(1) Byla-li některá věc, o níž se rozhodující soud přesvědčil, že náleží poškozenému nebo že byla z jeho držení odňata způsobem neoprávněným, že byla nalezena mezi věcmi obviněného, spoluviníka, podílníka nebo napomahače nebo na takovém místě, kam ji tyto osoby daly jen k uschování, nařídí rozhodující soud, jakmile se rozsudek stane pravomocným, že má býti tato věc vrácena. Svolí-li k tomu výslovně obviněný, může se poškozenému na jeho žádost vydati též ihned.
(2) Předměty odňaté poškozenému mohou mu býti vráceny též před hlavním přelíčením vojenským nebo vrchním vojenským prokurátorem, v soudním vyhledávacím řízení vyšetřujícím soudcem za souhlasu žalobce, není-li třeba je uschovávati k usvědčení obviněného, spoluvinníka, podílníka nebo napomahače a souhlasí-li s tím obviněný.
(3) Od souhlasu obviněného (odstavce 1 a 2) lze však upustiti, jsou-li věci poškozenému odňaté vydány nebezpečí zkázy, je-li jejich uchovávání spojeno s výdaji nebo potřebuje-li poškozený naléhavě těchto předmětů a nemůže-li obviněný ve všech těchto případech žádným způsobem hodnověrně prokázati právní nárok na ně.
§ 404
§ 404.
Vyšetření škody. Vrácení předmětů vzatých v uschování.
Hlava XXII.
§ 403
§ 403.
Škoda způsobená trestným činem a ostatní vedlejší okolnosti důležité pro soukromoprávní následky se vyšetřují jen tehdy a potud, pokud je tohoto zjištění třeba k správnému použití trestních ustanovení.
(2) Totéž platí, je-li vlastnictví odcizeného předmětu sporné mezi několika poškozenými nebo nemůže-li poškozený ihned své právo dostatečně prokázati. V takových případech třeba se dohodnouti s příslušným civilním soudem o tom, jak má býti s předmětem dále naloženo.
§ 405
§ 405.
§ 406
Byla-li u obviněného nalezena věc, která je podle všeho cizí, a nemůže-li nebo nechce-li udati jejího vlastníka a nepřihlásí-li se v přiměřené lhůtě nikdo s nárokem na vlastnictví, bude odevzdána občanskému trestnímu soudu, který má postupovati tak, jako by tato věc pocházela z trestního řízení provedeného u něho.
§ 406.
§ 407
Ostatní předměty, které nejsou jmenovány v §§ 404 až 406 a dostaly se při trestním řízení do uschování soudu, vojenského (vrchního vojenského) prokurátora nebo vojenského velitelství, vrátí tyto úřady dřívějšímu majiteli, jakmile jich nebude třeba k účelům řízení, jestliže tomu nepřekážejí jiná zákonná ustanovení.
§ 407.
(1) Dostala-li se již odcizená věc do rukou třetí osoby, která se nezúčastnila na trestném činu, způsobem platným pro převod majetku nebo jako zástava, zůstane rozhodnutí o žádosti za vrácení tohoto statku vyhrazeno pořadu práva civilního.