Šestá část.
Krmiva.

I. Všeobecná ustanovení.

II. Krmivové směsi.

III. Fosforečno-vápenatá krmiva.

IV. Rozdělování krmiv.

V. Cenová ustanovení.

VI. Zpětná dodávka krmiv pěstitelům olejnin.

(1) Ke krmným účelům se nesmějí uváděti do oběhu ať ve stavu zpracovaném i nezpracovaném nebo ve směsi s jinými krmivy, zejména tyto látky:
nečištěné odpady, vzniklé při skladování nebo čištění obilí a semen,
rohy, paznehty a odpadky z nich,
kůže a kožené odpadky,
řepkové lusky,
pluchy a osiny všeho druhu, též rozemleté,
galalit a galalitové odpadky, umělá rohovina a odpadky z ní,
pohankové slupky,
kávová usazenina, kávové odpadky a kávové slupky (včetně náhražek),
kakaové slupky a extrahované odpadky z kakaových slupek,
olivové pecky,
koukol,
rýžové pluchy,
ovocná jádra, pokrutiny z ovocných jader, též extrahované,
ořechové slupky všeho druhu,
datlové pecky,
prach řepných řízků s vyšším obsahem popela ve vzduchosuché substanci než 10%, který vykazuje více než pouhé stopy siřičitých kyselin a sirníku.
mořská tráva,
hořčičné pokrutiny,
plevy všeho druhu a odpadky všeho druhu při mlácení s výjimkou nerozdrcených lněných tobolek a slupek špaldy (prach a smetky),
extrakční odpad při výrobě polévkových kostek,
tabákový prach a tabákové semeno,
zkažená krmiva všeho druhu,
ořech kamenáč, mouka z ořechu kamenáče,
ricinové odpady nezbavené jedu,
řepné stonky,

(2) Výrobci krmivových směsí a ostatní podniky opracovávající nebo zpracovávající krmiva a rozdělovači krmiv nesmějí látky uvedené v odstavci 1 opracovávati nebo zpracovávati, skladovati nebo jich ve zpracovaném nebo opracovaném stavu nabývati a je zcizovati.

(3) Odchylkou od ustanovení v odstavcích 1 a 2 smějí některé Svazem výslovně určené podniky nabývati nečištěných odpadů, vzniklých při skladování nebo čištění obilí a semen a odpadů po aspiraci a je opracovati nebo zpracovati. Tyto odpady smějí býti po přečištění uváděny do oběhu pouze podle ustanovení Svazu.

(1) Výrobci krmiv uvedených v § 157, jakož i osoby a podniky, které získávají tato krmiva jako vedlejší výrobky při výrobě jiného zboží nebo jako odpad při výrobě nebo při čištění, smějí pouze podle pokynů Svazu tato krmiva zcizovati a dodávati nebo používati jich ve vlastním hospodářství ať ve stavu původním nebo po dalším opracování nebo zpracování. Toto ustanovení neplatí pro zpětné dodávky melasy ke krmení a řepných řízků pěstitelům řepy, bramborových vloček pěstitelům brambor a pro dodávky melasy k technickému použití.

(2) Výroba krmiv uvedených v § 157 ve mzdě je zakázána. Toto ustanovení neplatí pro opracování a zpracování plodin pro pěstitele ve mzdě a pro výrobu ve mzdě těch výrobků, které jsou vhodné ke krmným účelům a jsou obhospodařovány podle ustanovení Svazu pro mléko a tuky, pro řepu a cukr, pro brambory a škrob a pro chmel, slad a pivo.

b) olejniny,

(1) Je zakázáno zkrmovati:

a) pšenici, žito a sourež (směs pšenice a žita) kromě zadiny nezpůsobilé ke zpracování na mouku,

c) přírodní obilní směsi, které obsahují alespoň 10% chlebového obilí (pšenice, žita),

e) výrobky z plodin uvedených pod písm. a)—c), které jsou způsobilé k lidské výživě.

d) přírodní směsky, které obsahují alespoň 10% chlebového obilí (pšenice, žita),

(2) Ze zákazu uvedeného v odstavci 1 jsou vyňaty zkažené plodiny a výrobky z nich, jejichž jakost neodvratnými vlivy tak utrpěla, že jejich použití k lidské výživě nebo k technickým účelům není už možné, jestliže zkrmení bylo povoleno; povolení vydává na žádost příslušný okresní národní výbor.

(1) Krmivové směsi se smějí vyráběti a uváděti do oběhu pouze s písemným povolením Svazu a ve složení, které Svaz určuje po slyšení poradního sboru pro záležitosti krmiv.

(2) Výrobci krmivové směsi jsou povinni povolení uvedené v odstavci 1 uschovávati a předložiti na požádání kontrolním orgánům Svazu nebo jiných úředních míst.

(3) Svaz může uložiti výrobcům krmivových směsí povinnost udržovati stálou zásobu surovin potřebných k výrobě krmivových směsí v množství Svazem stanoveném k jeho disposici.

(1) V žádosti o schválení výroby krmivové směsi musí býti uvedeny veškeré součásti, z nichž má býti krmivová směs vyráběna, poměr, v jakém mají býti tyto součástky dohromady smíchány, postup výroby a zamýšlené pojmenování krmivové směsi. K žádosti musí býti připojena předběžná cenová kalkulace.

(2) Veškeré údaje uvedené v žádosti musí býti úplné a pravdivé. Na vyzvání musí býti předloženy veškeré potřebné doklady.

(3) Směrnice pro stanovení prodejních cen a prodejních podmínek krmivových směsí jsou stanoveny v příloze č. 10.

(1) Stanovený podíl jednotlivých součástí, z nichž je složena krmivová směs, musí býti dodržen.

(2) Svaz může u některých krmivových směsí předepsati nejnižší nebo nejvyšší obsah určitých živin.

(3) Svaz si vyhrazuje určiti přípustné výkyvy podílu jednotlivých součástí krmivových směsí, případně obsahu jednotlivých živin.

(1) Změna složení krmivové směsi schválené Svazem je přípustná jen se souhlasem nebo na příkaz Svazu. Svaz rozhoduje o takové změně po slyšení poradního sboru uvedeného v § 162, odst. 1.

(2) O žádosti za schválení změny ve složení krmivové směsi platí obdobně ustanovení § 163. K žádosti musí býti připojeno původní písemné povolení Svazu ke znehodnocení. Byla-li změna ve složení krmivové směsi nařízena Svazem, musí býti původní písemné povolení Svazu zasláno Svazu ke znehodnocení na vyzvání. Znehodnocené písemné povolení se vrátí výrobci krmivové směsi, který je povinen je uschovávati a na žádost předložiti kontrolním orgánům Svazu nebo jiných úředních míst.

b) suchary pro psy, jsou-li označovány značkou výrobny nebo jestliže výrobci dal Svaz k tomu zvláštní písemné povolení.

(1) Krmivové směsi smějí býti uváděny do oběhu pouze v uzavřených obalech, které jsou opatřeny plombou předepsanou Svazem, pokud Svaz neustanovil v písemném povolení k výrobě krmivové směsi jinak.
Tento předpis o balení neplatí bez újmy dalších ustanovení o označování pro tato krmiva:

a) krmivové směsi pro zpěvné a ozdobné ptactvo a pro ozdobné rybky, pokud se vydávají v množství pod 50 kg,

(2) Na plombě musí býti uvedeno číslo, které přidělí výrobci krmivové směsi Svaz, pokud toto číslo není s povolením Svazu uvedeno na pytlovce (odst. 3).

f) jméno a adresa výrobcova.

a) označení krmivové směsi podle písemného povolení Svazu,

e) datum výroby krmivové směsi s udáním dne, měsíce a roku,

c) složení krmivové směsi uspořádané podle podílu jednotlivých součástí v předepsaném pořadí,

d) obsah živin, pokud jej Svaz předepsal podle § 164, odst. 2,

(3) Pokud Svaz jinak neustanoví, musí býti na každém obalu, po případě pytlovce připevněné k obalu, vytištěno:

b) číslo písemného povolení Svazu,

(4) Nejsou-li údaje uvedené v odstavci 3 vytištěny na obalu, musí býti kromě pytlovky připevněné na obalu ještě vložena do každého balení pytlovka se stejnými údaji.

(1) Krmivové směsi v balení pod 25 kg smějí se uvádět do oběhu pouze v drobném balení, jaké Svaz ve svém povolení schválil (§ 162).

(2) Ustanovení pod § 166 o plombování a označování platí i pro drobná balení.

(1) Při převzetí zboží je rozdělovač oprávněn otevříti nezbytně potřebný počet obalů za účelem zjištění složení a jakosti zboží. Rozdělovač je povinen vydávati odběratelům nejdříve krmiva z takto otevřených obalů.

(2) Rozdělovač, který při otevírání obalů zjistí, že dodané zboží neodpovídá předepsanému složení a jakosti, je povinen zboží okamžitě písemně pozastaviti výrobci, vzíti vzorky podle zvyklostí příslušné plodinové bursy, zaslati je k přezkoušení Státnímu výzkumnému ústavu pro výživu hospodářských zvířat, Praha XIX., Na cvičišti 2, nebo Rolnicko lučebnímu ústavu výzkumnému Jednotného svazu českých zemědělců, Praha X., Sokolovská 1, má-li rozdělovač bydliště (sídlo) v Čechách, a Ústavu pro zkoumání krmiv Zemských ústavů pro výrobu živočišnou, Brno, Zemědělská 3, má li rozdělovač bydliště (sídlo) na Moravě nebo ve Slezsku, a sděliti to Svazu. Výdej zboží z takové pozastavené dodávky musí býti zastaven až do vysvětlení nebo obdržení souhlasu Svazu. Rozdělovač, který jedná proti těmto ustanovením, je zodpověden za jakost zboží stejně jako výrobce.

(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát) je střední fosforečňan vápenatý, získaný vyloužením čištěných kostí kyselinou solnou nebo kyselinou siřičitou a srážením rozpuštěné kyseliny fosforečné vápenným mlékem. Do obchodu smí býti uváděn pouze sušený a mletý, prakticky prostý sloučenin fluoru, arsenu, kyseliny siřičité a jiných látek zdraví škodlivých, jichž smí obsahovati pouze stopy.

(2) Jako kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) smí býti uváděn do obchodu pouze sušený a mletý výrobek bílé barvy z odtučněných, vyklížených a pálených kostí.

(3) Jako krmný kostní šrot smí býti uváděn do obchodu pouze sušený a mletý výrobek z odtučněných, nikoliv však vyklížených kostí.

(4) Jako krmná kostní moučka vyklížená smí býti uváděn do obchodu sušený a mletý výrobek z odtučněných a vyklížených kostí.

(5) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, krmný kostní šrot a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti uváděny do obchodu jedině pod tímto přesným označením.

nejméně 38% kyseliny fosforečné veškeré,
nejvýše 2% písku;
nejvýše 10% vody,
b) kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) musí obsahovati:

c) kostní krmný šrot musí obsahovati:
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
nejvýše 4% tuku,
32% fosforečňanu vápenatého,
nejméně 14.6% kyseliny fosforečné veškeré nebo
nejméně 25% hrubého proteinu při stravitelnosti nejméně 85%,

nejvýše 10% vody,
a) precipitát ke krmení (dikalciumfosfát) musí obsahovati:
nejméně 80% rozpustno v citrátu podle Petermanna,
nejméně 38% kyseliny fosforečné veškeré, z toho musí býti
nejvýše 2% písku;

(1) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, krmný kostní šrot a krmná kostní moučka vyklížená, kterých se používá k přikrmování, musí odpovídati těmto jakostním podmínkám:

nejvýše 1% písku.
nejvýše 10% vody,
nejméně 30% kyseliny fosforečné veškeré nebo
nejvýše 1% tuku,
65.5% fosforečňanu vápenatého,
d) krmná kostní moučka vyklížená musí obsahovati:

(2) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, kostní šrot krmný a krmná kostní moučka vyklížená musí býti bakterielně nezávadné a technicky prosty chlupů a jiných nečistot.

(3) Míchání přídavkových krmiv uvedených v § 170 navzájem je nepřípustno.

(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát), kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti vyráběny pouze v jemném mletí. Další označování jako „hrubá“ nebo „jemná“ není přípustno.

(2) Kostní šrot krmný smí býti vyráběn v hrubém (zrnitém) a jemném (moučka) mletí. Krmný kostní šrot hrubý nesmí při prosívání 5 milimetrovým čtyřhranným sítem zanechati žádných hrubých zbytků. Při dalším prosetí 2 milimetrovým čtyřhranným sítem nesmí odpadávati více než 2% jemných součástek. Krmný kostní šrot hrubý musí býti prost štěpin a nesmí míti ostré hrany. Krmný kostní šrot jemný smí při prosívání 1.5 milimetrovým čtyřhranným sítem zanechati nejvýše 10% zbytků, které však musí projíti sítem 2 milimetrovým beze zbytků.

(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát), kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát), kostní šrot krmný a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti uváděny do oběhu pouze v plombovaných pytlích.

a) přesné označení zboží,

Mimo to může býti natištěna ochranná známka výrobce. Pouze výrobce je oprávněn používati ochranné známky na zboží jím vyrobené a do oběhu uváděné.
(2) Každý pytel musí býti opatřen pytlovkou, která bude připevněna zevně a kromě toho vložena dovnitř naplněného pytle a musí obsahovati:

d) den dodávky z výrobny.

c) jméno a adresu výrobce,

b) údaje o obsahu, jak uvedeno v § 171,

c) mletý vápenec.

(1) Jako vápenatá krmiva smějí býti kromě směsí vápenatých krmiv schválených Svazem uváděny do oběhu pouze:
Stupeň jemnosti mletého vápence ke krmení musí býti nejméně takový, aby moučka prošla sítem o světlosti 0.09 mm, což odpovídá 4900 ok na 1 cm čtverečný. Zbytek nesmí činiti více než 20% a musí zcela propadnouti sítem o světlosti 0.2 mm, což odpovídá 900 ok na 1 cm čtverečný.
Obsah písku a hlíny nesmí býti vyšší než 3% dohromady a jeho výše musí býti při prodeji uvedena kromě obsahu uhličitanu vápenatého (CaCO₃).
Obsah uhličitanu vápenatého (CaCO₃) u sráženého uhličitanu vápenatého a plavené křídy musí činiti nejméně 90%, u mletého vápence musí činiti obsah uhličitanu vápenatého a hořečnatého nejméně 90%, z čehož smí činiti obsah uhličitanu hořečnatého nejvýše 15%.

a) srážený uhličitan vápenatý (CaCO₃),

b) plavená křída,

(2) Za vápenaté krmivo ve smyslu odstavce 1 platí také vápenec pro drůbež (šrot z lastur nebo moučka z lastur) a grit.

(3) Jako chlorid vápenatý (chlorkalcium) ke krmení smí býti uváděn do oběhu jen chlorid vápenatý v pevné (suché) formě. Obsah bezvodého chloridu vápenatého musí býti nejméně 70% a musí býti prakticky prost zdraví škodlivých součástí.

plavená křída ke krmení,
(4) Krmiva uvedená v odstavcích 1 až 3 smějí býti uváděna do oběhu pouze s tímto přesným označením:
vápenec pro drůbež (šrot z lastur nebo moučka z lastur) a grit,
mletý vápenec ke krmení,
srážený uhličitan vápenatý ke krmení,
chlorid vápenatý ke krmení.

(1) Srážený uhličitan vápenatý, plavená křída a mletý vápenec smějí býti uváděny do oběhu ke krmným účelům pouze v plombovaných pytlích. Toto ustanovení neplatí pro otevřené zboží vydávané v prodejnách. Také obal chloridu vápenatého musí býti opatřen plombou.

f) váhu.

e) označení obsahu písku a hlíny,

d) označení obsahu uhličitanu vápenatého,

c) označení stupně jemnosti,

a) jméno a adresu výrobce,

b) přesné označení druhu, jak uvedeno v § 174,

(2) Každý obal musí býti opatřen pytlovkou, která bude připevněna zevně a kromě toho pytlovkou, která bude vložena dovnitř naplněného pytle a musí obsahovati tyto údaje:

(1) Rozdělování krmiv nezemědělským držitelům tažných zvířat se děje podle pokynů ministerstva výživy na lístky na krmiva (§ 177). Jiným držitelům hospodářského zvířectva přiděluje krmiva Svaz buď přímo (odst. 2), nebo prostřednictvím okresních národních výborů (odst. 3), v jejichž obvodu mají držitelé hospodářského zvířectva bydliště (sídlo závodu).

a) Československá armáda,

b) sbory národní bezpečnosti a pod.,

c) státní a zemské hřebčíny a hříbárny,

(2) Do přídělů krmiv prováděných přímo Svazem náležejí:

d) průmyslové podniky, které používají krmiva při výrobě,

e) výzkumné ústavy a držitelé pokusných zvířat,

f) Českomoravský Jockey-club a ostatní držitelé závodních a turnajových koní,

g) Československý svaz kynologický,

h) zoologické zahrady,

i) nemocnice, sanatoria a charitativní instituce,

j) zemské skupiny chovatelů drůbeže a odborné skupiny chovatelů drobného hospodářského zvířectva při Svazu chovatelů hospodářských zvířat,

k) jiní spotřebitelé v mimořádných případech a ve zvláštních akcích.

a) držitelé hospodářského zvířectva s vlastními statkovými krmivy,

(3) Do přídělu krmiv, prováděného prostřednictvím okresních národních výborů podle směrnic Svazu náležejí tito držitelé hospodářského zvířectva, po případě podniky:

c) držitelé tažných zvířat zaměstnaných odvozem dříví.

b) obchodníci dobytkem a koňmi a karanténní stanice hospodářských zvířat,

(4) Svaz může do skupin držitelů zvířectva uvedeného v odstavcích 2 a 3 zařadit další držitele zvířectva, po případě přeřaditi držitele zvířectva ze skupiny, v níž jsou uvedeni, do skupiny jiné nebo je z přídělu krmiv vyloučiti.

(5) Příděl krmiv prováděný držitelům zvířectva způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 provádí Svaz pro určitá časová období. Svaz současně určí druh a množství krmiv, jež budou v tom kterém časovém období vydána.

(6) Krmiva smějí býti dodávána a odebírána jen na předepsané odběrní doklady (lístky na krmiva, poukázky na krmiva, odběrní známky na krmiva, odběrní listy na krmiva) a na příkazní listy Svazu.

(1) Nezemědělští držitelé tažných zvířat, kterým se vydávají lístky na krmiva podle pokynů ministerstva výživy, uplatňují svůj nárok na vydání lístků na krmiva u místního národního výboru obce, ve které jsou zvířata, pro něž jsou krmiva určena. Při tom musí býti udán počet a druh zvířat, pro která se žádá o vydání lístku na krmiva, po případě jiné údaje nutné k posouzení potřeby krmiv.

(2) Nezemědělští držitelé tažných zvířat jsou povinni potvrditi místnímu národnímu výboru příjem vydaných lístků na krmiva.

(1) Držitelé hospodářského zvířectva a podniky uvedené v 176, odst. 2 jsou povinni ohlašovati potřebu krmiv u Svazu ve lhůtách a způsobem Svazem stanoveným.

(2) Svaz určí příkazním listem druh a množství přiděleného krmiva a dodavatele; u něhož přidělené krmivo musí býti odebráno, nebo vydá poukázku na krmiva, případně odběrní známky na krmiva.

e) okresní národní výbory a místní národní výbory oznámí vždy na úřední tabuli druh a množství krmiv, která byla přidělena jednotlivým obcím, případně jednotlivým držitelům hospodářského zvířectva.

c) místní národní výbor rozdělí množství krmiva připadající na obec za součinnosti místního sdružení Jednotného svazu českých zemědělců podle návrhu místní zemědělské komise na jednotlivé držitele hospodářského zvířectva a vydá jim příslušné odběrní doklady (odběrní známky na krmiva, poukázky na krmiva);

d) držitel hospodářského zvířectva je povinen potvrditi místnímu národnímu výboru příjem odběrních dokladů na krmiva;

a) Svaz oznámí okresním národním výborům druh a množství krmiva, které se uvolňuje pro správní okres na určité časové období s udáním, pro které druhy hospodářského zvířectva jsou tato krmiva určena, a vydá jim zároveň příslušné množství odběrních známek;

b) okresní národní výbor rozdělí množství krmiva uvolněné pro správní okres podle písm. a) na jednotlivé obce podle návrhu zemědělské komise zřízené při okresním národním výboru a za součinnosti okresní organisace Jednotného svazu českých zemědělců, vyrozumí místní národní výbory o množství krmiva, které připadá na jednotlivé obce, a vydá jim zároveň příslušné množství odběrních známek, po případě u krmiv, která se odebírají na poukázky na krmiva vystavené okresním národním výborem, příslušné poukázky na krmiva;

(1) Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva nebo odběrní známky na krmiva může odebrati krmiva u výrobce nebo oprávněného rozdělovače a je povinen odevzdati mu příslušný ústřižek lístku na krmiva nebo odběrní známku na krmiva nejpozději v době platnosti na nich vyznačené a poukázku na krmiva nejpozději do 21 dnů ode dne vydání poukázky. Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva nebo odběrní známky na krmiva je povinen odebrati celé množství krmiv, na které zní odběrní doklad, u toho výrobce nebo rozdělovače krmiv, kterému odevzdal odběrní doklad, i když výdej krmiv se neděje najednou. Majitel poukázky je povinen při převzetí krmiv potvrditi v příslušné rubrice poukázky příjem krmiv vlastnoručním podpisem.

(2) Zní-li poukázka na krmiva na dva nebo více měsíců, má majitel poukázky v každém měsíci nárok pouze na výdej množství krmiv, které na tento měsíc připadá. Ve výjimečných případech, na př. je-li přidělené množství malé nebo vzdálenost k nejbližšímu dodavateli příliš veliká, může býti vydáno větší množství, než které na každý měsíc připadá, po případě celé přidělené množství. Předpokladem jest, že stav zásob dodavatele zaručuje nerušené zásobování ostatních majitelů poukázek.

(3) Výrobci a rozdělovači krmiv jsou povinni odevzdati do pátého dne každého měsíce ústřižky lístků na krmiva, poukázky na krmiva a odběrní známky na krmiva přijaté v předchozím měsíci okresnímu národnímu výboru za účelem vydání odběrního listu.

(4) Výrobci a rozdělovači krmiv jsou povinni znehodnotiti odběrní doklady, na které vydali krmiva, způsobem předepsaným Svazem.

a) v době platnosti vyznačené na ústřižku lístku na krmiva nebo na odběrní známce na krmiva neodevzdal tento odběrní doklad výrobci nebo rozdělovači krmiv,

b) neodebral krmiva nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po přídělovém období, na které mu byl odběrní doklad vydán.

(1) Majitel lístku na krmiva a odběrní známky na krmiva ztrácí nárok na výdej krmiv, jestliže

(2) Majitel poukázky na krmiva ztrácí nárok na výdej krmiv, jestliže

a) do 21 dnů od data vydání (§ 180, odst. 1) neodevzdal poukázku na krmiva výrobci nebo rozdělovači krmiv,

b) neodebral krmiva nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po zásobovacím období, pro které mu byla přidělena.

(3) Výrobci a rozdělovači krmiv nesmějí přijímati odběrní doklady, u nichž zanikl nárok na výdej podle odstavce 1 a 2, a vydávati krmiva na takovéto doklady.

(1) Majitelé odběrních dokladů (lístky na krmiva, poukázky na krmiva a odběrní známky na krmiva) smějí spotřebovati krmiva převzatá na tyto doklady pouze ve vlastním hospodářství. Zcizování odběrních dokladů nebo krmiv vydaných na tyto doklady je zakázáno.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí též pro krmiva, která obdrží zemědělci jako protidodávku nebo náhradní dodávku za plodiny jimi dodané.

(1) Rozdělovači krmiv si opatřují krmiva na příkazní listy Svazu nebo na odběrní listy podle pokynů Svazu.

(2) Rozdělovati krmiva smějí pouze osoby a podniky, které Svaz pověřil rozdělováním krmiv.

(1) Základní prodejní ceny a prodejní podmínky některých krmiv jsou stanoveny v příloze č. 11.

(2) Přirážky k základním prodejním cenám krmiv jsou stanoveny v příloze č. 12.

(1) Pěstitelé smějí odebrati krmiva, na která mají nárok podle § 188, u vykupovače, jemuž dodali plodiny. Pěstitelé uznaného osiva jsou povinni přihlásiti se k odběru krmiv, na která mají nárok podle § 188, u vykupovače, kterého si sami zvolí, a to u řepky a řepice do 31. prosince 1948, u ostatních olejnin do 30. dubna 1949. Nebyla-li přihláška učiněna v předepsané lhůtě, zaniká nárok na výdej zboží.

(2) Krmiva, na která mají pěstitelé nárok podle § 188, musí býti odebrána do 30 dnů po vyzvání vykupovačově. Nebylo-li zboží v této lhůtě odebráno, zaniká nárok na výdej zboží.