Základní ustanovení.
§ 2
a jejich práva a závazky přejdou universální sukcesí bez likvidace na banku.
(1) Pro celé území Československé republiky zřizuje se „Investiční banka“ se sídlem v Praze, s pobočným závodem v Brně a s oblastním ústavem pro Slovensko v Bratislavě.
(2) „Investiční banka“ (dále jen: banka) je národním podnikem a platí pro ni příslušná ustanovení zákona ze dne 20. července 1948, č. 181 Sb., o organisaci peněžnictví, pokud tento zákon neustanovuje jinak.
(3) Bance přísluší bez újmy ustanovení zákona č. 31/1950 Sb., o Státní bance československé, zejména financování a peněžní kontrola investic, poskytování a přejímání dlouhodobých zápůjček emisních a neemisních i k účelům jiným než investičním, jakož i provádění služeb pro Fond znárodněného hospodářství, zřízený podle § 9, odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. K splnění tohoto úkolu opatřuje si banka prostředky způsobem, který upraví stanovy (§ 12) ve shodě s finančním plánem peněžnictví.
(1) Dnem, kterým banka zahájí činnost (§ 13, odst. 1), zaniknou:
(2) Základní vklady státu v zaniklých ústavech (odstavec 1) se převádějí do kmenového jmění banky.
(3) Výměna bankovních dlužních úpisů zaniklých ústavů (odstavec 1) nebo jejich právních předchůdců za dluhopisy banky se provede podle potřeby způsobem, který stanoví ministerstvo financí vyhláškou v Úředním listě.
(4) Banka převezme veškeré zaměstnance zaniklých ústavů (odstavec 1). Pro tyto zaměstnance platí příslušná ustanovení zákona č. 181/1948 Sb.
1. Československý reeskontní a lombardní ústav,
2. Zemská banka pro Čechy - ústřední banka spořitelen v Čechách a na Moravě -,
3. Zemská banka pro Moravu a Slezsko a
4. Slovenská hypoteční a komunální banka