(1) Zaměstnanci ministerstva sociální péče, orgány jím pověřené a zaměstnanci úřadů ochrany práce jsou oprávněni vstupovati za účelem jednání o věcech upravených tímto zákonem do provozních místností podniků v době, kdy se v nich pracuje. Při tom jsou povinni dbáti, aby provoz podniku nebyl rušen. Jsou rovněž povinni zachovávati předpisy o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního a zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděli při své činnosti, zejména o obchodních a výrobních tajemstvích, a zdržeti se jakéhokoli zneužití takových tajemství. Povinnost mlčenlivosti nezaniká skončením činnosti ani skončením pracovního (služebního) poměru.

(2) Zaměstnavatelé i zaměstnanci jsou povinni na požádání předložiti k nahlédnutí ministerstvu sociální péče, úřadům ochrany práce a osobám uvedeným v odstavci 1 záznamy, zprávy, knihy, doklady, statistiky a pod., pokud jejich předložení je třeba k zjištění, zda se v podniku zachovávají ustanovení tohoto zákona a opatření učiněná podle něho. Úřady a orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny umožniti, aby povinnost podle předcházející věty byla splněna způsobem, kterým by provoz podniku neutrpěl.