, že provozuje živnostenskou dopravu nebo povoznictví, o 15%.

§ 5

(1) V živnostech hostinských se započítává podle § 6, odst. 1 zákona o živnostenské dani jako mzda, na kterou by měl poplatník nárok, plat vrchního číšníka.
(2) V řemeslných a dopravních živnostech provozovaných vdovským právem se započte do základu daně — nemá-li vdova k výkonu živnosti potřebného průkazu způsobilosti — mzda, na kterou by měl poplatník nárok, kdyby byl zaměstnancem (§ 6, odst. 1 cit. zák.), pouze 50%.

§ 6

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení; použije se jí po prvé při vyměření živnostenské daně za rok 1947.