(1) President republiky může československého občana, jehož umělecké působení svou zvlášť vynikající úrovní a svým mimořádným významem trvale obohatilo národní kulturu, v uznání za toto jeho působení na návrh vlády prohlásiti za národního umělce. Může se tak státi in memoriam též po umělcově smrti.

(2) Vláda se usnáší na návrh ministra školství a osvěty v dohodě s ministrem informací, jde-li o obor písemnictví, hudby, výtvarnictví a divadla a na návrh ministra informací v dohodě s ministrem školství a osvěty, jde-li o obor filmu a rozhlasu, po slyšení vrcholných odborných organisací.