Ustanovení hmotněprávní.
Snoubenky a jejich právní postavení.
Nemanželské děti a jejich právní postavení.

§ 1

Rozsah zákona.

§ 2

Ustanovení tohoto zákona o snoubenkách platí pro ženu, které účastník národního boje za osvobození dal svůj úmysl, uzavřít s ní manželství, najevo takovým způsobem a za takových okolností, že nemůže být pochybnosti o vážnosti a rozhodnosti úmyslu slibujícího, jestliže žena

§ 3

Jsou-li splněny podmínky stanovené v § 2, příslušejí snoubence:

§ 5

Jsou-li splněny podmínky stanovené v § 4, odst. 1, mohou být snoubence od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy tento zákon nabude účinnosti, zcela nebo zčásti přiznány:

(1) Tento zákon se vztahuje na snoubenky a nemanželské děti, pozůstalé po účastnících národního boje za osvobození.

(2) Účastníky národního boje za osvobození se v tomto zákoně rozumějí osoby uvedené v §§ 1 a 2 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, z osob uvedených v § 1, odst. 1, č. 1, písm. a) však jen ty, které byly v době své smrti československými státními občany.

(1) Utrpěla-li snoubenka tím, že nedošlo k jejímu sňatku s účastníkem národního boje za osvobození, majetkovou újmu a je-li zvláštního zřetele hodna, zejména má-li nemanželské dítě se svým snoubencem nebo žila-li s ním ve společné domácnosti a je-li nyní její výživa ohrožena, přísluší jí nárok na přiměřené odškodnění z majetku zanechaného účastníkem národního boje za osvobození, a to proti pozůstalosti, na Slovensku, a byla-li už pozůstalost odevzdána, proti dědicům, a jde-li o odúmrť, proti státu.

(2) Přiměřenost majetkového odškodnění se posuzuje se zřetelem na majetkové a výdělkové poměry snoubenky a dědiců; snoubence však nesmí být přiznáno více, než kolik by podle okolností případu obdržela podle platných zákonných předpisů pozůstalá vdova. Při stanovení výše odškodnění lze však vzít za základ jen to, co dědicům zbude po odečtení nákladů, které vynaložili nebo budou musit vynaložiti proto, že dědictví nabyli nebo nabudou.

(3) Nedojde-li mezi účastníky k jiné dohodě, na př. k dohodě o vydání jednotlivých kusů dědictví nebo k dohodě o poskytování zaopatření, stanoví se přiměřené odškodnění v penězích.

(4) V pozůstalostním řízení posuzuje se snoubenka se svým nárokem jako věřitelka.

(1) Ustanovení tohoto zákona o nemanželských dětech platí pro nemanželské dítě účastníka národního boje za osvobození, jestliže:

(2) Uznání nemanželského otcovství (odstavec 1, č. 2) může být nahrazeno soudním zjištěním, že nemůže být pochybnosti, že dítě bylo skutečně zplozeno účastníkem národního boje za osvobození. Ani tohoto zjištění není třeba, bylo-li už dítě prohlášeno za manželské (legitimováno) rozhodnutím vlády.

(1) Jsou-li splněny podmínky stanovené v § 6, pokládá se dítě za manželské dítě svého otce s tím, že mu příslušejí:

(2) Platy (důchody) uvedené v odstavci 1, č. 2 a 3 příslušejí dítěti od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy tento zákon nabude účinnosti.

(1) Bylo-li projednání pozůstalosti po účastníku národního boje za osvobození už skončeno, přísluší dítěti, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 6, proti dědicům, a jde-li o odúmrť, proti státu, nárok na odškodnění ve výši zákonného dědického podílu. Nedojde-li mezi účastníky k jiné dohodě, jako na př. k dohodě o vydání jednotlivých kusů dědictví nebo k dohodě o poskytování zaopatření a výživy, přísluší dítěti nárok na odškodnění v penězích.

(2) Není-li projednání pozůstalosti po účastníku národního boje za osvobození ještě skončeno v době, kdy se má rozhodnout o tom, zda jsou u dítěte splněny podmínky stanovené v § 6, vyčká pozůstalostní soud s odevzdáním pozůstalosti až do pravomocného skončení tohoto řízení.

§ 9

Uplatní-li dítě nárok na dědictví nebo na odškodnění podle § 8, nemůže vedle toho uplatňovat ještě nárok na výživu a zaopatření proti dědicům otcovým.

1. je státní občanka československá, státně spolehlivá,

2. slib přijala a zamýšlené manželství bylo po právu možné aspoň v době smrti muže, avšak k sňatku nedošlo jen z toho důvodu, že muž padl nebo zemřel,

3. neuzavřela manželství s jiným mužem ani se nechovala způsobem znevažujícím zasnoubení.

1. rodinné jméno (příjmení) snoubencovo,

2. právo na to, aby byla v úředním styku označována jako paní.

1. veřejné zaopatřovací platy, důchody podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění nebo důchody podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, které by jí příslušely, kdyby byla vdovou po účastníku národního boje za osvobození a kdyby byly u ní splněny i ostatní podmínky nároku na takové platy nebo důchody;

2. zaopatřovací důchody, které by jí příslušely podle smlouvy mezi soukromým zaměstnavatelem a účastníkem národního boje za osvobození, kdyby byla vdovou po tomto účastníku.

1. dítě je státním občanem československým, a pokud už může být činěno odpovědným za své činy, nejsou proti němu námitky s hlediska státní spolehlivosti,

2. nemanželské otcovství bylo uznáno na soudě nebo před matrikářem,

3. k legitimaci dítěte nedošlo jen z toho důvodu, že nemanželský otec padl nebo zemřel.

1. rodinné jméno (příjmení) otcovo;

2. veřejné zaopatřovací platy, které by mu příslušely, kdyby bylo manželským dítětem účastníka národního boje za osvobození a kdyby manželství mezi rodiči dítěte bylo bývalo po právu možné aspoň v době smrti otce, avšak k sňatku nedošlo jen z toho důvodu, že otec padl nebo zemřel;

3. zaopatřovací důchody, které by mu příslušely podle smlouvy mezi soukromým zaměstnavatelem a účastníkem národního boje za osvobození, kdyby bylo manželským dítětem tohoto účastníka;

4. zákonné dědické právo po otci, jako by bylo v den jeho smrti jeho dítětem manželským (§ 8).