(1) Vinohradníci mohou vinné hrozny z vlastní sklizně zpracovati na víno.

(2) Vyrobené víno jsou povinni nabídnouti, s výjimkou uvedenou v § 4 jen oprávněným výkupcům, které stanoví ministerstvo výživy zvláštní vyhláškou v Úředním listě, ve stanovených lhůtách, které vyhlásí Svaz po schválení ministerstvem výživy za ceny stanovené nejvyšším úřadem cenovým.

(3) Prodej rmutu nebo moštu z evropské révy jest zakázán.

(4) Vinohradník jest povinen:

a) vydati při prodeji vína oprávněnému výkupci stvrzenku podle § 22, odst. 1, po př. § 22, odst. 2 vl. nař. ze dne 26. dubna 1946, č. 98 Sb., kterým se provádí zákon ze dne 19. února 1946, č. 30 Sb., o nové úpravě československého práva v oboru nepřímých daní a státních finančních monopolů. Touto stvrzenkou se výkupce prokáže kontrolním orgánům při přepravě vína;

b) vésti o prodeji vína, jakož i o výrobě a odbytu záznamy podle § 22, odst. 1, po příp. záznamy podle § 22, odst. 2 vl. nař. č. 98/1946 Sb.