Hlava I.
Všeobecná ustanovení.
§ 1
§ 1.
(1) Zločiny a přečiny (přestupky) lze trestati jen po předchozím řízení podle tohoto trestního soudního řádu na podkladě veřejné žaloby a rozsudkem, který vynese příslušný soud, nečiní-li se v §§ 2 a 455 výjimka.
(2) Zvláštní zákon stanoví, kdy může vojenský soud bez předchozího řízení ukládati trestním příkazem trest, a v jaké výši. Za vojenské přečiny a za přestupky a přečiny uvedené v branném zákoně může však trestním příkazem uložiti tresty na svobodě do šesti týdnů nebo tresty peněžité do 5.000 Kčs*) a za nedobytný peněžitý trest stanoviti náhradní trest do šesti týdnů.
§ 2
§ 2.
(1) Bez soudního řízení lze kázeňsky trestati vojenské přečiny, má-li představený, jemuž přísluší kázeňská pravomoc, kázeňské potrestání za dostatečné.
(2) Byl-li nějaký trestný čin potrestán kázeňsky, aniž tu byly podmínky předcházejícího odstavce, musí býti dodatečně zavedeno soudní řízení, nezanikla-li ještě trestnost činu. Dojde-li pro takový čin k odsouzení k dočasnému trestu na svobodě, započte se kázeňský trest odpykaný za týž čin.
(3) Setkají-li se kázeňské přestupky nebo takové trestné činy, které lze kázeňsky vyříditi, s trestnými činy, u nichž kázeňské potrestání je vyloučeno, musí býti pojaty do soudního trestního řízení, nenařídí-li se jejich vyloučení (§ 37).
(2) Trestní řízení se nekoná, jakmile president republiky nařídí, že nemá býti zavedeno nebo že zavedené řízení má býti zastaveno.
§ 3
§ 3.
(1) Žalobu zastupuje vojenský (vrchní vojenský) prokurátor. U trestných činů soukromožalobných, které lze stíhati toliko na žádost osoby k tomu oprávněné, potřebuje k zahájení trestního řízení této žádosti.
§ 4
Veškerá v trestním řízení činná velitelství, úřady a úřední orgány mají se stejnou pečlivostí přihlížeti k okolnostem usvědčujícím a přitěžujícím, jakož i k okolnostem vývodním a polehčujícím a jsou povinny poučiti obviněného, i kde to není výslovně nařízeno, o jeho právech a o použití dovolených opravných prostředků.
§ 4.
(1) Vojenské soudy posuzují soukromoprávní předběžné otázky samostatně.
(3) Toliko týká-li se předběžná otázka platnosti manželství, bude nález soudu k tomu příslušného podkladem pro rozhodnutí soudu trestního. Nebyl-li takový nález ještě vynesen, ale řízení bylo již zavedeno nebo trestní soud sám dal k němu podnět, ježto se vyskytly skutečnosti, které jsou překážkou manželství, k níž má býti přihlíženo z moci úřední, nutno vyčkati rozhodnutí příslušného soudu, a je-li třeba, naléhati na jeho urychlení.
(2) Při posouzení otázky trestnosti obviněného nejsou vázány nálezem, který o takové předběžné otázce vydal občanský soudce nebo jiný úřad.
§ 5
§ 5.
§ 7
§ 7.
(1) Vojenské soudy použijí proti osobám, podléhajícím jejich pravomoci, i když tyto osoby nenáležejí do svazku vojenského trestního práva platného pro vojsko.
(2) Mají-li vojenské soudy použíti trestních ustanovení, obsažených v občanských zákonech nebo předpisech, a ukládají-li tyto zákony nebo předpisy druhy trestů, které se nevyskytují ve vojenském trestním právu, uznají soudy místo nich na ony druhy trestů vojenského trestního práva, které se nejvíce podobají trestům uloženým v občanském trestním právu.
§ 8
Ustanovení tohoto zákona platí, i když se pro stručnost mluví jen o vojsku, o vojenských úřadech neb osobách, obdobně i pro Sbor národní bezpečnosti, jeho úřady a příslušníky. Kde však pro vojsko a pro Sbor národní bezpečnosti platí různá ustanovení, jsou v zákoně zvlášť uvedena.
§ 8.
§ 9
§ 9.
(1) Kde tento zákon nečiní výslovně rozdílu, třeba rozuměti velitelstvími též vojenské úřady a ústavy.
(3) Důstojníky se rozumějí v tomto zákoně veškeré vojenské osoby zařaděné do některé služební třídy a důstojničtí čekatelé.
(2) Místními úřady rozumí tento zákon posádková velitelství a posádkové správy.