(1) Předměty, které podléhají propadnutí nebo mohou míti pro trestní řízení význam jako průvodní prostředky, budou vzaty do uschování nebo zabezpečeny jiným způsobem.

(2) Každý je povinen na požádání takové předměty vydati; nestane-li se tak dobrovolně, nařídí se, aby byly zabaveny. Vydání pak může býti vynuceno podle ustanovení § 193, nedá-li se odnětí provésti domovní neb osobní prohlídkou a je-li držba předmětu přiznána nebo prokázána. Proti osobám, které samy jsou podezřelé z trestného činu, a proti takovým, které jsou v daném případě zproštěny povinnosti vydati svědectví, není však možno použíti k tomuto účelu trestů a donucovacích prostředků uvedených v § 193. Ustanovení § 190, odst. 3 a 4 platí obdobně.

(1) Je-li obviněný v prozatímní nebo vyšetřovací vazbě nebo je-li proti němu vydán předváděcí rozkaz nebo rozkaz o uvalení vazby nebo zatykač, může soud naříditi zabavení telegramů, dopisů nebo jiných zásilek, které jsou adresovány na obviněného, a žádati na poštovních nebo telegrafních úřadech a jiných dopravních ústavech jejich vydání.

(2) Totéž platí také pro telegramy, dopisy a jiné zásilky, lze-li z daných skutečností usuzovati, že pocházejí od takového obviněného nebo pro něho jsou určeny a že obsah jejich má význam pro trestní řízení.

(3) Poštovní nebo telegrafní úřady, jakož i jiné dopravní ústavy jsou povinny vydati vojenskému soudu zabavené telegramy, dopisy a jiné zásilky.

(4) Zadrží také takové zásilky ještě před soudním zabavením, žádá-li o to představené velitelství obviněného, místní úřad nebo veřejný žalobce. Nedojde-li však do tří dnů žádné opatření vyšetřujícího soudu, nesmí se doprava dále odkládati.

(5) Při podání žádosti uvedené v předcházejících odstavcích musí se dbáti formalit předepsaných pro to v občanském trestním řízení.

Hlava XV.
Zabavení, domovní a osobní prohlídka.

(1) Zabavené zásilky otevře vyšetřující soudce v přítomnosti obviněného nebo jeho zmocněnce. Je-li obviněný nebo jeho zmocněnec nepřítomen a je-li nebezpečí v prodlení, může se přesto otevření provésti v přítomnosti soudního svědka.

(2) Při otevření, o němž bude sepsán protokol, nesmějí býti pečeti porušeny; obálky a adresy se uschovají.

(1) Zabavení zásilek se oznámí obviněnému, nebo je-li nepřítomen, některému z jeho příslušníků ihned, nejpozději však do 24 hodin.

(2) Budou-li zásilky otevřeny a není-li obava, že jejich vydání neb oznámení jejich obsahu bude míti škodlivý vliv na trestní řízení, musí býti odevzdány obviněnému nebo tomu, jemuž jsou adresovány, nebo se jim musí oznámiti jejich obsah v prvopise nebo v opise buď v plném znění nebo ve výtahu. Je-li obviněný nepřítomen, vydají se neb se oznámí některému z jeho příslušníků. Není-li žádných příslušníků obviněného, bude zásilka zaslána zpět odesílateli, má-li soudce za to, že je to v zájmu odesílatelově, nebo musí-li zásilka zůstati při spisech, bude mu oznámeno, že byla zabavena.

(3) Zabavené zásilky, jejichž otevření se nepovažovalo za nutné, budou vydány neprodleně těm, jimž jsou adresovány, nebo se vrátí neotevřené dopravnímu ústavu.

(1) U osoby, která je podezřelá z trestného činu, může se vykonati prohlídka domu a jiných místností, jakož i předmětů, které tam jsou, nebo předmětů, které jí náležejí a jsou jinde, lze-li důvodně míti za to, že to povede k dopadení vinníka nebo k zabezpečení průvodního prostředku nebo předmětu podléhajícího propadení.

(2) U jiných osob jsou takové prohlídky dovoleny tehdy, jsou-li tu skutečnosti, z nichž lze souditi, že v místnostech nebo předmětech, které mají býti prohledány, lze nalézti osobu podezřelou z nějakého trestného činu, určitý průvodní prostředek neb určitý předmět podléhající propadnutí. Toto omezení neplatí pro místnosti určené k vojenskému služebnímu užívání ani pro místnosti, kde byl čin spáchán neb obviněný dopaden nebo kam při pronásledování utekl.

(1) Domovní a osobní prohlídky se musí konati vždy s vyvarováním každé zbytečné pozornosti, každého obtěžování a rušení zúčastněných, které není nevyhnutelně nutné, s největším šetřením jejich pověsti a jejich soukromých tajemství, která nejsou v souvislosti s předmětem vyšetřování, jakož i s pečlivým zachováváním vhodnosti a slušnosti.

(2) Prohlídka se provede zpravidla po předchozím výslechu toho, proti němuž má býti provedena, a jen potud, pokud nebylo výslechem dosaženo ani dobrovolného vydání hledaného ani odstranění důvodů, které dávají podnět k prohlídce.

(3) Od tohoto výslechu lze upustiti u osob požívajících špatné pověsti, jakož i je-li nebezpečí v prodlení.

(4) Při prohlídkách místností, které nejsou určeny pro vojenskou služební potřebu, bude vyzván majitel místnosti, aby byl prohlídce přítomen sám nebo jeho zástupce; zašlo-li by ho neb jeho zástupce něco nebo je-li nepřítomen, musí býti k tomu vyzván některý dospělý člen jeho rodiny, a není-li ho, některá domácí osoba nebo soused. Pokud jde o právo obhájce býti přítomen domovní prohlídce a pokud jde o přibrání obviněného k tomuto úřednímu jednání, je třeba užíti obdobně ustanovení § 203.

(5) Protokol sepsaný o prohlídce podepíší všichni přítomní. Nebylo-li při prohlídce konané mimo místnosti určené k vojenské služební potřebě zjištěno nic podezřelého, musí se o tom vydati zúčastněnému na jeho žádost potvrzení.

(1) Budou-li při domovní neb osobní prohlídce nalezeny předměty, které nejsou v souvislosti s trestným činem, který je předmětem řízení, ale poukazují na jiný trestný čin téhož pachatele stíhaný z úřední povinnosti, budou vzaty do soudního uschování nebo zabaveny a bude to oznámeno veřejnému žalobci.

(2) Nebude-li zavedeno trestní řízení, vrátí se neodkladně předměty vzaté v uschování nebo zabavené.

(3) Ukazuje-li nalezený předmět, že jiná osoba spáchala trestný čin, stíhaný z úřední povinnosti, nutno jej vzíti rovněž v uschování nebo jej zabaviti a zaslati ihned s protokolem, který se o tom zvlášť sepíše, úřadu příslušnému k zahájení trestního řízení proti podezřelému.

(1) Při prohlídce papírů se musí pečovati o to, aby se o jejich obsahu nedověděly nepovolané osoby.

(2) Nemohou-li býti papíry vzaté v uschování nebo zabavené ihned sepsány, dají se do obálky, která se uzavře úřední pečetí. Také zúčastněnému, je-li snad při prohlídce přítomen, je dovoleno přiložiti jeho pečeť. Dojde-li k rozpečetění, vyzve se zúčastněný, aby při tom byl přítomen buď sám nebo aby byl přítomen jeho zmocněnec. Nedostaví-li se po takovém vyzvání sám ani jeho zmocněnec nebo nemůže-li býti vyzvání dodáno pro jeho nepřítomnost, provede se přes to rozpečetění s přibráním soudního svědka.

(1) Zabavení a domovní a osobní prohlídky proti osobám podléhajícím vojenské trestní soudní pravomoci, dále v budovách vojenských a v budovách a místnostech vojskem obsazených nařizuje a provádí vyšetřující soud. Kdy jsou k tomu oprávněny jiné úřady, ustanovují §§ 131, 133 a 142.

(2) Byly-li vykonány domovní prohlídky mimo místnosti, které jsou určeny pro vojenskou služební potřebu, musí se zúčastněnému dodati ihned neb aspoň během nejbližších čtyřiadvaceti hodin osvědčení o vykonání prohlídky a o jejích důvodech.

(3) O nařízení a provedení zabavení a prohlídek v jiných případech než uvedených v odstavci 1 bude požádán zpravidla příslušný občanský trestní soud, ačli se dožádání pro nebezpečí v prodlení nemusí podle § 145, odst. 2 po případě § 142, odst. 1 zaslati jiným úřadům.

(4) Je-li naléhavé nebezpečí v prodlení, mohou vojenské stráže při stíhání uprchlých zločinců vykonati domovní prohlídku za tím účelem, aby je dopadly, nelze-li včas dosáhnouti orgánu národní bezpečnosti příslušného k takovému úřednímu výkonu.