1. titul.
Hlava XXVII.
Polní soudní zřízení a polní trestní řízení.
Všeobecná ustanovení.
3. titul.
Polní řízení.
2. titul.
Polní soudní zřízení.

(1) Lhůta mezi oznámením žaloby (trestního návrhu) žalovanému a mezi hlavním přelíčením činí nejméně tři dni, ledaže by žalovaný výslovně svolil, aby se tato lhůta zkrátila.

(2) Návrh na doplnění důkazů nebo na opatření nových důkazů (§ 250) nutno podati nejpozději den po vznesení žaloby (§ 244, posl. odst.).

(3) Návrh, aby za trestný čin, na který je v zákoně ustanoven trest na svobodě delší než jeden rok, byl uložen trest na svobodě nepřesahující jeden rok (§ 463, č. 2), učiní žalobce, jeví-li se mu takový trest dostatečným. Učiní-li žalobce tento návrh, nemůže soud uložit přísnější trest.

(1) Z rozsudků nižších a vyšších polních soudů je možno se odvolati ve stejném rozsahu jako z rozsudků samosoudce krajského vojenského soudu.

(2) Odvolání nemá místa:

(3) Lhůta pro ohlášení odvolání (§ 335, odst. 1) a pro odpověď na odvolání (§ 338, odst. 3) činí jeden den, lhůta pro provedení odvolání (§ 337, odst. 1) tři dni. Vojenské osoby v činné službě mohou ohlášení i provedení odvolání, jakož i odpověď na ně podat u představeného velitelství.

(4) O odvoláních z rozsudků nižších polních soudů rozhodují vyšší polní soudy, o odvoláních z rozsudků vyšších polních soudů vrchní polní soudy.

(5) O odvolání rozhoduje odvolací soud v sedění, jehož se kromě členů odvolacího soudu a zapisovatele účastní u vyššího polního soudu jen vyšší polní prokurátor a u vrchního polního soudu jen vrchní polní prokurátor. Sedění, ve kterém se přednášejí nové prostředky průvodní nebo vývodní, může se zúčastniti i obhájce zvolený; znamenalo-li by to zdržení řízení nebo nemá-li žalovaný obhájce, ustanoví soud žalovanému obhájce z moci úřední.

(6) Před rozhodnutím ve věci samé může předseda odvolacího soudu řízení provedené soudem první stolice doplniti nebo naříditi, aby bylo doplněno, aneb aby vadné procesní úkony byly napraveny.

(7) Odvolací soud rozhodne, nezamítne-li odvolání jako nepřípustné nebo neodůvodněné nebo nenařídí-li doplnění řízení (odstavec 6), ve věci samé rozsudkem podle výsledku provedeného řízení; má-li však za to, že se nelze obejíti bez opakování hlavního přelíčení v první stolici, zruší napadený rozsudek a vrátí věc témuž nebo jinému soudu první stolice k novému projednání a rozhodnutí.

(8) Jinak platí o odvolacím řízení obdobně ustanovení 3. titulu XIX. hlavy.

(1) Zříditi oblast polních soudů mimo pole nebo v době, když ještě pole není, může

(2) Týmž způsobem buďte opatření podle předcházejícího odstavce odvolána, jakmile přestaly skutečnosti, které byly jejich důvodem.

(3) Ustanoveními těmito se nerozšiřuje pravomoc vojenských soudů vymezená v § 11 a 13 a ve vedlejších zákonech je doplňujících (na př. zákon branný, zákon o obraně státu).

(1) Má-li polní soudní zřízení a polní trestní řízení platnost v době, kdy ještě není hlavního velitele, nezřídí se po tuto dobu ani vrchní polní soudy ani úřady vrchních polních prokurátorů, a úkony, které jim tato hlava svěřuje, připadnou nejvyššímu vojenskému soudu a generálnímu vojenskému prokurátoru; v takových případech nejvyšší vojenský soud rozhoduje v složení předepsaném pro vrchní polní soud (§ 465).

(2) Úkony, které tato hlava svěřuje hlavnímu veliteli, vykonává v době, kdy zřízen není, ministr národní obrany.

(1) Vojenskou trestní soudní pravomoc v oblasti polních soudů vykonávají polní soudy.
Polní soudy jsou:

(2) Není-li v dalších předpisech stanoveno jinak, platí o nižších polních soudech táž ustanovení jako o krajských vojenských soudech, o vyšších polních soudech táž ustanovení jako o vrchních vojenských soudech.

(1) Polní soudy zřizuje a zrušuje hlavní velitel; právo zřizovat a zrušovat nižší a vyšší polní soudy může tento velitel přenésti na jiné vyšší velitele jemu podřízené.

(2) Nižší a vyšší polní soudy se zřizují u vyšších velitelství podle potřeby. Vrchní polní soud se zřídí zpravidla jen u hlavního velitelství; je-li toho však zapotřebí, mohou být ještě další vrchní polní soudy zřízeny u vyšších velitelství, která určí hlavní velitel.

(3) Velitelství, u něhož je polní soud zřízen, určuje mu jeho stanoviště.

(4) Kterým vyšším polním soudům jsou podřízeny jednotlivé nižší polní soudy a kterým vrchním polním soudům vyšší polní soudy, určí velitel, jenž nadřízené vyšší a vrchní polní soudy zřizuje.

1. konati řízení a rozhodovati o trestních činech, na které je podle trestních ustanovení (sazeb), jichž má býti užito, jako hlavní trest určen trest na svobodě nepřevyšující pět let nebo trest na penězích nebo trest odnětí vojenské hodnosti;

2. účastniti se vyhledávacího řízení v trestních případech, o nichž rozhodovati přísluší vyšším polním soudům.

1. konati řízení a rozhodovati o trestných činech, které nepatří do příslušnosti polních soudů nižších;

2. rozhodovati o odvoláních z rozsudků nižších polních soudů a rozhodovati o stížnostech v případech, v nichž vojenský trestní řád přikazuje rozhodování vrchnímu vojenskému soudu.

(1) Vrchní polní soud je složen z generála justiční služby jako předsedy, z dalších důstojníků justiční služby jako radů a z kancelářského personálu. Je-li třeba, má předseda ještě jednoho nebo několik náměstků; jimi jsou rovněž důstojníci justiční služby.

(2) Přednostou vyššího polního soudu je plukovník justiční služby, přednostou nižšího polního soudu podplukovník nebo major justiční služby.

(1) Nalézací soud u nižšího polního soudu se skládá z předsedy a z dvou přísedících.

(2) Předsedou je důstojník justiční služby, jedním přísedícím je důstojník zbraní, druhý přísedící se vybere ze stavovské a hodnostní skupiny žalovaného. Stavovské skupiny určují služební předpisy, hodnostními skupinami jsou důstojníci, rotmistři a mužstvo.

(3) Nelze-li druhého přísedícího vybrati ze stavovské skupiny žalovaného nebo patří-li žalovaní k různým stavovským skupinám, vybere se druhý přísedící ze stavovské skupiny zbraní.

(4) Náleží-li žalovaný k hodnostní skupině mužstva nebo rotmistrů a nelze-li druhého přísedícího vybrat z jeho hodnostní skupiny, vybere se druhý přísedící z nejbližší vyšší hodnostní skupiny (z rotmistrů, z důstojníků). Náleží-li žalovaní k různým hodnostním skupinám, určí se druhý přísedící podle žalovaného, jenž náleží k hodnostní skupině nejvyšší.

(5) Je-li žalovaný osobou občanskou, určí se druhý přísedící stejně, jako když je žalován důstojník zbraní.

(6) Je-li na týž den určeno několik hlavních přelíčení, mohou se všechna přelíčení vykonat před týmž nalézacím soudem; v tom případě se druhý přísedící určí tak, jako kdyby všichni žalovaní, proti nimž se koná hlavní přelíčení, byli žalováni společně.

(7) Za přísedící třeba vyvoliti osoby s větším životním rozhledem a s větší zkušeností, které znají poměry a předpisy vojenské a mají porozumění pro potřeby státu.

1. jde-li o trestný čin, na který je v zákoně podle trestních ustanovení (sazeb), jichž má býti použito, jako hlavní trest ustanoven trest na svobodě nepřesahující jeden rok nebo trest na penězích nebo trest odnětí vojenské hodnosti, nebo

2. jde-li o trestný čin, na který je v zákoně sice ustanoven delší trest na svobodě, ale navrhne-li žalobce, aby byl jako hlavní trest uložen jen trest na svobodě nepřesahující jeden rok.

(1) Nalézací a odvolací soud u vyššího polního soudu se skládá z předsedy a z dvou přísedících.

(2) Předsedou a jedním přísedícím jsou důstojníci justiční služby, druhým přísedícím je důstojník zbraní; o jeho výběru platí ustanovení posledního odstavce § 462.

(1) Žalobci u polních soudů jsou polní prokurátoři, a to:

(2) Stanoviště polního soudu je i stanovištěm polního prokurátora, jenž je u něho žalobcem.

(3) Není-li stanoveno jinak, platí o nižším polním prokurátoru táž ustanovení jako o vojenském prokurátoru a o vyšším polním prokurátoru táž ustanovení jako o vrchním vojenském prokurátoru.

(1) Úřady polních prokurátorů zřizovati a zrušovati přísluší velitelům, kteří jsou povoláni zřizovat a zrušovat polní soudy, u nichž jsou polní prokurátoři žalobci.

(2) Úřady polních prokurátorů jsou podřízeny velitelům, u kterých jsou zřízeny polní soudy, u nichž jsou polní prokurátoři činní.

(1) Polní prokurátoři a jejich náměstci se vybírají z důstojníků justiční služby.

(2) Nemůže-li polního prokurátora, jenž je vyloučen nebo nemocen neb jehož něco jiného zajde, zastoupit jeho náměstek nebo nemá-li polní prokurátor, kterého postihne překážka, žádného náměstka, postará se velitel, kterému polní prokurátor podléhá, aby byl poslán k polnímu prokurátoru způsobilý důstojník (odstavec 1) jako dočasná výpomoc.

(3) Je-li třeba výpomoci jen pro hlavní přelíčení u nižšího polního soudu, může býti určen za výpomoc kterýkoli důstojník.

(4) Za výpomoc nelze určiti důstojníka justiční služby, který je soudcem u polního soudu.

(1) Velitelé, oprávnění zřizovat a zrušovat polní soudy (§ 457, odst. 1) a úřady polních prokurátorů (§ 467, odst. 1), ustanovují přednosty polních soudů a polní prokurátory a přidělují jim potřebný personál.

(2) Předsedy vrchních polních soudů, jejich náměstky a rady vrchních polních soudů ustanovuje hlavní velitel.

(1) Nemůže-li u nižšího polního soudu žádný z přidělených důstojníků justiční služby převzíti funkci předsedy nalézacího soudu nebo samosoudce, přikáže mu přednosta nadřízeného vyššího polního soudu pro onen případ důstojníka justiční služby od jiného podřízeného nižšího polního soudu neb od soudu vlastního.

(2) Nedostává-li se v jednotlivých případech důstojníků justiční služby pro obsazení nalézacího neb odvolacího soudu u polního soudu vyššího, může si přednosta soudu vypomoci povoláním důstojníků justiční služby od podřízených polních soudů nižších; není-li tato výpomoc možná, nařídí nadřízený vrchní polní soud některému z podřízených vyšších polních soudů, aby vyslal k žádajícímu vyššímu polnímu soudu potřebný počet důstojníků justiční služby.

(1) Příslušnost jednotlivého polního soudu první stolice se vztahuje na všechny osoby, podrobené vojenské soudní pravomoci, které byly dopadeny nebo v době zavedení řízení se zdržují v dosahu moci velitelství, u něhož je soud zřízen. Pokud by podle toho mohla nastat příslušnost několika soudů, je příslušný soud, který se o věci nejdříve dověděl.

(2) Soudní příslušnost se nemění, změní-li se později pobyt obviněného nebo dosah moci velitelství, u kterého je soud zřízen.

(3) Soudu (žalobci), který nejdříve zvěděl o trestném činu, přísluší proň konati řízení tak dlouho, dokud nevyjde najevo okolnost odůvodňující příslušnost podle prvního odstavce.

(4) Aby bylo usnadněno řízení, nebo z jiných závažných důvodů může soud (žalobce) příslušný podle předcházejících odstavců postoupit věc soudu (žalobci) místa spáchání činu nebo soudu (žalobci) místa nového pobytu vinníkova.

(5) Odejde-li soud (žalobce), jehož příslušnost byla založena podle předcházejících ustanovení, později na jiné stanoviště, může, jeví-li se to účelným, postoupit trestní věc soudu (žalobci), který přijde na jeho místo, neb jinému blízkému soudu (žalobci).

(1) Ustanovení § 152, odst. 2 platí i o spisování zápisů u vyšších polních soudů.

(2) K podání znaleckého nálezu a posudku stačí u nižšího i u vyššího polního soudu jeden znalec. Ohledání a pitvu mrtvoly může provésti i jen jeden lékař.

(3) Obhájcem může být i důstojník, který není důstojníkem justiční služby, ale u vyššího polního soudu musí být obhájce práva znalý.

(4) V řízení pro zločiny vojenské zrady a pro zločiny nepřekážení nebo neoznámení vojenské zrady může být obhájcem jen osoba zapsaná do seznamu obhájců oprávněných obhajovati v těchto věcech nebo aktivní důstojník justiční služby; z neaktivních důstojníků justiční služby pouze ten, kdo byl oprávněn ministerstvem národní obrany obhajovati v těchto věcech před vojenskými soudy.

(5) Důstojník justiční služby, který byl vyšetřujícím soudcem, může v případě nezbytnosti být v téže věci členem nalézacího soudu i u vyššího polního soudu.

(1) Trestním příkazem lze v polním řízení ukládat tresty na svobodě do tří měsíců nebo tresty peněžité do 10.000 Kčs^*) neb oba tyto tresty, jakož i propadení (zabavení) věci; doba náhradního trestu za nedobytný peněžitý trest nesmí převyšovat šest týdnů, a byl-li uložen zároveň trest na svobodě, spolu s ním tři měsíce.

(2) Jinak platí o trestním příkaze v polním řízení obecná ustanovení.

(1) Veliteli, u něhož je zřízen polní soud, který rozhodoval v první stolici, přísluší nařizovat výkon, odklad a přerušení trestu. Odklad a přerušení trestů na svobodě může tento velitel povoliti i v případech vyhrazených ministru národní obrany, a smí odložit i vykonání trestů na svobodě převyšujících dvě léta; odklad anebo přerušení trestů na svobodě může tento velitel, jde-li o vojenskou osobu v činné službě neb o osobu, jejíž pracovní síly je třeba v zájmu obrany státu, povolit i na dobu neurčitou.

(2) K odkladu nebo přerušení trestu není třeba žádosti odsouzeného.

(1) Zní-li rozsudek vyššího polního soudu, který vešel v první stolici v právní moc, na trest smrti, předloží vyšší polní soud spisy i s předepsaným usnesením veliteli, u něhož je tento vyšší polní soud zřízen; tento velitel připojí k spisům své dobré zdání, zda je odsouzený hoden milosti a jaký trest by byl přiměřený, kdyby se mu jí dostalo, a předloží spisy veliteli, u kterého je zřízen vrchní polní soud.

(2) Zní-li rozsudek vrchního polního soudu nebo rozsudek, který jeho rozhodnutím vešel v právní moc, na trest smrti, usnese se vrchní polní soud, vyslechna vrchního polního prokurátora, o tom, zda doporučuje odsouzeného milosti a jaký trest by byl přiměřený, kdyby se mu jí dostalo, a zašle spisy veliteli, u něhož je tento vrchní polní soud zřízen.

(3) Velitel, u něhož je zřízen vrchní polní soud, rozhodne jak v případě odstavce 1, tak i v případě odstavce 2, zda spisy mají být s návrhem na udělení milosti předloženy ministru národní obrany nebo zda má být trest smrti vykonán.

(4) Není-li v části oblasti polních soudů obklíčené nepřítelem žádného vrchního polního soudu, nastoupí místo velitele, u něhož je zřízen vrchní polní soud, nejvyšší velitel v této oblastní části nadřízený veliteli, u něhož je zřízen vyšší polní soud, a není-li takového velitele, sám velitel, u něhož je zřízen vyšší polní soud.

(1) V oblasti polních soudů lze stanné právo vyhlásit pro všechny zločiny. Nejde-li o zločiny uvedené v §§ 433 a 434, lze tak učiniti jen za podmínek § 435, odst. 2. Právo vyhlásiti a zrušiti stanné právo pro tuto oblast nebo její část přísluší hlavnímu veliteli; hlavní velitel je může přenést na velitele, u kterých jsou zřízeny vrchní nebo vyšší polní soudy.

(2) Vysloví-li stanný polní soud rozsudek smrti, usnese se ihned, vyslechna vyššího polního prokurátora, zda je odsouzenec hoden milosti a jaký trest by byl přiměřený místo smrti, kdyby byla udělena milost. Rozsudek smrti předloží předseda stanného polního soudu veliteli, u něhož je soud zřízen; tento velitel rozhodne, zda má být trest smrti vykonán nebo zda mají být spisy s návrhem na udělení milosti předloženy ministru národní obrany. Rozhodne-li velitel, u něhož je soud zřízen, že rozsudek nemá být předložen ministru národní obrany, trest se vykoná (§ 446, odst. 3); rozhodne-li však, že má být rozsudek předložen ministru národní obrany, vyčká se s vykonáním trestu až do rozhodnutí presidenta republiky.

(1) Ustanovení § 376 platí i o rozsudcích, usneseních a postupu vrchních polních soudů. Žádal-li o podání zmateční stížnosti k zachování zákona obviněný, musí být o jejím vyřízení zpraven.

(2) Návrh na obnovu trestního řízení, provedeného u polního soudu, podává se u nejvyššího vojenského soudu; tento soud určí, který vojenský soud má opatřit trestní spisy a dále postupovat podle § 392, odst. 3 a 4.

(1) Ten, kdo byl odsouzen polním soudem, má právo podat do tří měsíců po vystoupení z oblasti polních soudů, po uvolnění obklíčeného místa [§ 477, odst. 2, písm. a)] aneb upadl-li do zajetí, po návratu do vlasti v stejné lhůtě žádost ke generálnímu vojenskému prokurátoru, aby byl podán návrh ve smyslu § 401, odst. 1, č. 3.

(2) Na toto oprávnění nemá vlivu okolnost, zda bylo před tím proti rozsudku užito opravného prostředku čili nic.

(1) Odejde-li obviněný do oblasti polních soudů v době, kdy se proti němu vede řízení podle předcházejících hlav v první stolici, může žalobce, jde-li o trestné činy malé důležitosti, řízení odročit až do návratu obviněného z oblasti polních soudů; neučiní-li to žalobce, pokračuje se v řízení u polního soudu příslušného podle nového pobytu obviněného. Stejně se postupuje, když trestný čin, kterého se obviněný dopustil před odchodem do oblasti polních soudů, vyjde najevo teprve po jeho odchodu do této oblasti.

(2) O opravných prostředcích podaných proti rozsudkům, které v době odchodu žalovaného do oblasti polních soudů nevešly v moc práva, rozhoduje se podle ustanovení XIX. hlavy, avšak žalovaný nemá nároku, aby byl přítomen při ústním líčení o opravném prostředku; v takových případech se mu vždy určí obhájce z úřední moci, není-li při líčení přítomen obhájce jím přibraný. Dojde-li k zrušení rozsudku nebo k obnově řízení, provede se další řízení u soudu právě pro žalovaného příslušného (odstavec 1), neustanoví-li nejvyšší vojenský soud jinak.

(1) Vystoupí-li obviněný (žalovaný) z oblasti polních soudů dříve, než polní trestní řízení bylo skončeno, může věc býti postoupena soudu příslušnému podle pobytu obviněného (žalovaného).

(2) O odvoláních z rozsudků, které v této době nevešly v moc práva, rozhoduje však odvolací soud podle § 477.

(1) Skončí-li se platnost polního trestního řízení, pokračuje se v řízení podle hlav předcházejících.

(2) O odvoláních podaných proti rozsudkům, které v této době ještě nevešly v moc práva, rozhoduje jako soud odvolací vrchní vojenský soud a nejvyšší vojenský soud.

(3) Příslušnost odvolacího vrchního vojenského soudu se řídí stanovištěm zrušeného nižšího polního soudu, a neleží-li toto stanoviště v obvodu žádného vrchního vojenského soudu, pobytem žalovaného; nelze-li ani tak určiti příslušnost odvolacího vrchního vojenského soudu, určí ji nejvyšší vojenský soud.

(4) O složení odvolacího soudu a o řízení před ním platí ustanovení této hlavy s odchylkou, že na místo vyššího polního prokurátora a vrchního polního prokurátora nastupuje vrchní vojenský prokurátor a generální vojenský prokurátor.

a) byl-li rozsudek vydán v části oblasti polních soudů obklíčené nepřítelem, v níž není žádného polního soudu vyšší stolice, nebo

b) byl-li rozsudek, jenž se týká jen přečinů a přestupků, vydán v části oblasti polních soudů, v níž ministr národní obrany z důvodů udržení vojenské kázně nebo bezpečnosti vojska nebo veřejného klidu a pořádku odvolání na dobu nutné potřeby u takových rozsudků vyloučil.

1. ministr národní obrany, jestliže vstoupil stát do branné pohotovosti (§ 57 zákona o obraně státu) nebo jestliže president republiky po slyšení vlády nařídil povolání k výjimečné činné službě podle § 27 branného zákona;

2. vláda nařízením vydaným se souhlasem presidenta republiky, jestliže nastanou uvnitř státu nebo na jeho hranicích události ohrožující zvýšenou měrou celistvost státu, jeho demokraticko-republikánskou formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek.

1. nižší polní soudy,

2. vyšší polní soudy a

3. vrchní polní soudy.

1. u nižšího polního soudu nižší polní prokurátor,

2. u vyššího polního soudu vyšší polní prokurátor a

3. u vrchního polního soudu vrchní polní prokurátor.