(3) Obnova vojenského soudního trestního řízení v neprospěch žalovaného pro vojenský zločin nebo přečin, který nezakládá zároveň trestný čin podle občanského trestního práva, je vůbec vyloučena, byl-li návrh na obnovu učiněn po lhůtě, v níž je podle § 16, odst. 2 přípustné zavésti stíhání pachatele pro tento trestný čin u vojenských soudů.

(1) Obnova trestního řízení, které bylo po podání žaloby pravomocně zastaveno, je dovolena jen tehdy, nezanikla-li ještě trestnost činu promlčením a jsou-li podány nové průvodní prostředky, které se samy o sobě nebo ve spojení s důkazy dříve vyšetřenými zdají způsobilými odůvodniti usvědčení obviněného, nebo bylo-li trestní řízení zastaveno pro úmrtí žalovaného (§ 278, odst. 8) a tento předpoklad se ukázal mylným.

(2) Obnova nastane ve všech případech, které se nestíhají jen na žádost oprávněného, toliko na návrh žalobcův.

(3) V případech, kde stíhání závisí na žádosti oprávněného, nastane obnova toliko na návrh soukromého žalobce; je nepřípustná, odvolal-li soukromý žalobce v dřívějším řízení svou žádost za trestní stíhání.

(1) Naříditi obnovu vojenského soudního trestního řízení a provésti nové trestní řízení na podkladě nařízené obnovy jsou příslušné vojenské soudy.

(2) Příslušnost vojenských soudů však přestává a nastupuje příslušnost občanských trestních soudů (§ 393, odst. 4), navrhuje-li se obnova v neprospěch žalovaného v době, kdy stíhání pachatele pro trestný čin, který je předmětem obnovy, nelze více podle § 16, odst. 1 až 3 zahájiti u vojenských soudů. Občanské trestní soudy použijí občanského trestního práva, je-li však vojenské trestní právo mírnější, použijí tohoto. Ztráta hodnosti vyslovená v původním řízení nebude dotčena novým rozsudkem občanského soudu.

Hlava XXI.
Obnova trestního řízení.

1. dokáže-li se, že jeho odsouzení bylo způsobeno falšováním listiny nebo křivým svědectvím nebo podplacením neb jiným trestním činem třetí osoby,

2. uvedou-li se nové skutečnosti nebo průvodní prostředky, které samy o sobě nebo ve spojení s důkazy dříve vyšetřenými se zdají způsobilými, aby odůvodnily jeho zproštění neb odsouzení pro čin podléhající mírnějšímu trestnímu ustanovení nebo

3. bylo-li pro týž čin vyneseno několik rozsudků a je-li nutno při srovnání těchto nálezů, jakož i skutečností, na nichž se zakládají, předpokládati, že táž osoba byla opětně odsouzena nebo že jeden nebo několik žalovaných je nevinno nebo jsou vinni trestným činem, který podléhá mírnějšímu trestnímu ustanovení než jednání, pro něž byli odsouzeni.

(1) Návrh na obnovu trestního řízení ve prospěch odsouzeného mohou podati také osoby, které by byly oprávněny podati v jeho prospěch odvolání nebo zmateční stížnost; po jeho smrti nebo propadl-li duševní nemoci, přísluší toto právo mimo tyto osoby také manželu, příbuzným v liniích vzestupné a sestupné, sourozencům a opatrovníku odsouzeného.

(2) Doví-li se velitelství, vojenský nebo vrchní vojenský prokurátor nebo vojenský soud o nějaké okolnosti, která může odůvodniti návrh na obnovu trestního řízení ve prospěch odsouzeného, jsou povinni učiniti o tom oznámení prokurátorskému úřadu, který v původním řízení v první stolici zastupoval žalobu. Ten zpraví odsouzeného, nebo není-li to možné, některou jinou osobu oprávněnou k podání návrhu na obnovu.

(1) Obnova trestního řízení pro jednání, z něhož byl žalovaný pravomocně zproštěn, je dovolena jen tehdy, je-li žalovaný ještě na živu, nezanikla-li ještě trestnost činu promlčením a

(2) K této obnově dojde jen na návrh osob uvedených v § 387, odst. 2 a 3 za omezení tam uvedených.

(1) Obnova řízení, které bylo pravomocně ukončeno trestním rozsudkem, za tím účelem, aby se proti odsouzenému žalovanému použilo přísnějšího trestního ustanovení, je dovolena jen tehdy, je-li žalovaný ještě na živu, nezanikla-li ještě trestnost činu promlčením, je-li splněna některá z podmínek uvedených v § 390, č. 1 a 2 a mimoto

(2) Tato obnova nastane jen na návrh žalobce.

(1) Návrh na obnovu trestního řízení se podává u soudu, kde byl vynesen rozsudek v první stolici.

(2) Ustanovení § 324, odst. 2 až 6 platí i zde.

(3) Spisy se předloží po provedení potřebných důkazů nejvyššímu vojenskému soudu. Důkazy se provádějí podle předpisů hlavy X, avšak svědky nutno vzíti do přísahy, není-li zákonných překážek.

(4) Od provedení navržených důkazů se upustí, kdyby měl býti podle mínění soudu první stolice návrh na obnovu zamítnut proto, že byl podán osobou neoprávněnou, že v něm nejsou zřetelně a určitě označeny okolnosti tvořící podklad obnovy nebo že žádost v neprospěch žalovaného byla podána po jeho smrti nebo po promlčení trestnosti činu jemu za vinu kladeného nebo konečně proto, že je zde případ uvedený v § 386, odst. 3.

(1) Nejvyšší vojenský soud může též mimo zasedání naříditi doplnění spisů, shledá-li vyšetřování neúplným pro rozhodování, zda obnova je přípustná, nebo může žádati vysvětlení na soudu první stolice nebo na veřejném žalobci.

(2) O návrhu na obnovu rozhoduje nejvyšší vojenský soud v neveřejném zasedání senátu zpravidla (§ 394) usnesením, když vyslechl zprávu rady ustanoveného za zpravodaje a vyslechl generálního vojenského prokurátora.

(3) Usnese-li se nejvyšší vojenský soud na obnově, může také použíti svého delegačního práva.

(4) Je-li k nařízení obnovy a k provedení nového řízení podle § 386, odst. 2 příslušný občanský trestní soud, má nejvyšší vojenský soud přestati na výroku, že obnova je přípustná nebo nepřípustná. Při tom má vzíti za podklad svého rozhodnutí žalovanému příznivější vojenské trestní právo neb občanské trestní právo. Rozhodne-li nejvyšší vojenský soud, že je obnova přípustná, zašle spisy příslušnému občanskému trestnímu soudu. Bez takového usnesení nejvyššího vojenského soudu, které vyslovuje přípustnost obnovy, nemůže občanský soud trestní obnovu naříditi.

(1) Usnese-li se nejvyšší vojenský soud na obnově trestního řízení ve prospěch odsouzeného, může, vyslechna generálního vojenského prokurátora, vynésti ihned rozsudek, jímž se žalovaný zprošťuje nebo se vyhovuje návrhu, aby bylo použito mírnější trestní sazby neb aby byl odklizen některý z právních následků vyslovených v prvním rozsudku.

(2) Nový rozsudek oznámí žalovanému soud první stolice.

(3) O rozhodnutí nejvyššího vojenského soudu třeba zpraviti onu osobu, která podala žádost za obnovu, jakož i poškozeného a soukromého žalobce.

(4) Osvobozený a jeho příslušníci (§ 389) mohou žádati, aby nález byl uveřejněn v Úředním listě nebo na jejich útraty též v jiných veřejných listech.

(1) Ani podání žádosti o nařízení obnovy ani návrh na nařízení obnovy nebo nařízení samo nestaví výkon rozsudku, ale veřejný žalobce může, žádá-li se nebo navrhuje-li se obnova ve prospěch odsouzeného, naříditi zastavení výkonu trestu až do rozhodnutí nejvyššího vojenského soudu, lze-li důvodně očekávati, že rozsudek bude zrušen.

(2) Za stejných podmínek může nejvyšší vojenský soud, nařizuje obnovu, naříditi, aby byl výkon trestu zastaven až do vynesení nového nálezu v první stolici (§§ 397 a 400).

(1) Dojde-li k novému hlavnímu přelíčení, užije se k jeho přípravě a k jeho provedení obdobně ustanovení hlavy XVII a XVIII s dále uvedenými odchylkami.

(2) Nalézací soud musí býti sestaven podle hodnosti, kterou měl žalovaný v době vynesení dřívějšího rozsudku, ačli jeho nynější vyšší hodnost nevyžaduje jiného složení.

(3) Přítomnost žalovaného při hlavním přelíčení je nutná jen tehdy, byla-li obnova nařízena v jeho neprospěch nebo pokládá-li soud jeho dostavení za nezbytné. Jinak se může dát zastupovati obhájcem.

(4) Nedostavil-li se žalovaný k hlavnímu přelíčení, může se přečísti jeho výpověď ze spisů. Také výpovědi spoluúčastníků, svědků a znalců mohou býti přečítány ze spisů, jsou-li tu podmínky § 288.

(1) Byla-li obnova povolena ve prospěch zemřelého nebo zemřel-li odsouzený, v jehož prospěch byla povolena obnova, před ukončením obnoveného řízení, nařídí se veřejné přelíčení v případě, musí-li se o obnovené trestní věci znovu rozhodnouti rozsudkem, při čemž platí přiměřeně předpisy platné pro hlavní přelíčení.

(2) Osoby uvedené v § 389, odst. 1 jsou oprávněny zvoliti k tomuto přelíčení obhájce za zemřelého žalovaného. Nepoužijí-li tohoto práva, bude ustanoven obhájce z úřední moci. Tento obhájce má při přelíčení všechna práva, která příslušejí při hlavním přelíčení obviněnému.

(1) Podle výsledku hlavního přelíčení vynese nalézací soud nový rozsudek, kterým buď ponechá dřívější rozsudek v platnosti nebo rozhodne znovu ve věci, zrušiv úplně nebo částečně první rozsudek.

(2) Novým rozsudkem lze naříditi zastavení výkonu trestu uloženého prvním rozsudkem až do pravomocného ukončení obnoveného řízení toliko tehdy, zrušil-li nalézací soud dřívější rozsudek.

(3) Bude-li žalovaný novým rozsudkem odsouzen, bude při výměře trestu přiměřeně přihlíženo k trestu již vytrpěnému tak, že oběma tresty dohromady nesmí býti nikdy překročen nejvyšší trest uložený za těžší trestný čin.

(4) Byla-li obnova povolena toliko ve prospěch žalovaného, nelze novým nálezem uložiti trest těžší, než jaký mu byl uložen prvním rozsudkem.

(5) Proti novému rozsudku lze užíti týchž opravných prostředků jako proti každému jinému rozsudku.

(1) Nejvyšší vojenský soud je oprávněn, vyslechnuv generálního vojenského prokurátora, naříditi obnovu trestního řízení ve prospěch obžalovaného, mimořádným způsobem a nejsa vázán podmínkami uvedenými v § 388, vzejdou-li mu

(2) Nejvyšší vojenský soud může v takových případech také ihned vynésti nový rozsudek, jímž se obviněný zprošťuje nebo se na něho použije mírnější trestní sazby; k tomu však je třeba jednomyslnosti a souhlasu generálního vojenského prokurátora. O oznámení rozsudku a o uveřejnění osvobozujícího rozsudku platí ustanovení § 394, odst. 2 až 4.

(3) Návrhy soukromých osob, aby byl dán podnět k některému ze shora uvedených rozhodnutí nejvyššího vojenského soudu zamítnou veřejní žalobcové nebo soudy, k nimž takové návrhy došly, rovněž nesmějí býti takové návrhy předmětem rozboru při ústním líčení nejvyššího vojenského soudu.

(4) Návrhy veřejných žalobců se zasílají generálnímu vojenskému prokurátoru, který, shledá-li je odůvodněnými, navrhne přezkoumání spisů.

(1) Trestní řízení může býti podle všeobecných předpisů veřejným žalobcem (§ 137) znovu zahájeno nebo se může v něm pokračovati, pokud nenastalo promlčení, aniž to závisí na podmínkách a formalitách obnovy uvedených v předchozích paragrafech:

(2) Ustanovení § 16 platí obdobně. Zda se má konati řízení před občanským trestním soudem, když vojenská soudní trestní pravomoc zanikla, řídí se podle ustanovení trestních soudních řádů platných pro tyto soudy.

1. byl-li nález vydán na podkladě falšované listiny, křivého svědectví, podplacení nebo jiného trestného činu žalovaného neb třetí osoby nebo

2. přiznal-li se žalovaný později k činu před soudem nebo mimo soud nebo vyšly-li najevo jiné nové skutečnosti nebo průvodní prostředky, které se samy o sobě nebo ve spojení s důkazy dříve vyšetřenými zdají způsobilými odůvodniti jeho usvědčení.

1. je-li na zločin skutečně spáchaný uložen trest smrti nebo doživotní trest na svobodě, ale na zločin, pro který byl žalovaný odsouzen, toliko dočasný trest na svobodě,

2. je-li na zločin skutečně spáchaný uložen nejméně desítiletý trest na svobodě, avšak na zločin, který byl podkladem prvního rozsudku, je uložen nejvýše pětiletý trest na svobodě,

3. jeví-li se skutek zločinem, kdežto žalovaný byl odsouzen jen pro přečin (přestupek), nebo

4. náleží-li jednání pod trestní ustanovení, podle něhož musí nastati ztráta hodnosti, kdežto na trestný čin, pro který byl žalovaný odsouzen, není výslovně uložena ztráta hodnosti a v rozsudku také nebyla vyslovena.

1. při předchozí poradě o zmateční stížnosti nebo po ústním líčení o ní nebo při poradě o odvolání nebo

2. při poradě o posudku, má-li být odsouzený k trestu smrti doporučen milosti nebo konečně

3. při zkoumání spisů konaném na zvláštní návrh generálního vojenského prokurátora závažné pochybnosti, zda jsou pravdivé skutečnosti, na nichž se zakládá rozsudek, a neodklidí-li se tyto pochybnosti ani jednotlivými šetřeními nařízenými snad nejvyšším vojenským soudem.

1. bylo-li před podáním žaloby buď oznámení veřejným žalobcem odloženo nebo vyhledávací řízení zastaveno nebo bylo-li řízení přerušeno,

2. podá-li soukromý žalobce žádost za trestní soudní stíhání, kterou je ještě oprávněn podati, kdežto dřívější řízení bylo zastaveno nebo byl v něm vynesen osvobozující rozsudek jen proto, že tu nebylo potřebné žádosti soukromého žalobce,

3. vyloučil-li veřejný žalobce jednotlivé trestné činy z řízení podle § 37, odst. 2, bylo-li žalobci vyhrazeno podle § 303 nebo § 304 při ukončení trestního řízení stíhání pro jednotlivé trestné činy nebo vyskytnou-li se teprve dodatečně důvody pro podezření, že žalovaný spáchal dříve jiný trestný čin (§ 311), nebo

4. nedojde-li po upuštění od stíhání podle § 43, odst. 2 k provedení vydání nebo vypovědění, sešlo-li s repatriace nebo s odsunu, nebo vrátí-li se osoba, od jejíhož stíhání bylo upuštěno.