(1) Účastníky uvedené v § 1, odst. 1, č. 1 a 2 a účastníky umístěné ve vojenských invalidovnách bezplatně ošetřuje lékař příslušného vojenského útvaru. Jen po jeho doporučení nebo při nebezpečí v prodlení mají tito účastníci nárok na lékařské ošetřování lékařem svobodně zvoleným ze smluvních lékařů vojenské správy.

(2) Účastníci uvedení v § 1, odst. 1, č. 3 až 6 mají nárok na lékařské ošetřování lékařem svobodně zvoleným ze smluvních lékařů vojenské správy.

(3) Vojenský nemocenský řád může svobodnou volbu lékaře podle předchozích odstavců omezit na volbu mezi lékaři provozujícími praxi v určitém obvodu nebo vázat změnu lékaře účastníkem vojenské nemocenské péče při téže nemoci na souhlas vojenské správy. Při tom však musí být účastníku zajištěna možnost vyhledat lékařskou pomoc u jiného smluvního lékaře, než který je příslušný podle první věty, ve zvláštních případech stanovených vojenským nemocenským řádem.

(4) Účastníci, kteří se nepodrobí ustanovením odstavců 1 až 3 nebo ustanovením vojenského nemocenského řádu je provádějícím, jsou povinni zaplatit ze svého zvýšené náklady spojené s jejich léčením.

(5) Není-li možno lékařskou pomoc zajistit způsobem uvedeným v odstavcích 1 až 3 pro nedostatek osobních nebo věcných předpokladů, učiní vojenská správa vhodné opatření stran přechodného poskytování lékařské pomoci, pokud překážky trvají. Podrobnosti stanoví vojenský nemocenský řád.

(6) Vojenská správa nehradí náklady vzniklé léčením účastníka na soukromý účet nebo u nepříslušného smluvního lékaře, leč by šlo o případ první pomoci nebo o zvláštní případy stanovené vojenským nemocenským řádem podle odstavce 3 a účastník požádal vojenskou správu o náhradu těchto nákladů. V tomto případě náleží účastníku náhrada do výše částky, kterou by vojenská správa sama zaplatila smluvnímu lékaři.

(7) Ustanovení odstavců 2 až 6 platí i pro rodinné příslušníky.