§ 1
(1) Plánovaný osev zemědělských plodin pro sklizňový rok 1949 rozvrhne ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem výživy až na pěstitele prostřednictvím národních výborů za součinnosti příslušného Jednotného svazu zemědělců a jeho složek. Národní výbory jsou povinny přihlížeti k výsledkům geonomického průzkumu a oprávněny přizvati k rozvrhu plánovaného osevu znalce. Místní národní výbor vyhlásí obecní osevní plán a jeho rozvrh na jednotlivé pěstitele způsobem v místě obvyklým.
(2) Proti rozvrhu plánovaného osevu mohou okresy, obce i pěstitelé podati ve lhůtě 15 dnů námitky. Po pravoplatnosti rozvrhu zapíše místní národní výbor plánovaný osev každému pěstiteli do „Hospodářského výkazu zemědělce“ podle směrnic vydaných ministerstvem zemědělství.
§ 2
(1) Pěstitelé mohou tou kterou plodinou oseti větší výměru půdy, než jim bylo uloženo rozvrhem plánovaného osevu; rozšíření osevu — kromě olejnin — nesmí však býti na úkor jiné jejich osevní nebo výrobní povinnosti.
(2) Osev olejnin je nutno splniti především ozimou řepkou nebo ozimou řepicí, na Slovensku slunečnicí, které mohou býti sety též místo plánovaného máku a hořčice nebo jiných olejnin. Jako jarní olejniny mohou býti sety mák, slunečnice, soja, letní řepka, letní řepice, hořčice, světlice barvířská, ředkev olejná, tykev olejná a lnička. V zelinářských oblastech, kde by křížokvěté olejniny mohly ohroziti pěstování některých zelenin, mohou okresní národní výbory zakázati pěstování křížokvětých olejnin, při čemž plánovaný osev olejnin musí býti splněn osevem olejnin ostatních (nekřížokvětých). Osevem přadného lnu a konopí na vlákno nelze nahradit osev jiných druhů olejnin.
(3) Plán osevu olejnin u zemědělských podniků, které jsou ve vlastnictví nebo ve správě státu, svazků lidové správy nebo církví, dále u zemědělských podniků, které jsou v den vyhlášení této vyhlášky v národní správě podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, nutno stanoviti tak, aby dosáhl plných 10% výměry orné půdy podniku. U ostatních zemědělských podniků s výměrou orné půdy nad 20 ha jest stanoviti plán osevu olejnin tak, aby dosáhl 3% výměry orné půdy podniku.
(4) Plochy osevu chlebového obilí (ozimá a jarní pšenice a žito nebo směs pšenice a žita), které zásahem vyšší moci (vymrznutí nebo pod.) nemohly býti ani na jaře osety chlebovým obilím, musí býti osety jarním ječmenem nebo, kde jsou pro to vhodné podmínky, kukuřicí na zrno.
(5) Čekanka může býti pěstována jen na podkladě pěstitelské smlouvy uzavřené se sušárnami čekanky tím pověřenými, nad plán lze pěstovati čekanku jen se souhlasem okresního národního výboru, při čemž 1 ha čekanky, převyšující plánovaný osev, nahrazuje 2 ha osevu cukrovky.
(6) Pěstitel může zmenšiti plochu určenou pro osev některé z jiných plánovaných plodin o tolik, oč zároveň zvýší osevní plochu olejnin. Změnu ostatních plánovaných osevních ploch může v rámci osevního plánu okresu povoliti okresní národní výbor jen na řádně odůvodněnou žádost pěstitele.
§ 3
(1) Do plánovaného osevu se započítávají:
a) u olejnin plochy šlechtitelských školek, jakož i elitních a uznaných olejnin včetně přadného lnu,
b) u chlebového obilí plochy šlechtitelských školek, elitních a uznaných osiv pšenice, žita, prosa, travních a zeleninových semen, sazeček a semenaček řepy cukrové, krmné, čekanky a krmné mrkve,
c) u krmného obilí plochy šlechtitelských školek, elitních a uznaných osiv ječmene, ovsa, kukuřice, jedlých a krmných luštěnin, jakož i plochy léčivých a aromatických rostlin,
d) u cukrovky a bramborů plochy uznaných sazeček a semenaček řepy cukrové, krmné a čekanky a krmné mrkve, pokud se nezapočítávají podle ustanovení písm. b) do ploch chlebového obilí.
(2) Hořčice smluvně pěstovaná pro průmyslové zpracování se nezapočítává do plánovaného osevu olejnin.
§ 4
(1) Zaorávati vadné nebo poškozené porosty chlebového obilí, olejnin, cukrovky a čekanky lze pouze s předchozím souhlasem okresního národního výboru. Souhlasu však není třeba u cukrovky, pokud se nahradí cukrovkou nebo čekankou, u čekanky, pokud se nahradí čekankou, u ozimých chlebovin, pokud se nahradí jarními chlebovinami, a u olejnin, pokud se nahradí olejninami uvedenými v § 2.
(2) Pěstitel může vylepšiti poškozené porosty:
a) olejnin vhodnými olejninami,
b) chlebového obilí jarními chlebovinami nebo jarním ječmenem,
c) cukrovky a čekanky stejným druhem těchto okopanin.
(3) Porosty olejnin a chlebového obilí není dovoleno spásati nebo kliditi ke krmení před vyzráním. Výjimky může povoliti okresní národní výbor jen ze závažných důvodů.
§ 5
(1) Patří-li k zemědělskému podniku několik hospodářských jednotek, na nichž se samostatně hospodaří, považuje se podle této vyhlášky každá z těchto jednotek za samostatný zemědělský závod.
(2) Zemědělské podniky, jimž náleží v obvodu téhož správního okresu několik samostatných zemědělských závodů (odstavec 1), mohou splniti předepsaný osevní plán vlastním rozvrhem osevu předepsaného jednotlivým závodům, jestliže to nejpozději do 30 dnů od uložení osevní povinnosti ohlásí příslušným místním národním výborům a okresnímu národnímu výboru.
§ 6
Pěstitelé obdrží za stanovenou cenu:
a) za každý 1 kg dodaných olejnin, včetně semene divoce rostoucích olejnatých plevelů, 0.5 kg pokrutin nebo extrahovaného šrotu, a to za podmínek, které budou stanoveny vyhláškou v Úředním listě,
b) pěstitelé lnu pokrutiny nebo extrahovaný šrot v množství 0.5 kg za každý 1 kg dodaného lněného semene po odečtení osiva odebraného bez protidodávky, a to za zvláštních podmínek, které budou stanoveny vyhláškou v Úředním listě.
§ 7
(1) Dodávky elitního a uznaného osiva a sadby se započítávají do předepsaných výkupních množství.
(2) Pěstitelům, kteří dodají ze sklizně 1949 jedlé nebo krmné luštěniny, se dodané množství luštěnin započítá do předepsaného výkupního množství krmného obilí (vyjma ječmen) dvojnásobným množstvím. Toto ustanovení neplatí pro dodávky bobu.
(3) O výměry ploch věnovaných smluvnímu množení elitních a uznaných semen jetelových a travních se snižují výměry ploch, které jsou základem pro předpis dodávky sena.
(4) O výměry ploch věnovaných, smluvnímu množení zeleninových semen, vyjma zahradní hrachy a fazole, se snižují výměry ploch, které jsou základem pro předpis dodávky masa.
(5) Za elitní a uznaná osiva a sadbu těch druhů plodin, u nichž se stanoví dodávková povinnost, dodaná nad stanovenou dodávkovou povinnost, obdrží množitel náhradní dodávku zboží konsumního nebo krmiv, jejichž množství a druh stanoví s ohledem na samozásobitelské dávky a snížení krmivové základny ministerstvo výživy v dohodě s ministerstvem zemědělství.
§ 8
Pěstitele semenaček řepy cukrové a krmné obdrží za každých 100 kg, pěstitelé čekanky za každých 30 kg, dodaného semene za stanovenou cenu prémii ve výši 1 kg cukru bez započtení do spotřební dávky a mimořádný příděl melasy a cukrovarských řízků, jejichž výši stanoví ministerstvo výživy v dohodě s ministerstvem zemědělství.
§ 9
Další výhody, které budou pěstitelům poskytnuty, zejména též s ohledem na plnění dodávkových povinností v rámci Chlumecko-nitranského hnutí, budou stanoveny zvláštními vyhláškami v Úředním listě, které vydá ministerstvo zemědělství, po případě ministerstvo vnitřního obchodu nebo ministerstvo výživy v dohodě s ministerstvem zemědělství.
§ 10
Smluvní pěstování raných nebo průmyslových bramborů, zeleniny, lnu, čekanky, hořčice na průmyslové zpracování a jiných plodin upraví zvláštními vyhláškami ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem výživy.
§ 11
Národní výbory, úřady a jiné orgány veřejné správy jsou povinny spolupůsobiti při provádění této vyhlášky.
§ 12
Porušení předpisů této vyhlášky a povinnosti podle ní uložených se trestá podle § 2 zák. č. 80/1948 Sb.
§ 13
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.