§ 5

Protidodávky.

(1) Pěstitel, který kupuje uznané osivo nebo povolené obchodní osivo, je povinen dodati vykupovači Společnosti na protidodávku příslušnou plodinu z vlastní sklizně ještě před odebráním osiva.

(2) Protidodávky za přikoupené osivo se plní v hospodářském roce 1948/1949 takto:

a) za 100 kg osiva pšenice nebo osiva žita100 kg pšenice nebo žita nebo soureže,
b) za 100 kg osiva ječmene nebo ovsa nebo kukuřice nebo pohanky nebo prosa nebo koňského bobu100 kg ječmene nebo ovsa nebo pohanky nebo prosa nebo kukuřice nebo směsi ovsa s ječmenem nebo směsek nebo koňského bobu nebo 50 kg luštěnin (kromě koňského bobu),
c) za 100 kg osiva jedlých nebo krmných luštěnin (kromě koňského bobu)200 kg ječmene nebo ovsa nebo pohanky nebo prosa nebo kukuřice nebo směsi ovsa s ječmenem nebo směsek nebo koňského bobu nebo
100 kg luštěnin (kromě koňského bobu),
d) za 100 kg osiva olejnin100 kg olejnin téhož druhu nebo jiných druhů.

(3) Plodiny, které pěstitel dodal nad stanovené výkupní množství, se nezapočítávají na protidodávku podle odstavce 2, jestliže při dodávce těchto plodin nebyl vykupovačem Společnosti vystaven lístek o převzetí s poznámkou o protidodávce za osivo (§ 4, odst 1).

(4) Ke splnění protidodávky podle odstavce 2 je povinen též množitel, který převzal osivo k množení podle jednotných směrnic.

(5) Pěstitel, který nemůže splniti protidodávku plodinami z vlastní sklizně podle odstavce 2, předloží dodavateli osiva „Čestné prohlášení zemědělce pro nákup osiva bez protidodávky“ (§ 4, odst 1). Čestné prohlášení musí býti učiněno u MNV sídla zemědělského závodu pěstitelova na vzoru uvedeném v příloze A této vyhlášky.

(6) Osivo, které zbývá pěstiteli po zasetí a které získal nákupem bez protidodávky, musí býti dodáno vykupovači Společnosti do 31. prosince 1948 jde-li o ozim, a do 30. června 1949, jedná-li se o jařinu.