(1) Tento zákon se vztahuje s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 3 jen na osoby, které již podaly přihlášku ke zkoušce podle vládního nařízení ze dne 26. dubna 1946, č. 106 Sb., kterým se provádí § 9, odst. 4 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb., o zubním lékařství a zubní technice, ve znění zákona ze dne 11. července 1934, č. 171 Sb. Doplnění dokladů je přípustné.

(2) Nemohl-li někdo bez své viny podati přihlášku uvedenou v odstavci 1, může ministerstvo zdravotnictví přijmouti jeho dodatečnou přihlášku, která však musí býti podána nejpozději do 3 měsíců ode dne vyhlášení tohoto zákona.

(3) Na Slovensku je nutno podati přihlášku ke zkoušce u pověřenectva zdravotnictví nejpozději do 3 měsíců po vyhlášení tohoto zákona.

(4) Přihlášky žadatelů přezkoumá, nevyhovující zamítne a pořadí vyhovujících žadatelů pro povolávání ke zkouškám určí zvláštní komise při ministerstvu zdravotnictví, do které povolá ministerstvo zdravotnictví též jednoho zástupce za lékařské komory, jednoho zástupce z řad žadatelů navrženého jednotnou odborovou organisací a jednoho zástupce Ústřední národní pojišťovny. Pro Slovensko bude zřízena obdobná komise při pověřenectvu zdravotnictví.

(5) Při určení pořadí pro povolávání ke zkouškám mají přednost žadatelé, na něž se vztahuje zákon č. 255/1946 Sb., jinak žadatelé věkem starší.

(6) Kandidát je povinen před zkouškou zaplatiti u ministerstva zdravotnictví (na Slovensku u pověřenectva zdravotnictví) zkušební taxu a pojistné za pojištění povinného ručení a úrazu. Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším úřadem cenovým stanoví výši zkušební taxy a způsob jejího rozdělení a určí náhrady za ztrátu času pro neúřední členy komisí zřízených podle odstavce 4.

(7) Nedostaví-li se kandidát ke zkoušce bez řádně odůvodněné omluvy, propadají taxy uvedené v odstavci 6 ve prospěch státní pokladny. O tom, je-li tu řádný omluvný důvod, rozhodne ministerstvo zdravotnictví. Kdo se třikrát nedostaví, nebude již ke zkoušce připuštěn.