Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o hlášení některých cen ke dni 12. srpna 1948.

A. Podniky organisované v Ústředním svazu čs. průmyslu.
Každé hlášení vyhotovte dvojmo; prvopis se zašle do 20. října 1948 přímo nejvyššímu úřadu cenovému, Praha II., Havlíčkovo nám. 26, druhé vyhotovení si ponechá hlásící podnik.
Všeobecně:
Hlášení cen provedou u národních podniků podniková ředitelství, u ostatních podniků provozovatelé. Podnikové ředitelství národního podniku hlásí ceny výrobků všech závodů, resp. technických jednotek pro každé jednotlivé výrobní místo zvlášť. V tom případě uvede se v záhlaví hlášení podle přílohy 2 vyhlášky (název a sídlo podniku) též označení (název a sídlo) příslušného závodu (technické jednotky), na př. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, nár. podnik v Praze, závod v Ústí nad Labem. Vyrábí-li několik závodů totéž zboží s jednotnou prodejní cenou, hlásí podnik tuto cenu jen jednou s uvedením všech příslušných závodů (viz však pokyny pro vyplnění evidenčního listu).
Hlášení se děje na listech silnějšího (v žádném případě ne průklepového) papíru norm. formátu A 4 podle předepsaného vzoru (příloha 2 vyhlášky). Rubriky hlášení musí být orámovány a jejich pořadí nesmí být měněno. Rozměry (výšku) jednotlivých rubrik možno upraviti podle potřeby. Pro každý výrobek třeba vyplniti strojovým písmem vždy zvláštní list. Ceny výrobků, zhotovených ze stejného materiálu a ve stejném provedení, lišících se toliko svými rozměry, mohou však být hlášeny na jednom listě.
Rubrika 6: prodejními, dodacími a platebními podmínkami se rozumí výčet nejdůležitějších modalit při prodeji, dodání a placení zboží, za kterých cena platí, tedy na př. údaje o obalech, dodacích podmínkách, splatností, rabatech (neuvedených v rubrice 5), skontech, splátkách a pod. Jsou-li tato data stejná u většího počtu výrobků, stačí uvésti je jen jednou s příslušnými odkazy.
Rubrika 8: zde je třeba uvésti cenu před případným zlevněním podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového č. 1832/1946, Ú. l. I, ve znění vyhlášky nejvyššího úřadu cenového č. 251/1947, Ú. l. I a kdy bylo snížení provedeno. Nebylo-li snížení provedeno, napište do této rubriky nulu.
Rubrika 5: uveďte cenu, kterou jste požadovali k 12. srpnu 1948 tak, jak je definována v § 1, odst. 2 a 5 vyhlášky. Udává-li se spotřebitelská cena s příslušnými rabaty, uveďte i vážený průměr rabatů, s kterým bylo kalkulováno.
Rubrika 4: uveďte jednotku, podle které je prodejní cena určena, tedy na př. váhu, objem, plošnou nebo délkovou (výškovou, šířkovou) míru, počet kusů (tucet, veletucet a pod.) atd.
Rubrika 9: uveďte případné skutečnosti, jež nejsou z ostatních rubrik patrny a přitom jsou rozhodné pro úplnost hlášení.
Je-li možno, připojte i obrázek nebo náčrtek výrobku s potřebnými údaji o rozměrech.
Příklady vyplnění rubrik 1, 3 a 6:
K hlášení připojí podniky evidenční list podaných hlášení, vyhotovený podle vzoru (příloha 3 vyhlášky). Zasílá-li se více hlášení současně, přiloží se jen jeden evidenční list. Sdružuje-li podnik několik výrobních míst (závodů a pod.), zhotoví se evidenční list pro každý závod zvlášť, i když cena byla hlášena pro více závodů na jednom listě hlášení. V hlavičce se pak uvede kromě názvu a sídla podniku (podnik. ředitelství) i název a sídlo příslušného závodu. Ve sloupci „pojmenování výrobku“ opíše se text rubriky 1 všech jednotlivých hlášení v pořadí běžných čísel listů hlášení, která se uvedou v prvním sloupci. Tam, kde je tento text shodný u více hlášení (t. j. tam, kde rozlišení téhož zboží vyráběného v různém provedení se děje až v rubrice 3 hlášení), uvede se pojmenování výrobku v evidenčním listě jen jednou a v prvním sloupci se vyznačí všechna běžná čísla jednotlivých listů hlášení. V třetím sloupci se napíše číslo seznamu plánovacích skupin uvedené v pravém hořením rohu jednotlivých hlášení.
Rubrika 3: je třeba uvésti popis výrobku vylučující záměnu, tedy zejména vlastnosti výrobku, které jsou charakteristické pro jeho užitkovou hodnotu a způsob upotřebení; je tu třeba uvést podle druhu a povahy výrobku aspoň některé z nejdůležitějších údajů, které výrobek charakterisují; na př.: materiál, způsob zpracování, vybavení (příslušenství), rozměry, obsah, váha, tvar, data o výkonu a způsobu použití (na př. u elektr. přístrojů data o voltáži, příkonu a j., pokud jsou nutna pro bližší určení), složení a čistota (na př. u slitin, chemikálií) a pod.
Rubrika 2: rozumí se výrobní (skladové, ceníkové a pod.) číselné nebo jiné označení výrobku, resp. jeho typu, užívané v podniku (v ceníku a pod.).
Rubrika 1: zde se uvede stručné pojmenování (slovní označení) výrobku, jehož cena se hlásí. Má-li výrobek slovní značku, uvede se též (na př. plnicí péro „Ripet“). Vyrábí-li podnik více druhů výrobků, jejichž pojmenování, resp. slovní značka je táž, provede se rozlišení výrobků až v rubrice 3.
V pravém horním rohu, na místě označeném v hlášení podle přílohy 2 vyhlášky rámečkem, uvede se evidenční číslo výrobku (nejčastěji podskupiny výrobků) podle seznamu plánovacích skupin průmyslových výrobků, surovin a služeb pro 5 LP, vydaného Státním úřadem plánovacím v Praze 1948. Označení hlásícího podniku v levém hořením rohu provede se podle směrnic uvedených ve všeobecných pokynech. Každý list hlášení se označí běžným číslem.
Pokyny k vyplnění jednotlivých rubrik:
Rubrika 7: jest uvésti základní vyhlášku nebo výměr nejvyššího úřadu cenového (ZNV, ONV, po případě jiných orgánů), podle nichž je cena utvořena, resp. požadována.

B. Podniky organisované v Ústředním svazu čs. řemesla.
Listy hlášení vyplňují se zřetelně, pokud možno strojovým písmem dvojmo; jedno vyhotovení zašle podnik do 20. října 1948 přímo místně příslušné úřadovně hospodářské kontroly, druhé si ponechá. Označení výrobků podle seznamu plánovacích skupin odpadá jak v hlášení, tak v evidenčním listě.
Jinak platí obdobně všechny pokyny uvedené v oddílu A pokynů.