(1) Pod pojem domů státu podle tohoto zákona nenáleží konfiskovaný majetek ani majetek, získaný podle předpisů o pozemkových reformách, vydaných po 5. květnu 1945, pokud ho stát nepoužije pro své účely nebo pro ubytování státních zaměstnanců.

(2) Kde se v tomto zákoně mluví o vlastníku domu, rozumí se jím, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, také jeho zákonný zástupce nebo zmocněnec, jakož i poživatel domu.

(3) Uživatelem bytu ve smyslu tohoto zákona se rozumí každá osoba, oprávněná užívati bytu na podkladě smluvního poměru s vlastníkem domu nebo z důvodu věcného práva, tedy i vlastník domu, pokud užívá bytu ve svém domě; mluví-li se o uživateli části bytu, rozumí se jím každá osoba, oprávněná užívati části bytu na podkladě smluvního poměru s uživatelem bytu. Obdobně smlouvou o užívání bytu nebo jeho části se míní každá smlouva, podle níž určitá osoba je oprávněna užívati bytu nebo jeho části.

(4) K příslušníkům rodiny podle tohoto zákona se počítají manžel (manželka), druh (družka), příbuzní v přímé řadě a sourozenci.