(1) Dnem, kterým banka zahájí činnost (§ 13, odst. 1), zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů, odporujících tomuto zákonu, s odchylkou stanovenou v odstavci 2, a to zejména:

(2) Ministr financí určí nařízením vydaným podle § 13, odst. 1, dobu, po kterou jednotlivá ustanovení předpisů uvedených v odstavci 1 zůstávají přechodně platnými, po případě použivatelnými.

1. zákona ze dne 14. března 1934, č. 49 Sb., o zřízení Československého reeskontního a lombardního ústavu, a předpisů jej měnících, doplňujících a provádějících,

2. vládního nařízení ze dne 18. prosince 1936, č. 337 Sb., o peněžním ústředí československých spořitelen,

3. vládního nařízení ze dne 26. června 1941, č. 242 Sb., o sloučení zemských peněžních ústavů v Čechách a na Moravě,

4. vládního nařízení ze dne 20. července 1943, č. 206 Sb., kterým se slučují „Zemská banka pro Čechy“ a „Ústřední banka spořitelen“ a doplňují předpisy pro „Zemskou banku pro Moravu“,

5. vládního nařízení ze dne 24. dubna 1939, č. 77 Sl. z., o zřízení Slovenské hypoteční a komunální banky, a předpisů jej doplňujících a provádějících, a

6. zákona ze dne 25. listopadu 1941, č. 257 Sl. z., o rozšíření působnosti Slovenské hypoteční a komunální banky.